O bouřích ve sklenici vody: Jágr, Vágner, Ukrajina, Rusko a pojem českého hrdinství

DAVID MARTÍNEK

Falešný post, komentující Jágrovu rezignaci na umístění hráče v týmu Kladna, který předtím hrál v Rusku (což je dnes bráno bezmála jako smrtelné provinění), nadzdvihl opět sítě. Výkřiky, které ve statusech dramaticky hodnotí Jágrovo „selhání“, zklamaně komentují, že se Jágr nechal se „zlomit“ a „selhal“.

Je to směšné.

Společnost, dlouhodobě týraná každodenní válečnou propagandou, zcestným hodnocením ukrajinsko-ruského konfliktu a snahou vytvořit jednotící názor se pomalu dostává do stavu zuřivého vzteku.

Propaganda se marně snaží zakrýt holou skutečnost, že dva roky se o válce na Ukrajině systematicky lže. A že tón veřejné debaty není ničím jiným, než procesem vytváření souhlasu, popsaná Chomskym.

Jemuž společnost vzdoruje jen formou několika desítek a možná i stovek mluvčích, kteří se této agendě vzpírají. Jsme tak opět v situaci, kdy hrajeme odvěkou českou hru na K. H. Borovského, Kryla, Němcovou a „národní hrdiny“.

Majorita sedí u sociálních sítí a od mluvčích se očekává jakýsi vytrvalý a houževnatý odpor a produkci, která vyřeší stav veřejného názoru. Přičemž sebemenší pochybení táž majorita promptně a zklamaně odsoudí. Je to vysloveně hloupé.

Majorita si neuvědomuje základní věc. Nemáme „bojovat proti systému“. Ale normální, standardní cestou demokratických pořádků trvat na svobodě slova a názoru. Mluvit otevřeně. Analyzovat. Stavět se k věcem a událostem objektivně. Mluvit pravdu a totéž očekávat i od ostatních.

Jeden vedle druhého. Každý člověk v tomto státě.

Z minulosti víme, že cesta, kdy národ štká nad Havlíčkem Borovským, kterého odváží rakouská policie do Brixenu, nebo nad Krylem v Rakousku, kterého si potajmu pouštíme z magnetofonových pásků nevede nikam.

Ke svobodě slova se musí stavět celá země. Ne jednotlivci, na něž potom režim rád vyzkouší své postupy a přenese enormní, nesnesitelnou zátěž. Ale všichni.

Svoboda slova je v demokracii zákon a základní princip. Ať už si jej různí demiurgové moci pokouší vyložit jakkoliv.

Jágra k jeho kroku údajně donutili fanoušci Kladna. Četl jsem jejich vyjádření. Musím jen zakroutit hlavou.

Klíčem ke konfliktu na Ukrajině je geopolitická praktika dlouhodobého zatlačování Ruska cestou rozeštvávání konfliktů a barevných revolucí na hranicích s Ruskem. Je to politika, kterou Západ provozuje po desítky let. Dnes vidíme, že naprosto selhala. Namísto zatlačování a oslabování Ruska došlo k válce.

Rusko neustoupilo v otázce Ukrajiny a Krymu. Jednoduše si nemůže dovolit Ukrajinu s vojenskými základnami NATO na ukrajinském území. A stejně tak nemůže přijít o Sevastopol a přístup k Černému moři. Pro Rusko je to otázka geostrategického ohrožení. Stejně, jako by podobnou variantu nepřipustily Spojené státy v případě Mexika, Kanady, nebo Kuby.

