Agenda pro udržitelný rozvoj: Dluhové otroctví – 3. díl

Prostřednictvím G3P, jehož cílem je zajistit „udržitelný rozvoj“ po celém světě, jsme vyzváni, abychom přijali, že když budou globální korporace zmocněny ovládnout celý svět, budou zemi, veškerý majetek, veškerý život a každý aspekt našeho života lépe spravovat. Primární funkcí vlád, které volíme, je „umožnit“ tuto změnu.

UHC-G3P tvoří 83 národních vlád včetně Íránu, Libanonu, Somálska, Ghany, Ugandy, Jemenu, Myanmaru, Francie, Německa, Spojeného království, USA a Ukrajiny. Další národní partneři přispívají prostřednictvím nadnárodních organizací.

Česká republika ani Slovensko sice členy nejsou, ale členem je přímo EU (Evropská komise), která zřejmě zastupuje asi tu část zemí EU, které nejsou přímo členem. Příspěvky tak nejdou přímo od vlád, ale zprostředkovaně přes EU. Na přehled všech členských zemí můžete nahlédnout zde. Také další země, které nejsou součástí UHC2030 a nepatří k zemím EU, jsou partnerem zprostředkovaně přes ty organizace, jejichž jsou členem.

Například Ruská federace je partnerem UHC-G3P prostřednictvím Meziparlamentní unie (IPU), Mezinárodní organizace práce (ILO) a Asijsko-evropské nadace (AEF). Podobně Čína spolupracuje s UHC-G3P prostřednictvím AEF a Izrael prostřednictvím IPU. Zajímavostí je, že zatímco Izrael není přímým členem, tak Palestina jím je. Partnery UHC-G3P jsou také četné agentury OSN, včetně UNDP a WHO, a různé filantropické nadace, jako je Nadace Billa a Melindy Gatesových a Rockefellerova nadace.

Hlavním cílem UHC2030 je „ovlivňovat národní a mezinárodní závazky“. G3P ​​je aktivní v rozvoji politiky. Následné „prostředí umožňující G3P“ financované daňovými poplatníky je nadšeně podporováno UHC-G3P, které uvádí :

Národní vlády by měly postupně zvyšovat své investice do zdravotnictví, a to buď vyčleněním alespoň 15 % svého ročního rozpočtu na zdravotnictví, nebo až 5 % svého ročního HDP […] Tento vyšší rozpočet na zdravotnictví by měl být zvýšen prostřednictvím povinných a spravedlivých mechanismů sdružování (např. zlepšení výběru daní, zřízení povinného sociálního a zdravotního pojištění).

Pro většinu vyspělých zemí to nevyžaduje další výdaje na vlastní zdravotní péči. Většina již utrácí více než 5 % HDP. V roce 2020 utratily USA téměř 19 % HDP. Německo je na druhém místě ve výdajích na zdravotnictví s téměř 13 % HDP.

To se netýká rozvojových zemí. Mnohé utrácejí výrazně méně za zdravotní péči, dokonce i méně než procento HDP. Džibutsko a Demokratická republika Kongo utrácejí pouze 2 %, zatímco Pákistán a Indie kolem 3 %. Srí Lanka, Jemen, Sýrie, Egypt a Irák patří mezi mnoho dalších zemí, které by všechny potřebovaly zvýšit své relativní výdaje na zdravotnictví, aby splnily cíle udržitelného rozvoje UHC-G3P.

Země s nízkým středním příjmem (LMIC) musí buď přehodnotit priority výdajů nebo výrazně zvýšit svůj HDP, aby vytvořily potenciální přebytek, aby splnily požadavky UHC2030. To bude obtížné, protože poměr dluhu k HDP v těchto zemích prudce vzrostl v důsledku reakce globální politiky na pseudopandemii.

Souvislost mezi poklesem HDP a zvýšenou dětskou úmrtností je dobře známá. Již před pseudopandemií se mnoho zemí s nízkými a středními příjmy snažilo udržet své křehké systémy veřejného zdraví. Přidané ekonomické šoky měly podle očekávání negativní dopad na zdravotní péči, zejména pro ty nejzranitelnější.

