Měsíc Trumpa v úřadě … bylo hodně „rušno“

Měsíc od inaugurace Donalda Trumpa uplynul a lze konstatovat, že Trump plní vše, co ve své předvolební kampani tvrdil.

Imigrace do USA

Trump zahájil deportace imigrantů ve velkém stylu. S několika státy Střední Ameriky se domluvil na repatriaci nelegálních imigrantů i když nebudou pocházet z těchto zemí. Vůči Mexiku a Kanadě vyhlásil vysoká cla na import do USA, aby je vzápětí po telefonátech s mexickou prezidentkou a kanadským premiérem „odložil“, zatím na měsíc, což by mělo uplynout v následujících dnech.

Cla na dovoz do USA

Kromě zvýšení cel na zboží z Kanady a Mexika, zatím pozastavených, Trump vyhlásil i cla na dovoz zboží z Číny. Ta sice ohlásila „protiopatření“, ale komentáře se shodují v tom, že jsou tato opatření zatím nepříliš hlasitě vedena a zřejmě probíhají mezi oběma státy jednání. Další cla však byla zavedena na import oceli a hliníku bez ohledu z jaké země jsou dovážena a Trump se chystá uvalit i cla na další produkty do USA importované, včetně aut. V USA se podle ČT1 Události prodá ročně 16 milionů aut, z toho 50 % z dovozu. Tomu mají cla zabránit a mají se tak zvýšit prodeje aut vyrobených v USA. Podle amerického zpravodaje ČT s těmito kroky souhlasí 90 % voličů republikánů a Trump bude v této politice nejspíše pokračovat.

Válka na Blízkém východě

Ještě před inaugurací Trumpa bylo dosaženo průlomové dohody o klidu zbraní v pásmu Gazy. Tento klid zbraní musel Izrael akceptovat výměnou za „silnou“ rétoriku o vystěhování Palestinců z pásmy Gazy a dodávkami dalších zbraní Izraeli. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je tak Trumpovi velmi vděčen a považuje současnou americkou administrativu za naprosto nejlepší pro Izrael v této chvíli. Saudská Arábie ovšem odmítá uzavřít mír s Izraelem, pokud se nevyřeší palestinská otázka vyhlášením palestinského státu. Nicméně, klid zbraní nejen v Gaze, ale i v Libanonu, přeci jenom situaci zklidnil. Výměna rukojmích za vězněné Palestince v izraelských věznicích zatím probíhá a Trump sleduje jasný cíl – žádná další válka. To potřebuje i Izrael, protože válka už trvala velmi dlouho a měla zásadní negativní dopad na izraelskou ekonomiku. Nakonec lze zmínit i situaci v Sýrii. Pád Asadova režimu nakonec zřejmě nepovede k přetrhání vazeb Sýrie a Ruska a pokud Rusko zaplatí a dodá zbraně, které zničil Izrael těsně po pádu Asada, bude si moci ponechat své základny v Sýrii.

Ukrajina

Dramaticky se vyvíjí situace kolem mírové smlouvy mezi Ukrajinou a Ruskem. Jednání USA a Ruska v Rijádu bylo vedením Ukrajiny podrobeno zdrcující kritice, Volodymyr Zelenskyj odmítl podepsat bianco šek pro USA a ukrajinské suroviny a přišel Trumpův útok. Označil Zelenského za diktátora, podle CNN nemá Trump Zelenského rád a zřejmě by viděl na jeho místě raději někoho, kdo by mu „zobal z ruky“. USA vyzvaly Zelenského, aby přestal s kritikou Trumpa. Do Kyjeva přijel Keith Kellogg a jednal i se Zelenským. Nekonala se společná tiskovka, čímž se Kellogg i Zelenský vyhnuli prezentování rozdílných názorů. Na poplach bije zejména Francie a Velká Británie. Premiéři obou zemí mají v plánu navštívit Trumpa, nejprve má dorazit Emmanuel Macron a poté i britský premiér Keir Starmer. Že by s Trumpem „pohnuli“ se ukáže, nicméně spíše se domnívám, že ne. Trump evidentně usiluje o zásadní změnu politiky USA k Rusku. Už se dokonce nedaří získat podporu USA pro rezoluci OSN, která by označila Rusko za agresora vůči Ukrajině. USA odmítají podpořit návrh rezoluce OSN k výročí tří let od ruské invaze na Ukrajinu, která vpád odsuzuje. Podle portálu Financial Times se Američané postavili i proti stanovisku skupiny G7 – vadí jim výraz „ruská agrese“. Z výše uvedeného vyplývá, že se USA pod Trumpem vydaly cestou sblížení s Ruskem a cílem je samozřejmě oslabit co nejvíce Čínu.

Závěr: USA za Donalda Trumpa budou provádět politiku, která se pokusí co nejvíce eliminovat vliv Číny. Její dominance v Africe je již natolik jasná, že řada afrických států dnes slouží jako zdroj surovin, které čínský průmysl včetně vojenské části potřebuje. Rusko, které bylo více méně závislé na Číně a státech BRICS, kam muselo přesměrovat zejména export svých energetických surovin, si od tohoto kurzu slibuje návrat do situace před vypuknutím války proti Ukrajině. Bude jistě tvrdit, že o mír usiluje a na USA pak bude, aby o výhodnosti ukončení války přesvědčily Ukrajinu – metodou cukru a biče, což je Trumpova politika, kterou umí nejlépe rozehrát.