Místo vizionářů tu máme správce, sprosté ve své podstatě i ve svém myšlení
ŠTĚPÁN CHÁB
Slovo naděje, to by neměl být pojem jen tak z nějakého výprodeje vetešnictví politického marketingu. Naděje by měla být zakódovaná uvnitř společnosti i člověka, překonávat jednotlivé vlády a táhnout se národem jako červená nit. Tak nějak napříč politickým přesvědčením.
Byla tu, byla. V 90. letech nadějí dýchala celá země. V závěru tisíciletí to trochu ochladlo, protože jsme šli českou cestou kapitalismu, která se při zpětném pohledu jeví jako velký historický omyl naší země. Pak přišel nádech naděje při vstupu do Evropské unie, která, podle tehdejší mantry politiků, měla zemi dotáhnout za pačesy do bezbřehé prosperity a svobody. Když to neumí ty naše loutky, dovedou naši zemi do lepších časů „vyspělejší“ západní demokracie. No ano, až takovou naivitou jsme na své tehdejší i nynější kolonizátory hleděli. Teď, mám ten pocit, zemi naplňuje slovo beznaděj, která vede až k otupělosti.
Kam tedy jdeme?
Na co se těšíme?
Kam jsme napřeli svou národní naději bez ohledu na politickou vyhraněnost?
Kde přesně je to místo, kam všichni v povědomí upřeně zíráme a přejeme to svým dětem prožít v budoucnosti?
Chybí mi takový ten prvorepublikový tah dějinami. Hezky s gustem co jméno, to budování hrdosti země. Jistě, mělo to své politické nešváry, ale první republika jako celek dávala smysl. Bylo proč hledět do budoucnosti s nadějí, dokud ji do bahna nezadupal soused a jeho rozpínavost. Vlastenectví byl pojem, ne nadávka. Teď jako kdyby všechno bylo záměrně pošlapávané, špiněné, zneužívané a onálepkované. Jako kdyby vztah k zemi byl jako vztah ke kurtizáně. Zneužít, okrást, odhodit.
Jako důkaz si můžeme vzít vyprázdněnost veřejného prostoru. Na koho z naší doby se bude vzpomínat? Kde jsou ty osobnosti politiky, byznysu nebo kultury, které v budoucích generacích vyvolají pocit hrdosti na vlastní zemi? Všechny mi přijdou buďto až obdivuhodně mělké, nebo natolik sobecké, že po nich zbývá jen spálená země.
V zemi, ve které chybí naděje, se nerodí lidé s vizemi. Vize směrují k naplnění naděje. Byznysplán není vize a nenabízí naději celé společnosti. Vize zmaru nevede k naději, ale k beznaději.
Místo vizionářů tu máme správce, sprosté ve své podstatě i ve svém myšlení. Poddajné a tvárné. Vizionář se má obklopovat správci, aby mohl naplňovat své vize a vytvářet naději. Ale žraločí podstata naší historie posledních třiceti let jako kdyby jakékoliv vizionáře vytlačovala na okraj a ze správců dělala vládce. Tedy ty, kteří určují, kam jako národ napřeme svou naději. Tu vnitřní, společnou. A protože naději určují jen sprostí správci, není tu jiná naděje, než tiše poslouchat, nechat se tvarovat jinými, jako mrtvá ryba plout s proudem. Správce totiž nemá dimenze. Je to ouřada. Paňáca.
Česká země nutně potřebuje nové národní obrození. Znovuzrození z bahna, ve kterém se přinejmenším posledních dvacet let zcela bez naděje hrabeme a do kterého jsme se předchozích deset let zahrabávali. Ve vzduchu by měla být cítit změna, protože bez ní se staneme jen bezmocným koloťukem evropského bezčasí. Kolonií do počtu. K tomu přece nejde s nadějí vzhlížet.
Tady je je svoboda pro parazity, kohokoliv který cokoliv vytváří je vypráskán do mrtě „sebekvalifikovanými.
..levná práce nebo otroctví „zkobylněných úžerů?
Tuším že se kdysi taky cíleným organizacím cílů ve společnosti říkalo „dělba práce. Kde v direkci pseudokapitálu žvástavých slyntamorů mlácení panty?
Pandrholů voděných „jelitami které tu notabene nejsou, snad ne těmi urvanými vagóny pobídek v hnízdě lobystů, desocializovaných mimoňů – ala pasáků koz a vembloudů s tancoši egotautologií vlastních vesmírů direkcí, potrhlých? S nekonečnými nakládáními břímě snad ne na oběti?
Taky jsem zahlédl že uhnie nepomáhá ale škodí, cože?
https://bezpressu.news/videa/reakce-viktora-orbana-k-prohlasenim-ursuly-von-der-leyen-v-evropskem-parlamentu/
Obrození je proces na předlouhá léta. Aktuálně to znamená, že musí nejdříve vyvánout vliv současné mladé, tupé generace, aby byl důvod k nástupu obrození. A potom se musí čekat na nějaké světové, revoluční hnutí.
Protože samo obrození změnu neprosadí.
Když už jsme u toho národního obrození, tak udělejte malý pokus. Zkuste vydržet poslouchat Radiožurnál nepřetržitě tak dvě hodiny a zapisujte si, kolik českých písniček za tu dobu zazní v porovnání s těmi anglosaskými úchylnými srač.kami. Možná budete zírat.(Je to vůbec ještě Český rozhlas???) Druhá věc – snažte se mluvit opravdu česky a debilní anglikanismy a germanismy (třeba briefing, workshop a podobné) důsledně nahrazovat českými slovy stejného významu. Existují, ale připusťme, že jsou delší a méně pohodlné, co se týče správného mluvnického užití (skloňování atd.). Jenže tady to začíná! A dnešní mlaďoši si bez anglikanismu často ani
neuprdnou! Debilizace národa a likvidace sofistikovaného jazyka, který do do možností vyjadřování patří k nejlepším a nejbarvitějším na světě!