Dnes, má bohužel, geopolitický střet podobu nebezpečné krvavé války, ničící Ukrajinu i Evropu. Na jehož konci je už nyní zničená a na generace zadlužená Ukrajina. Dlouhotrvající a prohlubující se krize v Evropě a ve světě. Inflace, energetická krize, propad ekonomik, růst cen potravin, materiálů a enormní výdaje na zbrojení. Výsledkem je naopak, posilující Rusko. A čilá aktivita, politická a ekonomická, na asijském kontinentu, kdy právě válka na Ukrajině vedla k nastartování ekonomické i vojenské spolupráce, nejen mezi Čínou a Ruskem, ale i mezi státy Středního a Blízkého východu, či BRICS, která povede ke globální asijské vzpouře proti Západu. Stratégové, vycházející z dysfunkčních schémat bipolárního světa a metod zatlačování, mohou nyní jen tiše přihlížet proměně světa.

Propaganda se snažila živit veřejnost nesmysly o ukrajinské ofenzivě a pádu ruského režimu a zároveň, v panice donutit státy k enormním válečným výdajům. Přesto má obrovský dopad. Emoční, informační.

Když si člověk přečte komentáře a diskuze na Novinkách nebo na Seznamu, může jen tiše přihlížet míře indoktrinace a kroutit hlavou.

Z tohoto ranku byl vlastně i post, věnovaný Jágrovi.

Já si Jaromíra Jágra nepřestanu vážit. Za jeho celoživotní práci, postoje a reprezentaci státu i sportu.

Jágrova propírka je jen jedním z dalších podobných událostí. Režim se pomocí signálů a symbolů snaží nastartovat a směřovat agresi. A daří se mu to. U části veřejnosti. Proto ministr vnitra Rakušan vyvěšuje vlajky s Putinem v resyku. Z téhož důvodu rozpoutal Pospíšil nátlak na zrušení koncertu pěvkyně Anny Netrebko a docílil zákazu vystupování. Připomenu hysterii kolem vracení medaile Jarka Nohavici. Jaromír Jágr sám se v minulosti stal terčem veřejné šikany, poté, co se jako světově uznávaný hokejový reprezentant účastnil vládní reprezentace v Číně s prezidentem Milošem Zemanem.

O dění na Ukrajině před konfliktem, během osmi let regulérní občanské války centrálních kyjevských úřadů proti obyvatelům Donbasu a Luhansku, o činnosti polovojenských milic ukrajinských oligarchů, vyzbrojovaných a cvičených specialisty NATO, či SBU, obávané ukrajinské tajné služby, zapojené do ostrakizace obyvatelstva, natož o dění na Majdanu, které odstartovalo bezmála rozpad Ukrajiny a vedlo k odtržení vzbouřených území, obývaných etnickými Rusy,.. tohle všechno lidé neví. Ani v základních obrysech.

Natož, abychom byli objektivní, o násilném účinkování jednotek separatistů proti lidem, kteří proti odtržení Donbasu a Luhansku protestovali. Jako v každém podobném konfliktu se zde děly hrozivé věci.

Ukrajinská válka je klasickým etnickým konfliktem, živeným z obou stran. Kde o demokracii a svobodu jde o ze všeho nejméně.

Pokud lidé neznají veškeré souvislosti tohoto konfliktu, alespoň v rovině moderní historie, není divu, že jedni křičí o fašistickém Russku, vrahu Putinovi a invazi Putlerovských orků a druhá strana se oprávněně ptá, jak se slučuje „ukrajinská demokracie“ se sochami Stepana Bandery a Šuchevyče, masového vraha, odpovědného za děsivé masakry druhé světové války. Či událostí kolem teroru civilních obyvatel, jakým byl masakr v Oděse a dalších hrozivých věcech, které se na Ukrajině děly už před válkou.

Jágr za tohle není zodpovědný.

Přijde mi naprosto zcestné, obviňovat jej z toho, že jako veřejná ikona „podlehl“ nátlaku a „posvětil vládě novou normalizaci.“ Ne.

Problémem je Rakušanova a Fialova normalizace a návrat k atmosféře strachu, autocenzuře a obav o zaměstnání. Nebo problémů v podnikání, v činnosti institucí, úřadů nebo na vysokých školách není problém mluvčích.

