Strašná hrůza na Slovensku

Podle některých průzkumů na Slovensku roste počet voličů, přiklánějících se k opětovnému orientování na Rusko a může jich snad být i kolem jedné třetiny. „Liberální demokraté“ to označují za strašlivou katastrofu.

Průzkum

Onen průzkum se týkal předvolebních orientací voličů na Slovensku a vyšel v něm tak velký počet voličů s podporou obratu k Rusku, byť jistě zveličený metodikou, zaměřenou na preferenci politických stran a politiků.

Nicméně je asi skutečností, že počet lidí, nesouhlasících s aktuální slovenskou politikou, včetně orientace na Ukrajinu ve stylu „ať to stojí, co to stojí“, roste, a pokud se nestane nějaký naprosto nepravděpodobný zlom v oblasti ekonomie (se silným pozitivním dopadem na nejchudší vrstvy), bude výskyt takovýchto nálad a preferencí narůstat. A zcela jistě se to netýká jen Slovenska.

Důvody

Velice se obávám, že důvody jsou naprosto jasné: V Rusku nebudou od roku 2035 zakazovat automobily, v Rusku nepodporují občané v cenách odebrané elektřiny hochštaplery provozující bezcenné nebo dokonce škodlivé OZE, v Rusku se neřeší emisní povolenky a další nesmysly, které jen obohacují spekulanty s nimi na úkor normálních lidí, aktivisté a influenceři placení ze zahraničí jsou tam nuceni, stejně jako v USA, veřejně vykazovat, kdo si je platí (na rozdíl od SR, ale i od nás). V Rusku jsou lacinější energie i potraviny a nezavírají se tam továrny a doly a nevybíjejí se hospodářská zvířata kvůli „uhlíkové stopě“ a jiným kravíniím.

V Rusku neběží ani „kastrační průmysl“, vyrábějící (pochopitelně, za peníze daňových poplatníků) ze školáků mrzáky tím, že je jim vnucena příslušnými aktivisty falešná sexuální identifikace a poté jsou patřičně „léčeny“ (Dr Mengele by měl ze svých následníků jistě radost). Zvlášť pikantní je tato „identifikace“ a „léčba“ u prepubertálních dětí, které žádnou výraznou sexuální identitu nemají.

V Rusku ani nemají uzákoněno, na rozdíl od některých států na západ od bývalé „železné opony“, že o záměru přeoperovat dítě na opačné pohlaví se nemusejí rodiče ani dozvědět, natož aby o něčem takovém mohli rozhodovat. Takže se v tom státě rodiče nemusejí bát, že jim přijde dítě ze školy nevratně poškozené, pro potěchu nějakých pervertů a výdělek novodobých mengeleů. Naopak, v Rusku jsou podobné aktivity trestné.

V Rusku také nemohou působit na školách aktivisté, doporučující dětem promiskuitní sex s tím, že „pravděpodobnost nakažení se AIDS je malá“, a že „dnes už máme na AIDS velmi účinné léky“. Faktem je, že daleko nižší riziko nakažení se vzteklinou vede v případě kousnutí neznámým zvířetem ke kaskádě reakcí zdravotnického systému, jejímž výsledkem je buď vyloučení, že to zvíře tu vzteklinu má, nebo očkování pokousané osoby. A to očkování, na rozdíl od antivirotik a dalších léků používaných proti AIDS, skutečně zajistí zdraví, zatímco „moderní účinná léčba AIDS“ v podstatě jen prodlužuje umírání.

Reakce

Dokážu si představit, že lidé, kteří tohle vidí a současně chápou praktickou bezvýchodnost situace v EU, mohou v orientaci na Rusko vidět nápravu. Tyto nálady budou zcela jistě akcentovat, pokud nedojde v příštím roce ve volbách do parlamentu EU k opravdu razantnímu vítězství demokratických sil nad antidemokraty všeho druhu, od Zelených Khmerů až po ty kastrátory. V takovém případě bude totiž osud obyvatel EU v podstatě zpečetěn.

Viníkem této situace ovšem nejsou ani „ruští trollové“, ani nějací „desoláti“. Viníkem je jen a jen EU sama, a její vinou jsou právě ty výše zmíněné (a jistě nikoli jediné takové) aktivity, vyvolávající v lidech přirozený odpor. EU poněkud připomíná člověka, který uřezával větev ze stromu tím způsobem, že se na ni posadil a přeřízl ji mezi sebou a kmenem. A pak se strašně divil, že sletěl dolů s ní.

Ale ani v případě výše zmíněného vítězství ve volbách nebude vše stoprocentně v pořádku. Antidemokratické uspořádání EU bude zcela jistě značně překážet všem snahám o její nápravu.

