Za to, že Hrad byl za Zemana prolezlý korupcí a nepotismem mají podíl mnozí politici napříč politickým spektrem

VOJTĚCH RAZIMA

Miloš Zeman sebou na Pražský hrad přivedl hned několik velmi problematických lidí. Ti společně s ním zneužívali svého postavení. Kverulant.org proti tomu opakovaně protestoval. Nyní s koncem prezidentova mandátu Kverulant rekapituluje ty největší hradní excesy a konstatuje, že velký podíl odpovědnosti za to, že Hrad byl za Zemana prolezlý korupcí a nepotismem mají podíl mnozí politici napříč politickým spektrem. Neudělali nic proti tomu, že na Hradě se s tajnými dokumenty seznamovali lidé bez prověrky. Neudělali nic, když Zeman zavřel Hrad veřejnosti. Počátkem roku 2022 opět zvolili do čela Nejvyššího kontrolního úřadu Zemanova komplice Miloslava Kalu, který opakovaně tvrdí, že Hradě na je vše v pořádku. A konečně v červnu 2022 prezidentské kanceláři ještě navýšili rozpočet.

Kontroly NKÚ na Hradě nic zásadního nezjistily

Počátkem roku 2023 s prezident NKÚ nechal slyšet, že kontroly hospodaření Kanceláře prezidenta republiky a jí podřízených organizací, tedy Správy Pražského hradu a Lesní správy Lány, zjistily řadu pochybení, ne však něco, co by mělo vést k trestnímu stíhání. Kala dále uvedl, že pokud by měl být proveden dalším auditu, je v takovém případě nejdříve nutné podat podnět NKÚ, kolegium úřadu jej následně musí projednat a poté naplánovat. Celý proces by byl podle Kaly záležitostí řady měsíců.

Skutečnost, že Kalovo NKÚ nenalezlo na Hradě korupcí a nepotismem žádné větší pochybení není naprosto žádným překvapením. Miloslav Kala je totiž někdejší politik ČSSSD a hlavně  přítel Miloše Zemana. V roce 2019 mu také Zeman dal medaili Za zásluhy o rozvoj státu a hospodářství.

Připomeňme si, že Sněmovna Kalu ve středu 23. března 2022 zvolila kandidátem na jmenování do čela úřadu. Pětikoalice se původně snažila na jeho místo najít někoho jiného, nakonec ale dala na přání prezidenta Miloše Zemana. Prezident Zeman na schůzce s premiérem Petrem Fialou (ODS) i někdejším premiérem Andrejem Babišem (ANO) počátkem roku 2022 nastínil, že by chtěl, aby Kala v úřadu zůstal. A tak zůstal.

To že si Kala z úřadu už před tím udělal cestovku a dojnou krávu nehrálo roly.  Při tom Kverulant odhalil, že většina ze 103 cest, za které utratil NKÚ od roku 2012 do roku 2021 celkem cca 8 500 000 Kč, posloužila k tomu, aby si prezident Miloslav Kala zvýšil osobní prestiž a pojistil svůj další mandát. Plyne to z podkladů, které si Kverulant.org u NKÚ vyžádal. Cestovní náklady zásadně zvyšovala prezidentova záliba v luxusu a také vysoký koeficient, podle kterého si šéf NKÚ počítal diety a kapesné. Kverulantovým cílem v této kauze bylo, aby Kala nebyl v březnu 2022 znovu zvolen prezidentem NKÚ na dalších devět let. To se mu přes veškerou snahu nepodařilo.

Rozpočet Hradu byl schválen jednomyslně

Kancelář prezidenta republiky na jaře 2022 předložila na příští rok do sněmovny rozpočet s celkovými výdaji 420,2 milionu. To bylo o 22 milionů korun víc než v roce 202. Hrad také ignoroval pokyn ministerstva financí (MF) snížit celkové výdaje alespoň o velmi kosmetických 4,4 milionu korun. Rozpočtový výbor se tímto rozpočtem již krátce zabýval na své schůzi 18. května 2022.Poslanec Jan Volný (ANO), zpravodaj této problematiky k tomu tehdy uvedl, „že ani v minulých letech nepodporoval snížení rozpočtu této kapitoly. Navrhuje přerušení jednání o této kapitole tak, aby Kancelář mohla s MF vyjednávat. Navrhuje tedy přerušit bod do 8. června.“ Pro tento velmi benevolentní postup hlasovalo všech 15 z 15 přítomných poslanců.

