Jihoafrická republika: Rasistický útlak bělochů nadále eskaluje

Jedním z nejnovějších příkladů útlaku a nenávisti k bělochům v této zemi je oznámení drogistického řetězce Dis-Chem, že přestane najímat bělochy. To vyvolalo velké rozhořčení na AfriForum, iniciativě zastupující zájmy bělochů. A ve veřejném prohlášení vyzvali k rezignaci generálního ředitele Ivana Salzmanna.

Ve svém prohlášení však Dis-Chem zopakoval toto rozhodnutí:

„Rovnost a rozmanitost jsou pro Dis-Chem důležité a skupina nadále dělá velké kroky, aby zajistila, že v této oblasti dosáhne pokroku.“

Je však pravděpodobné, že vládní politika bude do tohoto rozhodnutí také zapojena. Vláda se snaží regulovat trh práce zákonem a chce zavést regulaci kvót. Společnost, která najme příliš mnoho bělochů, bude muset v budoucnu počítat s pokutou ve výši deseti procent z celkového prodeje.

Předseda radikálně levicové strany Bojovníci za ekonomickou svobodu (EFF) Julius Malema hrával a zpíval píseň „Kill the Boers„ na veřejných akcích své strany. Jeho strana požaduje mimo jiné radikální vyvlastnění bílých farmářů a vlastníků půdy. Nyní jihoafrický Nejvyšší soud rozhodl, že se na něj vztahuje svoboda projevu a je součástí politické debaty společnosti. Jeden řádek písně mimo jiné zní: „Zbabělci se bojí. Zastřel Búry, střílej, střílej.“ Tento případ byl také předložen soudu iniciativou AfriForum.

O dva roky dříve soud v Johannesburgu rozhodl, že vyvěšování jihoafrické vlajky tak, jak se vyvěšovala před rokem 1994, je „nenávistným projevem, nespravedlivou diskriminací a rasovým obtěžováním“. V rámci demonstrace v roce 2017, která byla namířena proti masovému zabíjení bělochů v Jižní Africe, byla vlajka nesena demonstranty.

I zde v Evropě, ale především v USA, tato forma rasismu, ale i kulturní represe, již dávno začala. Je namířena výhradně proti evropskému obyvatelstvu a nezastaví se, dokud se proti ní nevzbouří nebo ji zcela nepotlačí. Jihoafrická republika by měla být pro Evropu varovným příkladem, protože takové podmínky se zde stále více stávají hořkou realitou.

Zajímavé je, že zatímco evropské země vítají statisíce mnohdy násilných muslimů z Afriky i Asie  takřka se slavobránou, přičemž v Německu nebo Švédsku dnes ani nemusí příliš dlouho čekat na občanství, tak utlačovaným bílým Jihoafričanům tytéž země udělit azyl odmítají.

V Rusku ovšem nezůstala hrozná situace bělochů z JAR bez povšimnutí. To je důvod, proč Rusko již několik let nabízí tvrdě pracujícím a vzdělaným jihoafrickým zemědělcům azyl, aby kultivovali zemi. Na oplátku je jim nabídnut rychlý, bezpečný a sebeurčující život, který ve své vlasti dlouho nebyli schopni vést. Kulturní blízkost také hraje rozhodující roli, jak zdůrazňuje Rusko.

Tato politika zdá se ve skutečnosti funguje, protože již několik let se stále více etnických Evropanů stěhuje z Jižní Afriky do Ruska. V Rusku je tolik úrodné půdy, že ji již vláda rozdává. Situace je výhodná pro obě strany.

Ovšem země původu předků bílých Jihoafričanů – což je zejména Holandsko a Velká Británie – své krajany přijmout odmítají. Dávají přednost muslimům ze zemí Středního či Blízkého východu nebo Afriky. Ostatně, v těchto zemích se již farmy vyvlastňují, takže o další farmáře zde ani není zájem. Přednost mají vyžírky na dávkách a později na nepodmíněném příjmu…