Jak dlouho ještě budeme snášet strážce vládní pravdy?

Než padne poslední cenzurní chapadlo široce rozvětvené chobotnice, budeme ještě nějakou dobu vystaveni jedinému správnému názoru, nálepkovači budou konat, Otakar Foltýn rozdávat komunikační kartičky a slovo dezinformace se přetaví třeba do výrazu „systémová rizika“.

Jestli někde platí rčení, že v každé válce je první obětí pravda, pak to o válce s dezinformacemi platí dvojnásob. Dezinformace a ruská propaganda jsou dva fenomény, kterým jsme poslední roky čelili a ještě chvíli čelit budeme. Řekli byste si, co je rekordně vysoká inflace, nedostupné bydlení či skomírající školství proti řetězovým e-mailům a odlišným pohledům na věc… Podle některých politických a mediálních elit jsou to ale právě tyto jevy, které jsou považovány za naše největší nebezpečí, a proto se spustil neskutečný počet iniciativ zaměřených na potlačení takzvaných nepravd. A tak se celosvětově rozmohla snaha „očistit“ veřejný prostor od lží, ať už skutečných, nebo jen údajných. U nás se této iniciativy chopili Manipulátoři.cz, spolek NELEŽ, Demagog, Ověřovna!, Na pravou míru, Zvol si info, Nadační fond nezávislé žurnalistiky, Čeští elfové, Člověk v tísni a jeho program Jeden svět na školách a mnozí další.

Nebezpečná centralizace

Skutečné nebezpečí v naprosté většině případů však nepředstavuje šíření nepravdivých informací, ale centralizovaná moc, která rozhoduje o tom, co pravda je, a co nikoli. Vytvořily se subjekty, deklarující se jako strážci pravdy, a nikdo se neptal na to, kdo a jak rozhoduje o tom, co smíme vědět, co můžeme říkat a čemu máme věřit.

Žádný boj za pravdu se ve skutečnosti nevede. Byla vyhlášena válka nepohodlným názorům, kterou bylo potřeba zabalit do dárkového papíru a ovázat mašličkou, aby se dala dobře prodat. Do její propagace se napumpovaly obrovské peníze a tento navoněný prázdný balíček pojmenovali Boj s dezinformacemi. Záměr pustili mezi úředníky a neziskovky a nechali zrodit nový druh cenzury, ve jménu pravdy – pochopitelně –, který pojmenovali fact-checking. Ochránci „pravdy“ a strážci „morálky“ se v novém digitálním věku chopili moci, jakou nikdy předtím neměli, a jali se horlivě ověřovat vše, co se jim nehodilo do jejich vidění světa. A začali chybovat.

Nord Stream 1 a 2

Je 26. září 2022 a obsluha plynovodu Nord Stream 1 hlásí prudký pokles tlaku. Je příliš velký na to, aby se dal svést na pouhou závadu. Jelikož se provozovatel plynovodu nachází na hraně bankrotu, nemá dostatečné množství zaměstnanců na to, aby situaci ihned zkontroloval. Plynovod se již dříve potýkal s poruchami, například v listopadu roku 2021, nyní však tlak klesl téměř na nulu, bylo tedy jasné, že musí jít o něco většího. Jak se později zjistilo, úniky tlaku způsobily čtyři exploze, přičemž rozsah poškození potrubí byl natolik obrovský, že šířka kruhu zčeřené hladiny dosahovala průměru zhruba jednoho kilometru a podle záběrů z dronu jen na jednom ze čtyř poškozených míst plynovodů chyběl padesátimetrový úsek. Poškození plynovodů bylo útokem na civilní infrastrukturu vedoucí do Německa, který ohrozil ekonomickou a energetickou bezpečnost Evropy, a vedlo k velkým škodám na životním prostředí.

„Thank you, USA“

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v prvních chvílích vyhrožuje „nejostřejší možnou reakcí“, pokud se prokáže, že šlo o úmyslný útok. To se sice prokazuje velmi záhy, současně to ale začíná vypadat, že za útokem nakonec nestojí Moskva, jak se spekulovalo hned od začátku. Z „nejostřejší možné reakce“ se tak stává reakce úrovně nula. Němci jsou opatrní a pracují s dvěma teoriemi – podle první z nich mají sabotáže na svědomí Ukrajinci nebo síly s nimi spojené, podle druhé teorie šlo o útok Rusů. Švédský státní zástupce po shromáždění prvních důkazů nesděluje pro jistotu žádné podrobnosti s odkazem na důvěrnost vyšetřování a pronáší výmluvná slova: „Jde o velmi citlivou záležitost.“ Bývalý polský ministr zahraničí Radosław Sikorski nečeká na žádné závěry, jelikož má jasno hned, a na síti X společně s fotkou havárie zveřejňuje i děkovací text: „Thank you, USA.“

Mezitím Ukrajina vše výše uvedené zcela ignoruje a jde opačným směrem. Prstem ukazuje přímo na Moskvu a prohlašuje, že incident není „nic jiného než teroristický útok naplánovaný Ruskem a akt agrese vůči EU“. Bývalý nejvyšší diplomat Varšavy Sikorski svůj tweet maže a všichni souhlasí, že za útokem stojí Rusko, aby destabilizovalo situaci v Evropě. Naše média hlavního proudu okamžitě berou každého experta, který je ochoten ukázat na Rusko, a všichni společně se nám snaží vysvětlit, že v době kritické energetické nestability dává smysl, že Rusko poškodilo svůj vlastní plynovod, aby destabilizovalo již tak nestabilní situaci v Evropě. Jiná verze se v mainstreamu nepřipouštěla, a kdo to vidí jinak, je proruský šváb a dezolát. O jiných verzích se tak začalo diskutovat tam, kam hlavní proud nedohlédne.

Od „ruské stopy“ k zatykači na Ukrajince

Po devatenácti měsících vyšetřování Berlín vydává zatykač na ukrajinského instruktora potápění. Zprávu přináší seriózní zpravodajský server Politico. The Wall Street Journal publikuje s odvoláním na řadu ukrajinských a západních představitelů mnohem konkrétnější informace a uvádí, že šlo o plán schválený přímo ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Evropa čeká na další důkazy a zjišťuje míru zapojení Ukrajiny a Západu do sabotáže.

„Prokremelští aktivisté a další dezinformátoři se snaží dokázat to, že za sabotáží plynovodu Nord Stream stojí Západ (samozřejmě nejčastěji USA), popřípadě Ukrajina nejrůznějšími způsoby,“ psalo se v bibli fact- -checkingu, z které čerpají naše média hlavního proudu i Ministerstvo vnitra ČR, na webu manipulatori.cz v říjnu roku 2022. Na svém si trvají i poté, co Politico a Wall Street Journal přišly s opačnými závěry. Opírají se při tom jen o výrok, podle kterého jakékoliv zapojení Kyjeva do výbuchů odmítl poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. A to jim k závěrům, které se brzy ukážou velmi pravděpodobně jako nepravdivé, stačí.