Teroristé ISIS žijí v Turecku se zajatými jezídkami

V Turecku žijí a působí teroristé ISIS. Někteří žijí s jezídkami unesenými ze Sýrie a Iráku. Jezídské děti a ženy byly po léta zotročovány, znásilňovány a prodávány. Většina z nich přežila genocidu ISIS v irácké oblasti Sindžár v roce 2014. Přestože uplynuly již více než tři roky od vyhnání ISIS z posledního území, kterého se v Sýrii a Iráku zmocnil, dochází k těmto zločinům i nyní.

ISIS (Islámský stát), sunnitská džihádistická teroristická organizace, vyhlásila zřízení svého chalífátu v roce 2014. Od té doby se v Iráku a Sýrii dopustila mnoha zločinů proti nemuslimům – zejména jezídům a křesťanům. Dr. Leah Farrall uvedla:

„ISIS systematicky páchal násilí na nesunnitských Syřanech a Iráčanech, vyháněl je z jejich domovů, drancoval jejich majetek a podniky a nárokoval si je jako válečnou kořist (ghanima). Nemuslimské menšiny byly nuceny platit jakousi formu výpalného (džizja) nebo pod hrozbou smrti konvertovat. Tisíce lidí byly vzaty jako rukojmí, zajaty z důvodu výkupného nebo popraveny. Další tisíce lidí byly zotročeny.“

„ISIS přilákala nebývalé množství cizinců, kteří se k organizaci připojili a žili na území pod její vládou. Podle odhadů se jednalo o 40 000 lidí z 80 zemí.“

Hale Gönültaş, novinářka s dlouholetými zkušenostmi z Ankary, v Turecku již léta odhaluje přítomnost členů ISIS, kteří žijí se zajatými jezídkami. V nedávném článku napsala:

„Tváří v tvář pokračující přítomnosti buněk ISIS na svém území reaguje Turecko jen velmi pomalu na potenciální hrozby, které tato organizace představuje. Stejně tak pomalu reaguje na nedůslednosti v postupu soudního systému vůči podezřelým z členství v ISIS a na těžkou situaci jezídek, které v Turecku někteří členové ISIS stále drží v zajetí….“

„Po masakru v iráckém Sindžáru v roce 2014 jsou jezídské ženy a děti stále drženy v zajetí a sexuálně zneužívány členy ISIS žijícími v Turecku i jinde. Jejich počet je neznámý. K prodeji a nákupu jezídských žen a dětí, které unesli ze Sindžáru, používají členové ISIS temný web (dark web).“

Turecko je pro členy ISIS dlouhodobě oblíbenou destinací. Hale Gönültaş dále uvedla:

„Když se lidé z různých koutů světa chtěli připojit k džihádistickému boji ISIS, tak do Sýrie cestovali přes Turecko. Po porážce ISIS v roce 2017 byly tytéž trasy využívány také v opačném směru.“

„Vracející se džihádisté a sympatizanti ISIS z Turecka patřili mezi hlavní podporovatele syrských a iráckých bojovníků. Jejich podpora spolu s další pomocí umožnila ukrytí a ubytování mnoha iráckých a syrských bojovníků ISIS v Turecku.“

„V současné době se členové ISIS, kteří se vrátili, zdržují v tureckých provinciích Hatay (město Antakya), Batman, Bursa, Diyarbakır, Gaziantep, Kayseri, Kırşehir, Konya, Yalova a Yozgat. Podle údajů nalezených v obžalobách a na základě veřejně dostupných informací o místech, kde jsou prováděny protiteroristické operace zaměřené proti ISIS, se jich nejvíce nachází v Ankaře a Istanbulu.“

„Okresy Sincan, Pursaklar (Ankarská provincie) a Saray (provincie Tekirdağ) se spolu s městem Çubuk staly oblíbenými destinacemi zahraničních členů ISIS. Nacházejí se v nich rovněž zakázané školy, které poskytují vzdělání v souladu s džihádistickými hodnotami.“

„Kırşehir je navíc městem, které si vybrali blízcí příbuzní a členové štábu zabitého vůdce ISIS Abú Bakra al-Bagdádího. Ačkoliv bezpečnostní složky často provádějí v Kırşehiru protiteroristické operace, tak ve městě zůstává značný počet členů ISIS.“

„V Istanbulu našli členové ISIS útočiště v konzervativních čtvrtích. Podle prohlášení ministerstva vnitra byli téměř všichni členové ISIS zadržení během protiteroristických operací v Istanbulu iráckými nebo syrskými občany.“

„Je všeobecně známo, že manželky a děti bojovníků [džihádistické] Svobodné syrské armády (Free Syrian Army, FSA) žijí v istanbulské čtvrti Başakşehir. A není žádným tajemstvím, že se bojovníci FSA usadili v Istanbulu a dalších městech a získali turecké občanství. Mnoho syrských a iráckých bojovníků FSA usazených v Turecku se živí pašováním lidí….“

„Poslední významnou operací tureckých orgánů proti ISIS bylo zadržení Kasıma Gülera v Sýrii 21. června 2021 a jeho převoz do Turecka. Güler byl jmenován ‚guvernérem‘ ISIS pro Turecko. Ve své výpovědi Güler uvedl, že poté, co ISIS ztratil své území v Sýrii, se organizace rozhodla obnovit svou činnost v Turecku podle pokynů samozvaného chalífy a bývalého vůdce ISIS Abú Bakra al-Bagdádího, které vyslovil před tím, než byl zabit.“

Hale Gönültaş podrobně informovala o unesených jezídských ženách a dětech znásilňovaných a prodávaných teroristy ISIS v Turecku.