Návrh hradního rozpočtu 8 června 2022 přišel poslancům představit zástupce kancléře Petr Mužák. Omluvil nepřítomného kancléře Vratislava Mynáře. Jak již bylo uvedeno, výbor se začal hradním rozpočtem zabývat už v květnu, ale jednání přerušil, aby se prezidentská kancelář mohla domluvit s ministerstvem financí na kompromisním návrhu. Mužák poslancům řekl, že kancelář prezidenta s ministerstvem jednala a nakonec přistoupila na omezení výdajů ve zmíněném rozsahu 2,6 milionu korun namísto 4,4 milionů korun. Hradní návrh výbor podpořil jednomyslně hlasy všech 20 přítomných členů.

Přečerpaný rozpočet poslancům nevadil

Výbor na jednání 8. července 2022 také vyslovil souhlas s loňským hospodařením Hradu, přestože Kancelář prezidenta republiky vynaložila v roce 2021 o 197 milionů korun víc, než jí přidělil schválený státní rozpočet. Celkové výdaje kapitoly loni představovaly 620 milionů korun. Kverulant se domnívá, že v této sumě nejsou zahrnuty náklady na policejní plošné kontroly všech návštěvníků Hradu. Kverulant se tyto více náklady marně pokouší zjistit. V březnu 2022 se dle zákona o veřejném přístupu k informacím dotázal ministerstva vnitra. Obdobný dopis zaslal i ministerstvu obrany, protože od vyvěšení červených trenýrek hlídá Hrad i armáda s útočnými puškami v rukou. Vyčíslení nákladů se mu ale nedostalo.

Kancelář prezidenta republiky je rozpočtovou organizací a ve státním rozpočtu má vyčleněnu zvláštní kapitolu. Rozpočet Kanceláře prezidenta republiky pokrývá kromě samotné prezidentské kanceláře také Správu Pražského hradu a Lesní správu Lány. V posledních letech čerpá ze státního rozpočtu výrazně více peněz než dříve. Zatímco za éry Václava Klause hospodařila s přibližně 350 miliony korun ročně, v rozpočtu na rok 2017 měla vyčleněno 438 milionů a pro rok 2018 v ní bylo 500 milionů korun.

Zavření Pražského hradu

Vyvěšení červených trenýrek na Pražském hradě v září 2015 mělo prezidentovi Zemanovi připomenout jeho buranské chování. V reakci na to Zeman v roce 2016 zneužil zpráv o teroristických útocích v Evropě, uzavřel Hrad svobodnému pohybu a zavedl na něm plošné osobní policejní kontroly. Ty vedly k tomu, že Zeman pro případné skutečné teroristy vytvořil snadný terč v podobě dlouhých front na Hradčanském náměstí.

Nesplněný ministerský slib

V lednu 2022 získala ve sněmovně důvěru nová vláda. Ministrem vnitra se stal Vít Rakušan. Ten vyslyšel výzvu, aby požádal příslušné instituce o revizi všech bezpečnostních opatření, která platí na Pražském hradě. Rakušan tehdy doslova řekl „Dal jsem prověřit všechna opatření na Pražském hradě, zda odpovídají současné bezpečnostní realitě. Osloveny jsou i tajné služby.“  Svým slibem se Rakušan nevzpomněl pochlubit na svém Tweeteru. I pěknou fotečku si na to pořídil:

Dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Kverulant požádal ministerstvo vnitra o sdělení všech relevantních informací týkající se výsledků této prověrky a plánů na jejich zrušení. V březnu mu přišla odpověď ve které mu vnitro sděluje: „ (…) pan ministr skutečně požádal příslušné instituce, zejména Policii ČR Útvar pro ochranu prezidenta České republiky o prověření stávajících opatření v areálu Pražského hradu a zvážení, zda odpovídají současné bezpečnostní situaci, nicméně o výsledku prověrky nemá Ministerstvo vnitra písemné informace. Samotná ochrana sídla prezidenta republiky je pak realizována příslušníky výše uvedeného útvaru Policie ČR, který se spolu s Kanceláří prezidenta republiky podílí na financování jednotlivých prvků ochrany.“ O tom, zda a kdy bude Hrad opět otevřen široké veřejnosti není v dopise ani slovo.

V červenci 2022 položili Rakušanovi obdobný dotaz novináři z Českého rozhlasu. Jako odpověď ji ministerstvo zaslalo nesrozumitelný blábol, z kterého je jasné snad jen to, že žádná analýza, o kterou Rakušan sliboval, není:

Ministr vnitra Vít Rakušan tedy pro otevření Pražského hradu tedy neudělal nic. Pro Kverulanta je chování Víta Rakušana dalším zklamáním. To první se odehrálo, když se Rakušan odmítl omluvit za zbytečné cesty do Peru a na Nový Zéland za peníze daňových poplatníků. To poslední, když Státní správa hmotných rezerv (SSHR) vypsala na podzim 2022 soutěž na nákup pěti velkých vyprošťovacích vozidel. Podle Kverulanta byla soutěž předem připravena pro jediného zájemce. Do zakázky se však přihlásili zájemci dva, a tak byla zrušena. Nejen, že jde pravděpodobně o korupci, ale nabízí se otázka, proč potřebuje správa hmotných rezerv mít ve skladech pět osmikolových vyprošťovacích aut. Když se na to Kverulant zeptal, tak mu SSHR odpověděla, že nákup je přáním ministra vnitra Víta Rakušana. Ten prý také SSHR předepsal technické parametry nákupu. Proto Kverulant na Rakušana podal trestní oznámení.

Všichni prezidentští kandidáti Kverulantovi slíbili otevření Pražského hradu

Kverulant všem kandidátům na prezidenta položil v listopadu 2022 tyto otázky: Jste pro otevření areálu Pražského hradu? Pokud ano, jaké by byly vaše kroky v této věci v případě, že byste úřad prezidenta získal?

Všichni prezidentští kandidáti v případě zvolení slíbili otevření Hradu. Vítězný kandidát Petr Pavel odpověděl: ,,Ano. Zpočátku byla opatření omezující vstup veřejnosti oprávněná, protože existovala bezprostřední hrozba teroristických útoků. Ale že Hrad zůstal téměř nedobytnou pevností, do které se občan musí celkem ponižujícím způsobem dostávat, považuji za nepřijatelné. Tomu již bezpečnostní situace neodpovídá. Hrad jako kulturní a historické dědictví by měl být místem, které žije a slouží lidem. Mělo by se tam například konat víc společenských a kulturních akcí. To bych rozhodně podporoval.”

Nicméně politici už nám lhali mockrát, a tak je možné, že Kverulant budoucímu prezidentovi bude muset jeho slib připomínat. Další podrobnosti naleznete v kauze Vraťte ukradený Pražský hrad lidem.

Nyní se pojďme podívat na jednotlivé členy hradní kamarily.

Jiří Ovčáček

Ovčáček nedokončil studia andragogiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a začal se věnovat žurnalistice. Byl redaktorem a zpravodajem Haló novin, později redaktorem Blesku. Ovčáček za dobu působení v komunistických Haló novinách napsal za dva roky 443 článků, které svědčí o jeho fascinaci komunismem. Pak ale uvěřil a v září 2018 přijal z rukou osobního tajemníka arcibiskupa Dominika Duky svátost biřmování.

