7.2.2023
Kategorie: Exklusivně pro PP, Ze světa

Jak si stojíme na Ukrajině?

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

Jak si aktuálně stojíme na Ukrajině? My, jako Západ, ke kterému přece bytostně patříme, jak nás o tom denně ujišťuje vláda i Česká televize? Abychom to zjistili, nemusíme posouvat špendlíky po mapách východní Ukrajiny, ani otvírat „nepřátelské” zdroje. Někdy se stačí jen dobře podívat do médií oficiálních. Třeba na Ukrajinu, nebo do USA.

Na úvod dejme slovo osobě z nejpovolanějších. Bývalému poradci Úřadu prezidenta Ukrajiny, Oleksiji Arestovičovi. Ten se včera vyjádřil k perspektivě ukrajinsko-ruské války slovy věru nečekanými. Prohlásil: „Válka nemusí skončit tak, jak Ukrajinci očekávají, a podle jejích výsledků nemusí Ukrajina získat zpět všechna svá území. Západ je připraven tento scénář schválit”. Poté se rozhovořil o příkladu dvou Korejí – Severní a Jižní. Kde jde také o dva různé státy, s různým společenským a politickým zřízením, mezi nimiž válka z padesátých let minulého století dosud neskončila. Nemají spolu uzavřenu mírovou smlouvu, jen příměří. Ale jedna z nich má záruku své bezpečnosti a integrity od USA a proto vedle sebe žijí už po dlouhé desítky let (v zásadě) mírově.

Ta myšlenka „korejského” uspořádání ale zřejmě není z jeho hlavy. Tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany (NSDC) Alexej Danilov v lednu letošního roku řekl, že: „…jako možnost zastavení války byl Ukrajině nabídnut korejský scénář”. Kdy a kým byl nabídnut, blíže nespecifikoval. Ale jiné ukrajinské zdroje v této souvislosti ukazují na Dmitrije Kozaka, zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Ruské federace, který údajně cestuje po Evropě a nabízí evropským elitám zastavit válku příměřím, podle korejského scénáře. Takže je vysoce pravděpodobné, že Danilovovi ten korejský návrh přistál na stole od nějaké „evropské elity”…

Shodou okolností, zhruba ve stejné době, kdy se na Ukrajině objevily první „korejské” návrhy, navštívil Ukrajinu i šéf CIA William Burns. Podle švýcarského Neue Zürcher Zeitung přijel Burns s údajnou Bidenovou nabídkou – území za mír. Že by Ukrajina přepustila Rusku zhruba 20% svého území (východní, obsazené oblasti a Krym) s tím, že bude příměří, možná i mírová smlouva. Obě válčící země vzápětí americkou nabídku odmítly. Ukrajina proto, že pro politické přežití Zelenského vlády je přenechání území Rusům nemožné, Rusko proto, že si věří, že urve víc.

Že by nějaká nabídka území za mír proběhla, poté popřely i Spojené státy. Ale je zajímavé, jakými slovy. Zpravodajci říkají, že v informačním řetězu, od vypuštění nějaké zprávy, až po její popření, je tím nejdůležitějším právě onen závěr. Oficiální dementi. Kdo co popírá a jak to formuluje. Tady se různé prameny shodují na jedné, pozoruhodně stejné větě – „Zástupce mluvčího Národní bezpečnostní rady Bílého domu Sean Davett řekl, že zpráva není přesná”. Což může znamenat, že Burns žádný návrh nepředložil. Ale také (spíše), že parametry návrhu byly hrubě zkresleny. Například nebylo to 20%, ale třeba 18%, nebo 24%. Nebo s tím byly spojeny i nějaké, blíže nespecifikované podmínky…

Nicméně popřít, že se o míru v zákulisí intenzivně jedná, už po těchto zprávách nepůjde. A co může být důvodem této náhlé, mírové ofenzivy? Což takhle vyčerpání zdrojů? Sebereflexe Západu, že si ukousl s Ukrajinou větší sousto, než na které stačí. Podívejme se jen na jeden, takový malý válečný detail – zásoby střeliva pro houfnice. Loni vypálila ukrajinská armáda odhadem okolo 7 000 granátů denně. Což představuje čtrnáctidenní produkci všech amerických zbrojovek. A oni to vystřílí za jeden, jediný den! Situace připomíná klasický, matematický příklad, který bude znát každý, kdo absolvoval střední školu – Do nádrže o obsahu „z” přitéká voda rourou o průtoku „x” a odtéká jinou, o průtoku „y”. Kdy se nádrž vyprázdní?

Podobný výpočet si zřejmě udělali už někdy loni v Pentagonu a s vráskami na čele seznali, že brzy uvidí v amerických skladech už jen pavouky a vymetené kouty. Svědčí o tom „nouzové” řešení, kdy USA pro potřeby Ukrajiny  rozkulačily strategické, tajné zásoby munice v Jižní Koreji a Izraeli. Ty Izraelské byly v regionu drženy jako nedotknutelná rezerva už od roku 1984 (War Reserve Stockpile Ammunition-Israel), pro případ velkého konfliktu na Středním Východě. Teď se holt ukázalo, že vyšší prioritu má Ukrajina. Zatím odtud odvezli, pro její potřebu, na 300 000 kusů dělostřelecké munice. Ale to nevyřeší palčivý problém na dlouho.

Samozřejmě, že se v USA také intenzivně jedná o navýšení výroby. Existuje plán, na navýšení výrobních kapacit na 90 000 dělostřeleckých granátů 155 mm měsíčně. Jenže naráží na jeden, vcelku zásadní háček. Výrobci jsou soukromé firmy. A ty žádají po vládě záruku „na odbyt produkce”. Tedy že si vláda ty dělostřelecké granáty koupí a to v množství, které výstavbu nových linek zaplatí… Než se dohodnou a pak, než se kopne do země, můžou být ruská vojska (z předpokládané jarní, ruské ofenzivy) už bůhvíkde. Proto je možná ten pravý čas uvažovat, o hození ručníku do ringu. A sondovat situaci.

Všechny shora uvedené údaje pocházejí pouze a výhradně z Ukrajinských a Amerických zdrojů. Nebyly shromážděny, jako podpora Ruska. Ale spíše jako takové upozornění. Nebo návěští. Abychom se za pár měsíců hrozně nedivili, že ta válka skončila úplně jinak, než to po celou dobu, podle zpráv ČT-1, vypadalo.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (39 votes, average: 4,90 out of 5)
Loading...
74 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)