Mezinárodní dětský fond OSN (UNICEF) si byl tohoto rizika dobře vědom. V červenci 2020 se odhadovalo, že dalších 6,7 milionu dětí ve věku do 5 let  se díky pseudopandemii dostane do podvýživy se všemi souvisejícími dlouhodobými zdravotními náklady a vyšší úmrtností.

UNICEF poukázal na to, že tuto katastrofu nezpůsobí COVID-19, ale narušení ekonomických, potravinových a zdravotních systémů. Tedy – jednoduše řečeno – státy nařízené nesmyslné restrikce, což se týká především lockdownů.

Přesto UNICEF, zúčastněná strana UHC-G3P, nevysvětlitelně dospěl k závěru:

Očekává se, že pandemie COVID-19 zvýší riziko všech forem podvýživy. Zde uvedené odhady dopadu jsou pravděpodobně konzervativní. […] Narušení jiných zdravotnických služeb během blokování bude dále ovlivňovat zdraví matek a dětí a úmrtnost. Hluboký dopad pandemie COVID-19 na výživu v raném dětství by mohl mít mezigenerační důsledky pro růst a vývoj dítěte a celoživotní důsledky pro vzdělávání, riziko chronických onemocnění a celkovou tvorbu lidského kapitálu […].

Nedošlo k žádnému „hlubokému dopadu pandemie COVID-19“. Žádný z účinků popsaných UNICEF neměl nic společného s respiračním onemocněním. Všechny byly výsledkem politických rozhodnutí přijatých v reakci na údajnou pandemii. A dnes již velmi dobře víme, kdo tato nesmyslná nařízení inicioval a diktoval celému světu.

Partnerství mnoha zúčastněných stran UHC2030 vědělo, že narušení ekonomiky a systému zdravotní péče bude mít za následek smrt zranitelných lidí, a bylo příčinou tohoto narušení. Vyzvali všechny vlády, aby investovaly více do opatření a léčby COVID-19, než doporučuje WHO, zúčastněná strana UHC-G3P.

Dopad tohoto typu univerzální zdravotní péče na zemi s nízkými a středními příjmy, jako je Uganda, byl zničující. Se 74 podezřeními na COVID-19 na milion obyvatel (DPM) ve srovnání s údajným číslem 3 190 DPM v USA, Uganda neměla žádnou pandemii.

Ugandskou ekonomiku však tvrdě zasáhlo uzavření globálních dodavatelských řetězců a mezinárodních trhů rozvinutými zeměmi, které tvrdily, že mají pandemii. Ugandské exportní trhy se zhroutily, podniky se zhroutily, nezaměstnanost prudce vzrostla, protože lidé byli nuceni přestěhovat se z městských oblastí na venkov a vrátit se k samozásobitelskému zemědělství.

Jako šťastný partner UHC2030 si ugandská vláda také musela vzít velké půjčky na implementaci údajně nezbytných opatření COVID-19. Stalo se tak na úkor preventivních opatření proti jiným nemocem, jako je malárie, nemoc, která v Ugandě pravidelně způsobuje více než 260–280 úmrtí na milion obyvatel.

Uganda, která je nucena udělat cokoli, aby bojovala s nemocí čtyřikrát méně nebezpečnou než malárie, přijala další rizika pro veřejné zdraví. Poměr dluhu k HDP v Ugandě vzrostl z 22 % na 41 % za jediný rok a do roku 2021 šlo 9 % ugandských příjmů na dluhovou službu, zatímco růst HDP se propadl.

Zpráva Centra pro globální rozvoj zdůraznila dopad takzvané „univerzální zdravotní péče“ v Ugandě. Dalo by se jim říkat vykuchání ugandského zdravotnického systému:

Zhoršování základních zdravotnických služeb zvyšuje počet případů HIV/AIDS a malárie. Pacienti s chronickými onemocněními, kteří neustále záviseli na lécích, aby přežili […], nemohli dostat léčbu, zatímco jiní si léky nemohli dovolit kvůli nedostatku příjmu. Pacienti nově diagnostikovaní s rakovinou nemohli být zařazeni do léčby. U většiny pacientů s těmito stavy bylo zvýšené riziko komplikací a úmrtí, protože neměli přístup ke zdravotní péči. Toto opožděné zahájení léčby a přerušení léčebných cyklů mělo za následek zvýšený stres, úzkost, progresi onemocnění, recidivu onemocnění a předčasnou smrt.