Jiří Ovčáček byl jmenován tiskovým mluvčím prezidenta Miloše Zemana v prosinci 2013. Je velmi aktivní na sociálních sítích, účinně využívá zejména svůj twitterový účet. Jeho Twitter k prosinci 2019 uváděl 52 000 sledujících. Dle analýzy serveru Forum24 nicméně tvořily 70 % z tohoto čísla falešné účty. Ovčáček účet využíval k častým útokům na odpůrce Miloše Zemana a prosazování svých osobních zájmů, názorů a konspiračních teorií. Jeden příklad za všechny:

Martin Nejedlý

Martin Nejedlý se stal externím poradcem prezidenta v roce 2014. Na Hradě disponila třemi místnostmi. Protože prý oficiálně nezastával funkci, nevyžadoval se od něj bezpečnostní prověrka. Martina Nejedlého na pražském Hradě považují britské a americké tajné služby za současné největší riziko z hlediska šíření ruského vlivu na území ČR. Nejedlý již dřív založil společný podnik s ruským gigantem Lukoil, firmu Lukoil Aviation Czech, a netají se obdivem k prezidentu Putinovi, jeho fotku měl na svém mobilu.

Mezi vlivnými muži Česka zaujímal Martin Nejedlý nepochybně jedno z předních míst. Byl to on, kdo úspěšným sháněním sponzorů pomohl v minulosti Miloši Zemanovi vyšvihnout se na Hrad a dostal za to funkci poradce. Z prodejce aut se postupně během 20 let vypracoval na klíčového muže hlavy státu. Kdysi sdílel kancelář s lobbistou Miroslavem Šloufem, právě ten ho seznámil s Milošem Zemanem.

Většina profilů v médiích Nejedlého vykresluje jako muže, který má díky mnohaletému podnikání v Rusku silné vazby na tamní politiku a byznysové hráče – a v tomto směru funguje coby jakási ruská spojka na prezidenta Zemana. Na veřejnosti se opakovaně objevil vedle vlivného šéfa ruských železnic Vladimira Jakunina, Respekt popsal i jeho vazby na Jurije Ušakova, poradce ruského prezidenta Vladimira Putina.

Nejedlý se dříve snažil v Moskvě vyjednávat o jádru, aniž k tomu měl mandát od vlády, Respekt společně s Aktuálně.cz upozornil na jeho utajovanou cestu do Ruska v době, kdy v Česku hrozilo, že ruský Rosatom vypadne z jaderného tendru.

Když 24. února 2022 Rusko napadlo Ukrajinu, byl Zeman donucen tuto agresi veřejně odsoudit. Že to však s kritikou prezidenta Putina myslel opravdu vážně mu nevěří patrně nikdo, kdo žije v české kotlině déle než čtrnáct dnů. Kdyby to snad vážně myslel, bude jeho prvním krokem patrně opulentní vyhazov všech ruských švábů v čele s Martinem Nejdlem a rezignace.

Tajná zpráva o Vrběticích

K výbuchům dvou muničních skladů ve Vrběticích v okrese Zlín došlo v říjnu a prosinci 2014. První výbuch nastal 16. října, zemřeli při něm dva lidé. Další sklad vybuchl 3. prosince 2014. Sousední obce musely být krátkodobě evakuovány, areál byl ohrazen a poté následovalo několikaleté odklízení následků a vyšetřování příčin výbuchu. V dubnu 2021 vláda zveřejnila důvodné podezření, že do výbuchů byli zapojení důstojníci ruských tajných služeb. Tajná zpráva o tom dorazila i na Pražský hrad. Jen málokdo pochybuje o tom, že se se zprávou detailně seznámil Martin Nejedlý i Vratislav Mynář, kteří k tomu neměli oprávnění v podobě bezpečnostní prověrky. A někteří z nás dokonce nepochybují ani o tom, že kopie tajné zprávy skončila na ruské ambasádě. Když policie chtěla tato podezření prověřit a chtěli ze zprávy sejmout otisky prstů, Hrad jim zprávu nevydal a tvrdil, že byla skartována.