Je to problém této odporné, nedemokratické vlády. Vláda a její vytrvalí poskoci jsou odpovědní za narůstající atmosféru strachu a obav, autocenzury a nesvobodných rozhodnutí, která zahání společnost od demokracie směrem k nové totalitě. Jakési její nové, komfortnější, kapitalistické verzi.

Když se potom objeví ojedinělý hlas ze strany umělců, novinářů, nebo veřejných mluvčích, jak je tomu například v tuto chvíli, u sportovního rybáře Jakuba Vágnera, který v citlivém a velmi slušném vyjádření postoval běžný, patriotický názor a doporučení imigrantům, jak se chovat v této zemi, společnost reaguje dvojím způsobem. Na jedné straně spustí pohaněči vládního diskurzu povyk, že „Vágner šíří nenávist“. Na druhé straně se Jakub Vagner dočkal obrovské odezvy a podpory, měřeno ve statisících lajků od lidí.

Právě příklad Jakuba Vágnera je cenný v jedné věci. A to je signál směrem ke kulturní a společenské veřejnosti. Lidé chtějí mít své oblíbené představitele na své straně. Možná už je nejvyšší čas.

Dodám k tomu ještě jednu věc. Téma, které si Vágner zvolil, je dnes už naprosto zjevné. Je v pořádku být patriotem a je v pořádku od nově příchozích očekávat, že přijmou náš způsob života, naše mravy a naše způsoby a přizpůsobí se prostředí cílového státu. Nikdo nestojí o zvýšenou kriminalitu, problémy, násilí a konflikty. Když ale, přiznejme, razantním způsobem toto téma otevřel před lety Martin Konvička, snesla se na něj smršť ničivých útoků. Kdyby se jej nezastal Miloš Zeman, mohlo být podstatně hůř. Pro mě je hrdinou nikoliv Vágner, ale Konvička, Zeman a další. Proto, že na úskalí imigrace reagovali správně a s předstihem, už před lety.

Co z toho plyne?

K veřejné debatě v demokratickém státě je nutné přistupovat s otevřeným hledím. Slušně, korektně, ale také nebojácně a otevřeně. My jsme po staletí zvyklí šeptat v ústraní a čekat na nějaké spasitele, kteří na sebe navléknou osud místních hrdinů, kteří za nás svedou statečný zápas o naši svobodu.

To není dobrá cesta. Dobrá cesta je, když budeme hrdiny všichni.

Protože pokud mlčíte, dříve nebo později se dostanete do osidel moci sami. A pak budete bojovat osamělý zápas, v němž vám nikdo nepodá ruku. A ještě vás poplivou.

S tímhle je třeba rychle skončit.

FB

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail redakce@pravyprostor.net

Příspěvky za měsíc BŘEZEN 2025:
**********************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, Václav Dopita 1000,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Vladimír Broul 500,- Kč, Vladimír Štádler 500,- Kč, Ivo Pimper 500,- Kč, Marek Janičko 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Ladislav Konopka 400,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Pavel Barvínek 139,34 Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, ing. Tomáš Šimčík 200,- Kč, Anonym 200,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Renata Lechová 200,- Kč, Anonym 300,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Petr Včelka 1000,- Kč, Alexandra Wernerová 1200,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, František Kvasnička 1000,- Kč, Táňa Shcherban 1000,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč

Celkem za měsíc: ... 16 109,34 Kč

Vybráno 35.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.

Latest posts by Redakce (see all)

• V Německu žije cca pět a půl miliónu muslimů s úzkými vazbami na Turecko, kteří se postupně radikalizují, organizují a cvičí v guerillovém boji. Co nám hrozí? - 12.3.2025
• Do posledního Ukrajince. Západ zešílel, chce ruský majetek - 12.3.2025
• Nový strategický obchodní plán pošty. Zhoršovat své služby - 12.3.2025

(17 votes, average: 4,76 out of 5)

Loading...