Například v ankarském okrese Sincan byla 24letá zotročená jezídská žena zachráněna poté, co ji její příbuzní žijící v Austrálii (kteří jsou sami žadateli o azyl) vykoupili na temném webu. Žena byla 10 měsíců držena v zajetí v domě v Sincanu a systematicky znásilňována. Na jejím těle byly nalezeny známky mučení v podobě popálenin od cigaret a řezných ran žiletkou.

„Podle toho, co jsem se dozvěděla od jezídské komunity, to bylo vlastně už podruhé, co byla prodána. V roce 2018 byla její fotografie zveřejněna na internetu na virtuálním trhu s otroky a asi během hodiny byla prodána. Kupcem byl irácký Turkmen, bojovník ISIS, který se v té době nacházel v Mosulu.“

Během své sedmadvacetileté novinářské kariéry Hale Gönültaş rozsáhle informovala o džihádistických organizacích, jako jsou Tálibán, Hizballáh, Al-Káida a ISIS. V rozhovoru pro Gatestone Hale Gönültaş uvedla:

„V letech 2009 a 2010 docházelo k masovým přesunům džihádistů z tureckých měst, zejména z Ankary, do Sýrie. V Turecku se konaly demonstrace lidí podporujících džihád s vlajkami chalífátu ISIS. Prováděla jsem výzkum v tureckých čtvrtích se silnou přítomností ISIS a zkoumala náborové aktivity pro ISIS a profily těch, kteří se k ISIS připojili.“

„Ze všech zajatých jezídek, kterým jsem se věnovala, mě nejvíce zdrtil případ jezídské dívky, kterou ISIS zajal v roce 2014, když jí bylo 14 let.“

„Její bratr ji hledal několik let. Nakonec ji našel v Ankaře. Více než měsíc chodil okolo domu, kde byla jeho sestra držena. Ukázalo se, že džihádista, který držel jeho sestru v zajetí, je emírem ISIS ve městě Tal Afar v Iráku. Jeho sestře bylo v té době 18 let a ze znásilnění členem ISIS se jí narodila dcera. Jezídská zajatkyně byla nakonec osvobozena, ale dítě narozené ze znásilnění členem ISIS musela nechat v Turecku…. Jezídské duchovní shromáždění nepřijímá děti narozené ze znásilnění členem ISIS. Její bratr byl rozhodnutý, že sestřino dítě do Iráku neodveze. To, že matka ponechala své dítě jeho osudu, mnou hluboce otřáslo.“

Podle článku Hale Gönültaş byl na obžalobu proti členům ISIS, kteří unesli sedmiletou jezídskou dívku do Turecka a nabídli ji k prodeji, uvalen příkaz k utajení. Jedná se údajně o vysoce postavené členy ISIS. V současné době žijí v Ankaře a zůstávají na svobodě. Hale Gönültaş k tomu napsala:

„Podařilo se mi získat kopii obžaloby a zjistila jsem, že všichni tři podezřelí – pravděpodobně členové ISIS – byli propuštěni. V obžalobě se uvádí, že iráčtí občané Anas V., Sabah A. H. O. a Nasser H. R. pracovali pod vedením Jabbara Salmana Ali Farhana Al Issawiho, který byl znám jako muž blízký zabitému vůdci ISIS Abú Bakrovi al-Bagdádímu.“

„Obžaloba označila tyto tři propuštěné muže jako ‚vysoce postavené vůdce [teroristické] organizace‘ a obsahovala informaci, že Anas a Nasser vedli „vězeňský soud“ ve Fallúdži. Všichni tři údajní členové ISIS v současné době pobývají v Ankaře a sleduje je probační služba.“

Jak však Hale Gönültaş uvedla pro Gatestone, stále není možné zjistit přesný počet členů ISIS a dalších džihádistů (jakož i jimi zotročených jezídek), kteří žijí v Turecku:

„Podle veřejně dostupných údajů tureckého ministerstva vnitra probíhají policejní operace proti ISIS v různých městech Turecka téměř každý den. Někteří členové ISIS jsou souzeni. Většina z nich ve svůj prospěch využívá ‚zákona o účinné lítosti‘, podle kterého jim může být jejich trest snížen nebo odložen.“

