3.4.2023
Kategorie: Společnost

Politika ve sportu, sport v politice

Sdílejte článek:

MONIKA ČÍRTKOVÁ

Otázka účasti ruských a dalších sportovců na olympijských hrách poutá veřejnou pozornost nepřímo úměrně své bezvýznamnosti. Svůj názor na nejvhodnější řešení problému válka vs. olympiáda, totiž na povinné olympijské příměří po dobu her, jsem zde už vyjádřila, nicméně připojím k věci několik dalších poznámek.


1) Olympiáda je úplně zbytečný, rozhazovačný, neekologický a pokrytecký podnik, který se dávno odchýlil od původních ideálů. Uvědomte si, že kdyby se hry vůbec nekonaly, naprosto NIC se nastane. To není těžba ropy nebo přesuny vojenských jednotek, není to vysílání satelitů do vesmíru nebo zkoumání koronavirů. Je to od první do poslední minuty zbytečná akce.

2) Od roku 2008, kdy bylo pořádání her svěřeno Číně, nemá naprosto nikdo právo spojovat s touto akcí požadavky na morálku. Konat hry v Číně bylo něco jako pořádat mejdan v táboře nucených prací a připíjet si šampaňským vedle ostnatých drátů. Ten podnik ztratil v mravních otázkách veškerou legitimitu. Nehledejme tam něco, co tam není.

3) Je úplně jedno, kdo se té akce účastní. Nebo si snad myslíte, že to, že někdo běhá nebo neběhá po oválu dokolečka jako pejsek, který se honí za vlastním ocasem, něco změní? Tak ne, nezmění.

4) Míra pozornosti, která je problému věnována, svědčí o jediném: o infantilizaci veřejné diskuse. Namísto soustředění pozornosti na skutečné problémy, na stav války, na možné rozhovory o příměří, na to, jak to zabíjení ukončit, se budeme hádat, jestli nějaká Máša má právo funět po stadionu, skákat přes švihadlo nebo házet míčem na koš. Ano, pro vystavování našich vlastních vysoce morálních postojů na odiv se to hodí. Ale pokud neřešíme problém, kdo si bude hrát s kyblíčkem na pískovišti, ale válku, tak to opravdu, ale opravdu nestačí, milé děti.

5) Otázku, kdo se bude účastnit, má řešit organizátor her, tedy Mezinárodní olympijský výbor. Netuším, proč mu do toho má každý jouda mluvit. Ta organizace má nějaké své dokumenty a svá pravidla, má také určitou historii a zkušenosti z minulosti, takže předpokládám, že to vše využije a nějak rozhodne. U vědomí toho, že je to stejně jedno. Význam to má jen pro ty hry samotné, válku to nezastaví, mír to nepřinese.

6) Od vyřazení některých sportovců z her rozhodnutím organizátora je nutné odlišovat bojkot olympiády ze strany některých států, případně jednotlivých sportovců. To je zcela legitimní. Nikdo nemá nutit vládu kteréhokoliv státu, aby se zúčastnila, je rovněž na jednotlivých sportovcích, aby si podle svého svědomí sami rozhodli, zda na hry pojedou, či účast odmítnou. Je ovšem záhadou, co na tom po Pekingu kdo řeší; tam se zcela jasně ukázalo, jak to je.

7) Ono by to nemuselo být k ničemu a vyznívat tak skepticky. Hry by mohly být ostrůvkem naděje, mohly by přinášet momenty, na kterých by bylo možné začít stavět drobné základy obnovy toho, co je zničené či poškozené. Sama olympijská myšlenka je ušlechtilá a mírová, poselstvím her i sportu jako takového má být porozumění. Z minulosti jsou známy případy vhodného využití sportu v diplomacii. K tomu jsou ovšem potřeba prozíraví státníci a schopní diplomaté, nikoliv takoví, kteří si nevidí na špičku nosu. Takže tato dobrá příležitost alespoň něco málo posunout k lepšímu zůstane samozřejmě nevyužita.

Ideály jsou v prachu, zůstalo heslo.

Sláva vítězům, čest poraženým.

Poraženými jsou všichni. Vyhraje to zase válka.

 

Monika Čírtková

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (19 votes, average: 3,89 out of 5)
Loading...
38 komentářů

Napsat komentář: hau🚀 Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)