Vratislav Mynář

Mynář byl jmenován vedoucím Kanceláře prezidenta republiky v březnu 2013. Aby se mohl v pozici kancléře seznamovat s utajovanými dokumenty, měl mít Mynář bezpečnostní prověrku od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Tu nikdy neměl. Miloši Zemanovi to zjevně nevadilo a Mynář byl kancléřem dlouhých deset let. A nenašel se ani politik a ani instituce, která by proti tomuto evidentnímu porušování jakkoliv, alespoň trochu účinně protestovala. Přitom na to máme již od roku 1998 specializovanou instituci. Tou je právě NBÚ v jehož gesci je ochrana utajovaných informací.

Trestní stíhání Mynáře a ovlivňování justice

Policie Mynářovi sdělila obvinění z trestného činu poškozování finančních zájmů Evropské unie. Podnět policii dali úředníci, kteří zkoumali dotaci na stavbu Mynářova penzionu. Dotaci 26 milionů korun na výstavbu sportovní ubytovny na Mynářově pozemku obdrželo v letech 2007 a 2008 občanské sdružení Chřibák, které bylo založeno několika lidmi z Osvětiman v čele s Mynářem. V podmínkách dotace byl zakázán jakýkoli převod nemovitosti na soukromou osobu. Spolek Chřibák ale nedokončenou stavbu pronajal firmě Clever Management vlastněné Mynářem, která poté získala ještě šest milionů z evropských peněz a přestavěla ubytovnu na wellness penzion. Mynář je za to trestně stíhán a dotace by měl vrátit.

Počátkem roku 2019 byly v médiích uveřejněny články a rozhovory se soudci, kteří uváděli, že se je Mynář snažil ovlivnit v rozhodování o konkrétních kauzách. Prezident Zeman se Mynáře zastal a prohlásil, že nikoho neovlivňoval.

Počátkem roku 2023 vyšlo najevo, že se prezidentská kancelář pokusila zastavit vyšetřování nezákonného skartování tajných dokumentů, kdy šlo mimo jiné i o zprávu o vyšetřování výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Tyto dokumenty byly skartovány proto, aby z nich nebylo možno sejmout otisky prstů a prokázat, že se s vysoce utajovanou zprávou seznámil Mynář a Nejedlý, přestože ani jeden z nich nemá a neměl bezpečnostní prověrku.

Prezident v roce 2022 požádal premiéra Petra Fialu (ODS), aby kontrasignoval takzvanou abolici pro vedoucího hradní kanceláře Vratislava Mynáře a poradce Martina Nejedlého. Premiér to neudělal. Detaily ze Zemanova dopisu předsedovi vlády ale není možné zjistit. Dopis totiž nechal Hrad zanést do režimu „Tajné.“

Levné pozemky od církve

V létě 2021 vyšlo najevo, že Mynář kupuje výrazně pod cenou od církve pozemky v Osvětimanech. Osvětimanská farnost nejprve nechtěla o nevýhodném prodeji slyšet, pak ale ve prospěch prodeje intervenoval kardinál Dominik Duka. Není jisté, zda tak Duka učinil pro své přátelské vztahy s problematickým kancléřem nebo proto, že jej Mynář vydíral blokováním realizace projektu svatovítských varhan v areálu Pražského hradu. Mynář má k Dukovi blízko. V roce 2017 byl kardinál na Mynářově oslavě padesátých narozenin. Rok předtím zase Duka sloužil mši v Osvětimanech na 666*. výročí založení obce.

Mimochodem kardinál Duka je lísáním k mocným proslulý a tak jen co bylo jasné, že prezidentské volby v lednu 2023  vyhrál Petr Pavel, pochlubil ze bývalý primas český na svém FB profilu, že je jej volil a post doplnil svojí zarámovanou fotkou s bývalým komunistickým lampasákem v Katedrále.

