Jak se ostří vidle

Zítra končí jeden rok, začíná druhý. Nejlépe by zklamání z odcházejícího a hrůzu z nadcházejícího roku definovaly tři knihy. Zamjatinův román My, Dostojevského Zápisky z podzemí a Fuksův Pan Theodor Mundstock. Jejich tématické rozpětí by mohla okořenit kniha Noc od Ellieho Wiesela. Z ani jedné knihy neprší nadšení. Jen český Fuks do toho umírání dá trochu absurdního humoru. A ten si snad udržíme i v dalším roce.

Zdražování nabírá na obrátkách, energetika povinně zezelená, úřady práce jsou plné lidí, kteří museli polknout svou hrdost a prostě zažádat o dávky. Poslední zhasne je heslem dne i dalšího roku. Fialovic banda se chystá podle osvědčeného receptu ODS a TOP 09 obrat důchodce a rodiny. Jinak to neumí. Na ministerstvu pro tuberu se chystají nadstandardy ve zdravotnictví, kdy chudobný lid bude mít nárok jen na vyhození ze dveří ordinace, zbytek si připlatí a bude si, dle pravidla rozděl a panuj, připadat o tolik lepší. Ministerstvo pravdy chystá bič na svobodu slova. Daně i s inflací porostou, příjmy ne.

Na trůn si zvolíme někoho mladého a pohledného. Případně starého a ošklivého. To už dle toho, kolik lidí půjde volit prezidenta a kolik lidí si prezidentskou volbu splete s hlasováním v Miss ČR, jako se to stalo v případě Slovenska. Což platí i u pohledného generála, kde se trůnu na Pražském hradě chce chopit skrze svého generálského modela klan bývalého diplomata a nynějšího nadšeného ideologa Koláře. A jelikož naše voličská veřejnost už několikrát po sobě ukázala naprosto minimální vztah k realitě, bude se nejspíš konat další utužování Fialova temna. Ale co, zahradu máte? Tak ji osejte. Cílem života není zvolit politika, ale správnou duchovní cestu pro chápání sebe, světa a dna lahve, ke kterému se propíjíme.

Pro nadcházející rok není praktičtější rady, než popsat, jak se ostří vidle. Během roku se řádně naostřené vidle totiž mohou hodit. Sednete si někam na schody před domem, v jedné ruce vidle, v druhé brusný kámen. Opakovaným pohybem shora dolu budete sjíždět brusným kamenem v mírném úhlu po hrotu vidlice. Obkružováním hrotu dosáhnete po jistém úsilí průměrné ostrosti. Opakovat na všech vidlicích.

Jenže průměrné naostření není nic pro našince. Další metoda. Usednete s vidlemi na schody před domem. Zapnete přijímač, který vám zprostředkuje přímý přenos z jednání Poslanecké sněmovny, případně Senátu. V rukou budete třímat vidle a hníst dřevěnou násadu. Ač to zcela odporuje fyzikálním zákonům, po vyslechnutí všech příspěvků poslanců či senátorů budete v rukou třímat ty nejostřejší vidle široko daleko. Stačí jen sedět, naslouchat a drtit prsty násadu vidlí. Pokud budete chtít vlastnit vidle až absurdní ostrosti, během načítání omluvenek poslanců, kterým se nechtělo do práce, si můžete přeříkávat noticku z ODS – Petr Fiala je nejlepší premiér v celé historii České republiky. Do toho se vám bude prokousávat hlas Markéty Pekarové Adamové, která bude předčítat jména poslaneckých absentérů. V tu chvíli ucítíte, že vidle se staly něčím, s čím jde skutečně pádně argumentovat.

Ale bude jaro, to je na tom příštím roce vcelku pozitivní.

„Je naší povinností donutit je, aby byli šťastni.” Jevgenij Ivanovič Zamjatin, My

Hezký nový rok. A pozor, na vlastní vidle se padá vlastně nejčastěji.

Štěpán Cháb, Krajské listy