Zelená, nebo život

Slyšela jsem rozhovor energetického odborníka Jiřího Matouška, který řekl naprosto jasnou větu: „V tuhle chvíli máme možnost a je to vlastně naší povinností podívat se na to, co všechno se nám v průběhu cesty ke klimatické neutralitě, nebo uhlíkové neutralitě nepovedlo, udělat revizi a začít v zásadě znovu.“ A jedním dechem dodal, že součástí nového začátku by mělo být „odideologizování“ energetiky.

Jsem přesvědčena, že má naprostou pravdu. Stejně tak jsem ale přesvědčena, že u mnohých s touto pravdou tvrdě narazí. Bude to u těch, kteří naopak ideologii berou jako klíčovou část nejen energetiky, ale i ekonomiky a všech našich životů vůbec.

Senátor Tomáš Jirsa nedávno napsal v komentáři: „Záchrana klimatu za cenu jakýchkoli obětí se stala novou ideologií, kterou progresivistická levice bourá kapitalismus. Není to jen kulturní válka, jsme přímo ve válce náboženské. Je náboženská, protože levicový liberalismus je vášnivě přijímaný světonázor, náboženství v nejhlubším slova smyslu podporované vírou.“

Zastánci klimatického hnutí naopak říkají, že máme posledních pár let na odvrácení klimatické katastrofy. Stručně řečeno, zelená, nebo život. Možná mají také pravdu, ale problém je, že ji prosazují loupežnickým způsobem, takže slovo zelená se velmi často zaměňuje za slovo peníze. A skutečně zelený skutek, utek.

Nutnost chránit životní prostředí i klima dnes v Evropě zpochybní jen pár bláznů. V chudých částech světa je to ale jinak. Tam to spoustu lidí nezajímá, protože mají jiné starosti.

Teď v Evropě zažíváme energetickou krizi, jakou si my mladší vůbec nepamatujeme. Neuměli jsme si ji představit. Celý život byl vždycky proud, plyn, teplo, benzín i nafta k dispozici. Teď přestávají být, nebo spíš zatím začínají být ukrutně drahé.

Drtivé většině lidí to vadí, některým loupežníkům se to ale líbí. A to i přesto, že to životnímu prostředí a klimatu vůbec nepomáhá. Proč? Protože se všude pálí uhlí o sto šest, rozšiřuje se těžba plynu všude možně po světě, aby ho mohly tankery vozit tam, kde ho potřebují a jsou ochotni draze kupovat. Ve Švýcarsku omezují provoz elektromobilů, protože pro ně není dost elektřiny.

Je tohle správná zelená cesta? Podle mě určitě ne. Proč po ní teda jdeme? Protože jsme ideologii nadřadili vědě a víru rozumu viz Jirsův komentář. Z tohoto omylu, nebo chcete-li, opojení nás vytrhla krutá realita. Nyní se musíme vrátit na začátek, viz Matouškova slova.

A musíme začít jinak a mnohem lépe. Snižovat emise je totiž opravdu potřeba. Ale musíme to dělat tak, aby výsledkem nebylo víc škody než užitku. Takže je nutné přestat poslouchat loupežníky a dát na odborníky. Snad ještě není pozdě.