Mynářův hradní kanál na YouTube

Kverulantovi po urgencích dorazily odpovědi na dotazy týkající se provozu YouTube kanálu „Pražský hrad – Kancelář prezidenta republiky“. Kveruant měl za to, že tendenční videa, ve kterých Vratislav Mynář hájí své osobní zájmy, mají s Kanceláří prezidenta republiky kromě názvu společné i to, že jsou financovaná z veřejných prostředků. Jak ale Kverulanta ubezpečil Odbor legislativy a práva Kanceláře prezidenta republiky, tak Hrad nemá s kanálem společného vůbec nic. Kanál je pravděpodobně jen podvodným projektem Mynáře a jeho lidí.

Přestože je na zmíněném kanále uvedeno: „Oficiální profil Pražského hradu a Kanceláře prezidenta republiky“,hradní kanál to není.  „Kancelář prezidenta republiky (KPR) neměla a nemá k předmětným dílům žádný vztah (…) nejsou KPR zadána ani vytvořená,“ píše Kverulantovi z Hradu JUDr. Václav Pelikán, ředitel Odboru legislativy a práva. Sdělení KPR je překvapivé třeba proto, že na kanálu jsou i videa z běžně nepřístupných míst spojených s Pražským hradem. Nebo rozhovory s pracovníky prezidentské kanceláře. Jen obtížně si lze představit, že by se tyto materiály daly natočit bez oficiálního schválení KPR. Těžko se také hledá motivace toho, kdo platí výrobu dalšího materiálu, tedy video-pozvánek na hradní akce, případně reportáží o událostech spojených s prezidentem, jako jsou plesy a narozeninové oslavy.

Připomeňme si v této souvislosti hradního mluvčího, Jiřího Ovčáčka, který si v médiích tento YouTube kanál pochvaloval. Jestli kanál není zřízen KPR, platí výrobu videí přímo on?! Nebo zneužívá identitu Pražského hradu i prezidentské kanceláře kancléř Vratislav Mynář? Napovídalo by tomu třeba i to, že ve většině videí vystupuje jako moderátorka jeho manželka Alexandra. Ale nejen to. Kverulant se na KPR obrátil především proto, že mu připadá nemorální a nestoudné, jakým způsobem manipuluje s fakty ve zveřejněných videích sám hradní kancléř Vratislav Mynář. Propagační materiály jako „Lánská detektivka“, „Pravda o ‚Mynářově‘ penzionu“ nebo „Dokument: příběh dopisu z čínské ambasády“ splňují všechna kritéria tzv. fake news, a podle našeho soudu nemohou být zaštítěny vznosným názvem YouTube profilu „Pražský hrad – Kancelář prezidenta republiky“.

Pražský hrad přece patří po dlouhá staletí mezi základní symboly naší země a proti jeho zneužívání ničemným kancléřem bychom měli vystoupit. A mnoho nezáleží na tom, zda si Mynář platí tvorbu videí na něm umístěných ze svého, nebo je jejich natáčení součástí pavučiny hradní kamarily.

Jak plyne z dokumentu, který Kverulant od KPR získal, kanál jim nepatří, obsah si neobjednávají, dokonce k tvůrcům nemají žádný, tzn. občansko-právní ani pracovně-právní (sic!) vztah. Ze sdělení zaslaných JUDr. Pelikánem tedy podle Kverulanta jasně vyplývá, že v tomto případě dochází k jednoznačnému zneužívání cizí identity. Identity, která vlastně patří široké veřejnosti, a nikoliv problematickému vlekaři z Osvětiman, který si pravděpodobně na YouTube zřídil kanál, jejž vydává za oficiální profil Pražského hradu a Kanceláře prezidenta republiky.

Kverulant požádal YouTube o odstranění kanálu

Škodlivost takového jednání si deklaruje i sociální síť YouTube, která předstírání cizí identity považuje za jeden z pádných důvodů pro zrušení takového kanálu. Bez ohledu na zájmy toho, kdo si výrobu materiálů pro zmíněný kanál zaplatil, bez ohledu na podporu, kterou mu v minulosti vyjádřil Jiří Ovčáček, považuje Kverulant zrušení toxického profilu „Pražský hrad – Kancelář prezidenta republiky“ za nanejvýš správné. Získané dokumenty tedy předal již v červenci zástupci majitele YouTube, na společnost Google Czech Republic. Ta mu v řijnu 2021 sdělila, že se musí obrátit na Google Ireland Limited. Přesně to Kverulant udělal. Marně, i tam jeho podání ignorovali.