„Scházím se individuálně s právníky, kteří se v Turecku zabývají ISIS, abych k případům připravila údaje a analýzy. Od státních orgánů je však obtížné získat údaje o zadržených členech ISIS. Když klademe úřadům otázky, tak na ně neodpovídají.“

„Trasa těch, kteří se připojili k ISIS nebo se vrátili, vedla přes syrsko-tureckou hranici. Většina zadržených členů ISIS jsou syrští a iráčtí občané. Vrátilo se také mnoho členů ISIS, kteří jsou občany Turecka. Je však těžké odhadnout, kolik z nich je stále na svobodě, když proti nim není veden žádný soudní proces.“

„Členové ISIS, kteří vstupují do Turecka ze Sýrie, se mohou zaregistrovat na provinční imigrační správě. Mohou také získat průkazy totožnosti pro ženy a děti, které s nimi cestují. Proto není možné, abych já nebo jakýkoliv jiný soukromý občan znal přesný počet jezídských žen a dívek, které jsou v Turecku zadržovány členy ISIS.“

„Na základě mých poznatků z terénu, rozhovorů a zpravodajských zdrojů však mohu říci, že jen v Ankaře a okolních provinciích je příslušníky ISIS drženo v zajetí nejméně 100 jezídských žen a dětí. Některé jezídské ženy však mlčí a se zajetím se smířily, protože porodily členům ISIS dvě i tři děti a nechtějí své děti v Turecku opustit.“

Hale Gönültaş uvedla, že se snaží dbát na svou bezpečnost a pokračuje ve své investigativní žurnalistice navzdory nedostatku transparentnosti ze strany turecké vlády. Gatestonu řekla:

„Poté, co jsem informovala o prodeji jezídských žen na temném webu, přišli ke mně domů policisté z ankarských protiteroristických jednotek. Zdůrazňovali, že nákup a prodej cizích státních příslušníků je v Turecku ‚zločinem obchodování s lidmi‘ a tvrdili, že zveřejňováním takových zpráv podporuji obchodování s lidmi. Bylo proti mně připraveno obvinění. Žádná žaloba však poté nebyla podána.“

„Mezitím mi nadále vyhrožují smrtí po telefonu i na sociálních sítích. Na můj e-mail bylo zasláno video s hromadným podřezáním. Pak mi zavolali. V jednom telefonátu jsem se dozvěděla adresu mého vlastního domu a v dalším na mě někdo mluvil arabsky.“

„Poté co mi bylo vyhrožováno smrtí, podal můj právník trestní oznámení na prokuraturu. Kromě toho se někteří poslanci dotázali jak ministerstva vnitra, tak i prezidentské kanceláře v parlamentu, jak ‚zajistili bezpečnost Hale Gönültaş‘. Žádná policejní ochrana mi však nebyla poskytnuta a na vznesené otázky jsme nedostali žádnou odpověď.“

„Když vzroste počet výhrůžek, tak ani nevycházím z domu. Když jsem doma, tak neotvírám dveře těm, které neznám. Když jdu ven, nosím v kapse pepřový sprej a při chůzi pečlivě sleduji své okolí.“

Mezitím probíhají záchranné operace na osvobození jezídských dětí a žen ze zajetí a otroctví ISIS. Pari Ibrahim, výkonná ředitelka Nadace pro osvobození jezídů (Free Yezidi Foundation, FYF), Gatestonu řekla:

„Osm let po genocidě jezídů je jich stále 2 717 pohřešováno. Je neuvěřitelné, že uplynulo tolik času a bylo učiněno tak málo. Víme, že někteří z nich byli ISIS zabiti. Víme však také, že někteří jsou naživu. A je velmi smutné, že víme, že ti, kteří jsou naživu, jsou často drženi v oblastech kontrolovaných Tureckem nebo Tureckem podporovanými milicemi v Sýrii. Máme dobré informace o tom, že se pachatelé z ISIS úspěšně ukrývají v některých oblastech v Turecku. A tamtéž se nacházejí i přeživší jezídské ženy a děti. Tato skutečnost je pro Turecko velmi zahanbující.“

„Mohly by být podniknuty kroky k identifikaci a postavení všech členů ISIS před soud, tím bychom mohli identifikovat a zachránit jezídky, které zůstávají v zajetí i po osmi letech. Nadace FYF i další jezídské organizace a aktivisté naléhají na provedení vážně míněné koordinované mezinárodní akce na záchranu pohřešovaných. Zatím se však děje jen velmi málo. Každý jednotlivec nebo oficiální činitel, který poskytuje útočiště teroristům ISIS, se dopouští závažného trestného činu. Domnívám se, že členové ISIS by neměli mít možnost se kdekoliv usadit a policejní orgány by po nich měly v každé zemi aktivně pátrat. A stejnou prioritu by měla mít záchrana nevinných jezídek držených v zajetí. A to nejen z důvodu bezpečnosti a ochrany, ale také z humanitárních důvodů a z důvodu dodržování lidských práv. Tyto pohřešované jezídky nesmírně trpěly a jejich práva nesmí být ignorována.“