Matěj Gregor: Pevnost Evropa je Evropa, která je složená ze suverénních a bezpečných zemí

Od doby, kdy konfrontoval ministra vnitra Víta Rakušana na jeho besedě Bez cenzury v Karviné, se mu podle vlastních slov ozývají tisíce mladých lidí. To dodává mladému politikovi Matěji Gregorovi spoustu energie do nadcházejících voleb do Evropského parlamentu, kde bude hájit barvy Svobodných. Ti v těchto dnech představili hlavní hesla své kampaně. Jedním z nich je i „Pevnost Evropa“. „Evropská unie má velkou chuť znovu rozpohybovat celoevropský migrační model, který bude jednotlivým členským státům řídit jejich azylovou a migrační politiku,“ vysvětluje Matěj Gregor, dvojka na kandidátce Svobodných, v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

V těchto dnech představili Svobodní hlavní témata své volební kampaně do Evropského parlamentu. Vaše heslo zní Pevnost Evropa. Co si pod ním má volič konkrétně představit?

Znamená to bezpečnou Evropu. Já i všichni Svobodní chceme, aby se jí docílilo bezpečnými členskými státy, které budou moci mít vlastní suverénní migrační i bezpečnostní politiku. Dnes je každá politika členského státu zatěžována unijními úředníky, regulacemi a neustálým zdržováním. Pevnost Evropa je Evropa, která je složená ze suverénních a bezpečných zemí. A tou nejvyšší prioritou je samozřejmě bezpečná Česká republika.

Na tiskové konferenci jste mluvil hodně o nebezpečí migrace. Jde opravdu o tak naléhavé téma, které teď Evropská unie musí řešit?

Většina z nás asi doufala, že po odstoupení z migračních kvót roku 2015 bude hrozba povinného přijímání uprchlíků zažehnána. Bohužel dnes se nacházíme v situaci, kdy ministr vnitra Rakušan před několika měsíci kývl na tzv. migrační pakt. Evropská unie má tedy velkou chuť znovu rozpohybovat celoevropský migrační model, který bude jednotlivým členským státům řídit jejich azylovou a migrační politiku. Jak ze zkušenosti víme, je potřeba se k takovým hrozbám postavit čelem co nejrychleji a tvrdě. Bezpečnost by pro nás v dnešní době měla být absolutní prioritou.

Mluvil jste také o tom, že migrační pakt, který v Bruselu za Českou republiku podpořil ministr vnitra Vít Rakušan, je vlastně to stejné, co byly tolik kritizované migrační kvóty. Není to přece jen příliš zjednodušený pohled?

Když to řeknu s velkým nadhledem, tak ano, migrační pakt má jiný název a datum vydání. Ale teď už vážně. Evropská unie ví, že lidem na migračních kvótách vadilo povinné přerozdělování, a proto se snaží o migračním paktu mluvit jako o dohodě, která má uprchlíky „otočit“ hned na hranicích, což by samozřejmě byl plán k diskusi. Problém ale, jako u většiny dokumentů z dílny EU, začíná při jeho čtení. Uprchlík bude dvanáct týdnů zadržen a bude na něj nahlíženo jako na někoho, kdo nemá v EU co dělat, dokud se neprokáže jeho nárok na azyl. My ale víme, že některé západní země mají velmi mírná azylová pravidla a řada příchozích migrantů spoléhá právě na ně. Stejně tak v migračním paktu neumí EU řešit otázku efektivní deportace, proto v EU často najdeme osoby, které mají být x měsíců vyhoštěny. V konečném důsledku, pokud dojde k náporu migrantů a některé státy EU je nebudou schopny dále zadržet, může dojít k přerozdělování, jako to bylo v plánu právě u migračních kvót. Bohužel migrační pakt neřeší problémy a bezpečnostní rizika, která kdysi přinášely migrační kvóty.

Proč je podle vás tak špatně, když by Evropská unie měla jednotný přístup k řešení nelegální migrace? Neměly by být třeba právě středoevropské země více solidární s přímořským jihem, který bude přirozeně vždy čelit náporu migrantů podstatně více?

Když náporům migrantů čelilo Maďarsko a některé balkánské země, poslala Česká republika na pomoc své policisty a záchranné týmy. Jsem na ně dodnes velice hrdý. Přesně takhle má vypadat efektivní pomoc. Pokud by se Evropská unie v otázce migrace rozhodla efektivně bránit své hranice, budu jedině rád, pokud v tom jako Česká republika budeme pomáhat. Jenže ochrana hranic je právě to, co Evropská unie vždy nechávala jako poslední možnost. Před sedmi lety nás EU přesvědčovala o tom, že migrace bude přínosná, některé špičky západní politiky dokonce Blízký východ k migraci vyzývaly. A od té doby Západ zažívá těžké chvíle v boji s terorismem a extrémním nárůstem kriminality. Kdo tehdy říkal, že takový systém nebude fungovat, byl označován za xenofoba a rasistu. Dnes chtějí prakticky ti stejní lidé opět rozhodovat o migrační politice 27 členských států a opět pomocí systému, který má stejné chyby jako ten předchozí. Nejvíce by všem státům (a hlavně těm jižním) pomohlo, kdyby svou migrační politiku mohly řešit samostatně bez neustálého dohledu Evropské unie. Věřím, že v takovém případě by právě země, které migraci čelí, našly to nejlepší řešení při zabezpečení evropských hranic a ostatní státy by jim v tom pomáhaly tak, jako pomáhaly v minulosti. Vím, že řada politiků vyzývá kritiky migračních paktů k větší solidárnosti. Já si ale nemyslím, že jsme nesolidární. Jen chceme, aby na prvním místě byla bezpečnost České republiky a aby Evropa neopakovala chyby, které už udělala.