Miloš Balák

Miloš Balák byl ředitel Lesní správy Lány. V březnu 2022 byl odsouzen ke třem letům vězení, peněžitému trestu 1,8 milionu korun a čtyřletým zákazem činnosti za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky na zpevnění břehů lánské vodní nádrže Klíčava. Prezident Miloš Zeman mu krátce poté udělil milost. Kverulant proti tomuto výsměchu spravedlnosti protestoval a znovu volal po odstoupení prezidenta. O celé kauze ale především o udělení milosti natočili počátkem dubna 2022 Reportéři ČT příspěvek s názvem Pilný muž:

Policejní odposlechy v Balákově kanceláři v Lánech zachytily řadu zajímavých konverzací mezi Balákem a Mynářem. Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky byl podle všeho detailně zasvěcen do přípravy všech podvodných tendrů Lesní správy, v některých ohledech Baláka dokonce úkoloval, ale jak již bylo uvedeno v úvodu podle šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miroslava Kaly to na trestní oznámení to prý nikdy nebylo.

Hradní platy

V roce 2020, po vytrvalém tlaku veřejnosti konečně zveřejnila Kancelář prezidenta republiky platy devíti vedoucích pracovníků od roku 2016. Podle tabulky měl například kancléř prezidenta Vratislav Mynář v roce 2019 čistý plat 1,2 milionu korun ročně, na odměnách dostal dalších 733 430 korun. Roční plat s odměnami přes milion korun měl v letech 2016 a 2017 také zástupce vedoucího KPR a ředitel administrativní sekce. Výdělky dalších úředníků se pohybovaly od necelých 800 tisíc korun ročně u ředitele tiskového odboru Jiřího Ovčáčka, který je zároveň mluvčím prezidenta, po sumy kolem milionu pro ředitele zahraničního odboru.

Jak zjistili kolegové z Hlídače státu, byla situace v roce 2021 ještě o něco horší. Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář dostal v tomto roce od daňových poplatníků 2,6 milionu korun hrubého. Úředník Mynář tak měl větší plat než ministr. Velkou část platu Vratislava Mynáře navíc tvořily odměny. A to téměř 700 tisíc korun. Za co, to ví zřejmě jen jeho nadřízený, Miloš Zeman. Je namístě ptát se, co pro tuto zemi udělal v loňském roce Vratislav Mynář tak skvělého, že si zasloužil nejen zůstat na pozici, na které ani být nemá, ale navíc za co dostal takový plat. Ani další hradní úředníci v roce 2021 rozhodně nestrádali.

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail redakce@pravyprostor.net

Příspěvky za měsíc ÚNOR 2025:
**********************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, Zdenka Rýznarová 250,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Petr Včelka 1500,- Kč, Radek Bláha 300,- Kč, Ivo Pimper 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Dana Lufinková 100,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Anonym 200,- Kč, Ladislav Konopka 400,- Kč, Jaroslav a Dana Berkovi 1000,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Marek Janicko 500,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Renata Lechová 200,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Ludmila Kárská 100,- Kč, Pavel Barvínek 91,23 Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Anonym 70,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč, ing. Tomáš Šimčík 200,- Kč

Celkem za měsíc: ... 10 811,23 Kč

Vybráno 24.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.

Latest posts by Redakce (see all)

• Zemědělsky ironická elegie - 8.2.2025
• Jak v Bruseli Fiala vyčinil Ficovi - 8.2.2025
• Ministr Válek prý vítá rozhodnutí soudu o odškodnění za újmu na zdraví způsobenou aplikací mRNA vakcíny - 8.2.2025

(19 votes, average: 2,05 out of 5)

Loading...