Když už jsme u toho národního obrození, tak udělejte malý pokus. Zkuste vydržet poslouchat Radiožurnál nepřetržitě tak dvě hodiny a zapisujte si, kolik českých písniček za tu dobu zazní v porovnání s těmi anglosaskými úchylnými srač.kami. Možná budete zírat.(Je to vůbec ještě Český rozhlas???) Druhá věc – snažte se mluvit opravdu česky a debilní anglikanismy a germanismy (třeba briefing, workshop a podobné) důsledně nahrazovat českými slovy stejného významu. Existují, ale připusťme, že jsou delší a méně pohodlné, co se týče správného mluvnického užití (skloňování atd.). Jenže tady to začíná! A dnešní mlaďoši si bez anglikanismu často ani
neuprdnou! Debilizace národa a likvidace sofistikovaného jazyka, který co do možností vyjadřování patří k nejlepším a nejbarvitějším na světě!
Nejlepší obrození je zkopaná řiť a rozflákaný pysk.
Chábe vy jste naivní a nebo cynický, národní obrození byla metoda nových elit jak si poradit (čti zlikvidovat) se stávajícími multinárodnostními státy (jako R-U) jak takové (pravděpodobně nezdařené) národní obrození vypadá v praxi je patrné od Oranžové Revoluce na Ukrajině.
První republika tak to byl výsledek jejich snažení, národní obrození které vehnalo prostý lit do pekla první světové války (a které na rozdíl od toho Ukrajinského uspělo), Masaryk byl tak zalezlý v rektu těchto (vesměs židovských) elit že mu i tato vláda může jen tiše závidět.,
uvidíme zda-li bude mít Fiala park v Izraeli.
1989 byla taková normalizace kdy zlobivý systém který na truc vytvořil Stalin selhal a vše se vrátilo do normálu.
Naděje Chábe je taková patetická mrkev oslů (čti gojímů).
Nejlepší obrození je zkop.ná pr.el a rozflák.ný p.sk.
Dobře nám tak pane Chábe,díky za článek.A co změní Babiš a jeho koaliční paskvil pokud vyjde jako vítěz voleb?
Tento nynější stav společnosti je opravdu děsivý, chybí osobnosti a to nejen v politice, ale i kultuře, která tu společnost hojně spoluvytváŕí.Vcera jsem už ani nevím na jakém kanálu uviděl jeden díl F.L.Věka, nebudu tady řešit obsah, ale co jméno, postava, to obrovský pojem, řady herců takového formátu, že není člověk, co by je neznal a nesklonil se před jejich umem a chrismatem.Podivejte se dnes na všechny ty panáčky z těch desítek seriálů,nejen že je neznáte, ale také vám po nich v duši nezůstane ani památky.Žijeme dnes mělký a povrchní život, bez empatie, emocí jenom se slupkou komedií typu Kameňák nebo Babovřesky a jim podobné úhylárny a snaha o nějaký zábavný pořád je pouhou parou umu Dvořáka @Bohdalové, Menšíkových silvestrů, nebo úžasných hovorů Miroslava Horníčka s Milošem Kopeckým.Dnes nám zbyl snad už jenom Karel Šíp, poslední mohykán co má ještě úroveň a také proto leze progresivitům hodně na nervy, a jenom čekají až ho něco skolí v tomto pozehnaném věku, až odejde zůstane jenom prázdná židle bez náhrady
Doba osobností, těch opravdových skončila, nastoupí roboti, nebo pitomci.
Herečka Vášáryová dostala čestný doktorát v oboru diplomacie od Masarykovy univerzity )))
Obrození bylo možné rozvinout v okamžiku ,kdy se začla pod tlakem okolností ( serié válek o rakouské dědictví) v Čchách a na Moravě ekonomika řízená skutečnými kapitalisty mající zájem na své skutečné prosperitě a v touze ponížit rychle a houfně krachující zdegenerované aristokraty,
I mezi nimi byla hrstka podnikavců snažících se vyměnit iluzi cti a slávy rodu za jistotu plného měšce, v ten čas narostla pořeba vzdělanosti nejširších mas.
Z této skupiny byli vybíráni a podporování nadaní jedinci, kterým měli za úkol nejen vylepšovat technologií ale podle mě šířením národního povědomí rozbít staletý odpor nejširších vrstev lidu vůči svým pánům,který by nadějně se rozvíjeící ekonomiku mohl ohrozit,
Právě v této době se zrodilo povědomí nadřazování Němců proti ostatním,českomoravsky návrat k tradicím svých národů, posílil se uherský patriocizmus stavicí často za tané podpory protivníků CK monarichié dost často úspěšně,později i krvavě národy monarchié nenávistně proti sobě !
Není jen všecho zlato ,co se třpytí
Chybí mi takový ten prvorepublikový tah dějinami. Hezky s gustem co jméno, to budování hrdosti země. Jistě, mělo to své politické nešváry, ale první republika jako celek dávala smysl. Bylo proč hledět do budoucnosti s nadějí, dokud ji do bahna nezadupal soused a jeho rozpínavost. Vlastenectví byl pojem, ne nadávka.
————
A za sto let se bude stejně romanticky jevit Chábovým praprapravnoučatům naše dnešní tragikomická Fyjalová současnost