Prezident na rozloučenou míchal čísla

Prezident Miloš Zeman se rozloučil s občany České republiky. Má to za pár. Ve svém vánočním projevu zavzpomínal na svou politickou kariéru a u toho zmínil i období, kdy stanul v křesle premiéra České republiky. A to od roku 1998 do roku 2002. Období takzvané opoziční smlouvy, kdy do prachu zapomnění spadly poslední kotvy českého bohatství. Ty jsme rukama Miloše Zemana místo rozvíjení a budování pod cenou prodali. Pak přidal Miloš Zeman takový zajímavý výklad státního dluhu.

K opoziční smlouvě uvedl následující slova: „Vláda byla tolerována nejsilnější opoziční stranou za podmínky, že bude průběžně snižován deficit státního rozpočtu. Tato podmínka byla splněna. Na konci mé vlády činil tento deficit bez ztrát konsolidační agentury deset miliard korun.“

Celkový státní dluh k roku 1998 byl 95 miliard korun. V roce 1999 stoupl na 228 miliard. V roce 2000 už jsme se topili v dluhu 289 miliard. Roku 2001 se nám perspektivy zúžily o 345 miliard. Rok 2002 jsme pak z rukou páně Zemanových skončili s dluhem 396 miliard.

Další zvláštnosti českého státního dluhu. Do demokracie jsme po roce 1989 vstoupili bez dluhu, naopak s plusovým rozpočtem. Navíc s národním majetkem, který byl obrovský. Už rok 1993, kdy si se svou ODS usurpoval vládní křeslo Václav Klaus a státní majetek mizel v bezedné privatizační díře, byl dluh 59 miliard. Do nástupu Miloše Zemana v roce 1998 byl dluh zmíněných 95 miliard. Nešetřil ani jeden z našich prehistorických lumpů.

Po Miloši Zemanovi se v křesle premiéra točili do roku 2013 lidé z ČSSD a ODS. Dluh od roku 2002 do roku 2013 konzistentně stoupal. V roce 2013, kdy padá vláda Petra Nečase, už je dluh na krásných 1683 miliard. To je epesní skok, že?

Pak nastoupil na svých osm let Andrej Babiš, který, stejně jako všichni před ním, tvrdil, že státní dluh zkrotí. Při jeho nástupu byl dluh 1683 miliard. V roce 2019 byl dluh 1640 miliard. Babiš se tak stal první premiérem České republiky, který skutečně snižoval státní dluh. Přičemž ho nesnižoval za pomoci kalouskovsky-topolánkovské antisociální politiky nekonečných škrtů. Naopak, za jeho účasti ve vládě stouply důchody, minimální mzda, životní minimum i dávky. Do jeho rozpočtové politiky skočil až covid a do Strakovky se tak přestěhoval fanatismus. Státní dluh pak za dva roky vyskočil o 800 miliard. Babiš, aby nespadl průmysl z uzávěr, spustil vrtulníkové peníze, které začaly na republiku pršet za nicnedělání.

U Babiše je fascinující i státní dluh vůči HDP. Při nástupu Babiše do vlády jsme byli na úrovni 41 % HDP vzhledem ke státnímu dluhu. V roce 2019 jsme byli na 29 % HDP vzhledem ke státnímu dluhu. Takže republika a její obyvatelé zcela očividně bohatli. A i přes covidové bombardování vrtulníkovými penězi jsme měli v roce 2021 státní dluh na úrovni 40 % HDP. Babiš tak udržel bohatství populace vůči dluhu o jeden procentní bod vzhledem k HDP níž, než když nastupoval do vlády.

Nynější vláda, již bez covidu, zvedla za jeden rok své činnosti státní dluh o 500 miliard, jako když kouzelnou hůlkou mávne.

Těším se na komentáře o tom, že jsem Babišova slepička, která kope za jeho kandidaturu na Hrad. Nejsem, jen cituji oficiální čísla z Wikipedie (a ti to vzali z ČSÚ), která vyznívají jednoznačně pro Babiše. Fialova vláda je pokračování katastrofy, kterou jsme s ODS i s ČSSD zažili už tolikrát.

Štěpán Cháb, Krajské listy