Problém s Ruskem

Zcela jistě můžeme (či spíš musíme) být rozhořčeni agresí Ruska vůči Ukrajině, nicméně dosavadní počet jejích obětí je menší, než roční počet obětí ekologického zákazu DDT (a to pouze zemřelí na malárii v zemích, v nichž byla eradikována a kam se po tom zákazu tato nemoc vrátila, pochopitelně, ještě  existují státy, kde eradikace v době zákazu DDT nebyla dokončena, nebo byla připravována a po onom zákazu nebyla ani započata) a rovněž než roční počet obětí zákazu zlaté rýže (jeho oběťmi jsou prakticky výlučně děti, „malé, usmrkané děti“, řečeno slovy klasika).

Zejména onen druhý zákaz cílí na plodinu, schopnou zamezit oslepnutím a následně smrti dětí na avitaminózu A. Prosazovatelé uvedeného zákazu si byli zcela jistě velice dobře vědomi důsledků toho, co prosazují.

Pokud ruský dělostřelec nebo rakeťák zabije (mj.) i nějaké děti, je jich nepatrný počet a nebylo na ně cíleně mířeno. Což je zásadní rozdíl oproti těm zakazovatelům zlaté rýže, mezi nimiž dominovali především členové Greenpeace. Explicitním cílem jejich aktivit bylo utrpení a smrt velkého počtu malých dětí.

Sumární počet obětí ekofanatiků a Zelených Khmerů už v obou citovaných případech převyšuje počet obětí nacistického holokaustu. A všechny ty zločince, ekologické organizace i jednotlivé aktivisty, všemožně podporuje EU, na rozdíl od Ruska. Takže EU je v podstatě větší zločinec a masový vrah než Rusko (byť je příliš zbabělá na to, aby vraždila vlastnoručně). Tato skutečnost značně snižuje důvod k nějakým morálním zábranám v případě podpory změny kursu státu vůči ní.

A je dobré vědět i následující:

„Pojedu v roce 2025 do Moskvy. Zajistím mír na Ukrajině za podmínek, na kterých by nám mělo záležet – za podmínek, které staví americké zájmy na první místo. Bidenova administrativa se pošetile snažila přimět Si Ťin-pchinga, aby Putina sesadil. Ve skutečnosti bychom měli přimět Putina, aby Si Ťin-pchinga odmítl.“ Jde o citát z programového prohlášení jednoho z hlavních republikánských kandidátů do příštích presidentských voleb v USA – Vivek Ramaswamyho, tč. na 3. místě republikánských preferencí; zejména pokud se prodemokratostranickým soudcům podaří zablokovat Trumpovu kandidaturu, má slušnou šanci volby vyhrát – je totiž radikálnější než ten mezi ním a Trumpem, a radikalismus by asi v takovém případě voliči preferovali.
Jinými slovy, pokud vyhrají volby v USA republikáni, dojde patrně ke změně kursu vůči konfliktu na Ukrajině, především v USA ale tím i celého NATO. Ti, kdo se budou na tuto změnu připravovat s předstihem, budou spíš ve výhodě.

A my?

Pokud v našich příštích volbách padne vláda pětikoalice, je velice pravděpodobné, že k nějakému zmírnění současného intenzívně protiruského postoje dojde také. Dokonce i za cenu, že by se Slovenská a Česká republika staly „dýkou vraženou do boku Říše“ (pardon, EU).

Může se nám to nelíbit, můžeme to brát jako cosi nemorálního, ale pragmatická řešení zpravidla nebývají ani líbivá, ani prvoplánově morální.

Obávám se ovšem, že pokud by ve Strakovce seděl místo profesora Fialy největší Čech v historii (dle svobodného hlasování našich občanů), Karel IV., tak by už dávno podobný obrat o 180 stupňů připravoval. Ostatně, takový obrat za svého života udělal vícekrát. A pokaždé bylo takové jednání přínosem jak pro něj osobně, tak i pro Lucemburskou dynastii a rovněž i pro království, často až po posledního poddaného.

Nálady na Slovensku, rozjitřené navíc předvolební atmosférou a podrazy, zaměřovanými současnou antidemokratickou vládou na opozici, tedy jen signalizují širokou nespokojenost mas obyvatel se směřováním EU, za které si EU může sama. Je to právě ona, kdo provádí politiku, jednoznačně škodící prakticky všem jejím obyvatelům (mimo pár „vyvolených“ skupin, napojených na ekobyznys apod.). A je jen a jen její vinou, že svým chováním, i tím, co plánuje, vyvolává u občanů členských zemí stále rostoucí odpor.