Jak ukazuje dosavadní průběh nelegální migrace do Evropy, naše země se jen ve výjimečných případech stala cílovou destinací, spíše byla jen tranzitní zemí, přes kterou migranti míří např. do Německa. Představuje tedy migrace pro ČR skutečně takovou hrozbu?

Máte pravdu, že Česká republika nebyla destinací většiny migrantů. Je třeba ale říct, že to do značné míry bylo velmi přísnou azylovou politikou a spravedlivým sociálním systémem, který neumožňoval čerpat stovky tisíc korun, jako tomu bylo právě na Západě. Situace se ale proměnila a západní země bojují s extrémním nárůstem kriminality. Stockholm dokonce vyhlašoval stav teroristické pohotovosti. Západním politikům, kteří chtějí přísnější opatření vůči migraci, rostou preference (můžeme zmínit například Německou AfD), a Česká republika tak nemůže spoléhat na to, že migranti budou stále proudit do Německa. Pokud západní země v reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci zpřísní svou migrační politiku, nebude už do Evropy příchozím migrantům zbývat takové množství lukrativních destinací. A v takovém případě se i Česká republika jako země s vysokou životní úrovní může stát poměrně zajímavou zemí.

Na druhou stranu představitelé českého průmyslu mluví o tom, že bez přílivu pracovníků ze zahraničí nebude Česká republika schopna udržet výkonnost průmyslové výroby, a tedy i výkonnost celé ekonomiky. Nesdílíte tyto obavy, nebo jaké řešení máte pro český průmysl?

Průmysl je ve velkém ohrožení právě kvůli Green Dealu a plánovaným opatřením. V takovém případě už si nemůže dovolit zaměstnávat pracovní sílu z České republiky a musí na horší pracovní podmínky lákat zahraniční pracovníky. Pokud chce někdo v České republice pracovat, může si vyřídit mimořádné pracovní vízum (pro pobyt nad 90 dnů). V případě migrace do Evropy z Blízkého východu ale nemůžeme příliš mluvit o přílivu levné pracovní síly. Začleňování lidí z takto odlišných kultur se ukázalo jako velmi náročné nejen po stránce zaměstnání, ale především po stránce společenské. Pro český průmysl máme jako Svobodní řadu účinných řešení a jsem rád, že se na nich podílí i skvělá ekonomka Markéta Šichtařová. Český průmysl stejně jako celá česká ekonomika je extrémně zatížen přerozdělováním peněz pomocí dotací a rostoucími regulacemi často právě ze strany Evropské unie. Nejen na půdě Bruselu, ale hlavně na půdě Poslanecké sněmovny chceme co nejdříve bez jakéhokoliv ústupku seškrtávat dotační tituly, které české ekonomice nepřinášejí nic jiného než dluhy a vyšší daňové zatížení. Taktéž je důležité okamžité odmítnutí zákazu aut na spalovací motory v roce 2035 a zpřísňování systému emisních povolenek. Ve zkratce je třeba odmítnout Green Deal. A když bude český průmysl moci svobodně dýchat bez regulací, pokut a zákazů, začne opět prosperovat. Česká republika je země plná šikovných a skvělých lidí, kteří ve světě udělali mnoho významných stop. Je čas rozvázat nám ruce, a česká ekonomika bude prosperovat.

Jste představitelem mladé generace, o které se mluví jako o generaci výrazně globalizované a kosmopolitní. Nepřipadáte si mezi svými vrstevníky příliš osamoceně se svým viděním světa? Anebo se naopak pohled mladé generace začíná měnit?

Před dvěma lety bych asi byl pesimista, ale teď jsem naprosto nabitý energií. Od doby, kdy jsem konfrontoval pana ministra Rakušana v Karviné, se mi ozývají tisíce mladých lidí. Mé dosahy na sociálních sítích právě mezi mladými raketově vzrostly a já z toho mám obrovskou radost. Plánuji už teď velké projekty, které budou kriticky smýšlející přátele a kolegy v mé věkové kategorii sdružovat. Mám z toho radost. Ano, velká část mladé generace je vůči politice stále ledová, ale velice přibývá těch, kteří o současných progresivních a globálních proudech smýšlejí kriticky. Dokonce i na mé domovské univerzitě, která se zdála být tvrzí levicových progresivních myšlenek, se mi podařilo najít spoustu kolegů s velmi podobným pohledem na svět, jaký mám já. Asi to bude ale hlavně zásluha progresivních aktivistů, kteří tak dlouho tlačili na pilu mladé generace, až se mladá generace všech proroků progresivní doby přežrala. A je to dobře.