V reakci na tuto katastrofu způsobenou člověkem se Světová banka jako aktér UHC2030 rozhodla, že Uganda by měla upřednostnit další investice do preventivních opatření COVID-19, která nepotřebovala. Tento druh sebevražedného „ekonomického plánování“ v reakci na neexistující pandemii znamenal, že země s nízkými a středními příjmy, jako je Uganda, nebyly rozdrceny COVID-19, ale globální politickou reakcí na COVID-19.

Šance, že mnoho zemí s nízkými a středními příjmy bude schopno splnit minimální investice ve výši 5 % HDP do zdravotní péče požadované UHC2030, se zdají být mizivé, pokud nesníží výdaje v jiných sektorech. Ve spolupráci se Světovou bankou však UHC-G3P navrhuje pro země s nízkými a středními příjmy jiný způsob, jak dosáhnout cílů.

V roce 2020 se skupina G20 dohodla na společném rámci pro restrukturalizaci státního dluhu. Toto staví na dříve vytvořené iniciativě pro pozastavení dluhových služeb (DSSI) .

DSSI umožnila postiženým zemím s nízkými a středními příjmy pozastavit dvoustranná ujednání o splácení státního dluhu za účelem financování reakce na COVID-19 . Program skončil v prosinci 2021.

To umožnilo zemím s nízkými a středními příjmy, jako je Ghana, vytvořit „fiskální prostor“ popsaný v části 1 této série, který umožní udržitelnou zdravotní péči UHC2030. Zatímco přijetí vakcín proti COVID-19 mezi ghanskou populací bylo ve srovnání s vyspělými zeměmi nízké, kolem 30 %, „AstraZeneca“, mezi jejíž hlavní akcionáře patří „Blackrock“ a „Vanguard“ , dokázala do března držet podíl 57 % na tomto trhu s vakcínami.

Vakcína společnosti AstraZeneca není ve většině evropských zemí schválena, protože způsobovala krevní sraženiny a omezené údaje ze studií publikované společností AstraZeneca obsahovaly nesrovnalosti. Na rozdíl od svých mRNA protějšků však nevyžaduje nadměrné chlazení pro skladování a přepravu, a proto je relativně levná.

„AstraZeneca“ a její partner UHC-G3P, vláda Spojeného království, se hlasitě vyjádřili k údajným neziskovým cenám jejich vakcíny proti COVID-19. Anglocko-švédská skupina podepsala dohodu pod podmínkou, že bude moci stanovit datum, které považuje za konec pseudopandemie.

AstraZeneca uzavřela dohodu s dalším hráčem UHC2030, GAVI Alliance a Coalition for Epidemic Preparedness Innovations (CEPI), o poskytnutí vakcín v hodnotě 1,3 miliardy dolarů zemím s nízkými a středními příjmy. Tyto vakcíny byly údajně dodávány za nízkou cenu, ale partnerské země UHC2030 jako Ghana a Uganda si tyto náklady nemohly dovolit.

Díky dočasnému dluhovému nástroji DSSI mohla Uganda zaplatit výrazně více než EU za 18 milionů dávek vakcíny AstraZeneca. Za jednu vakcínu zaplatili 7 dolarů.

Výrobní cena vakcíny pro „AstraZeneca“ není známa. Náklady na vývoj byly hrazeny britskými daňovými poplatníky a jejich charitativními dary. Vzhledem k dohodě o prodeji vakcín přes partnera UHC2030 – EU, byly vakcíny prodávány za cenu 2,18 $ za kus .

Potřeba zvýšení cen o více než 300 % pro Ugandu není jasná. Vypadá to, že „AstraZeneca“ těžila z prostředí založeného na ugandském dluhu.

UNICEF, partner UHC-G3P, varoval před katastrofálními zdravotními dopady hospodářského poklesu způsobeného náklady na reakci na COVID-19 a podpořil své partnery UHC-G3P – AstraZeneku a Světovou banku – přímluvou prostřednictvím dosaženého nástroje COVAX dohodou o dodávce 170 milionů dávek vakcín AstraZeneca zemím s nízkými a středními příjmy.

Partner společnosti AstraZeneca UHC-G3P, GAVI, se zaměřuje na svůj vládní úkol vytvořit to, co říká, že jsou „zdravé trhy“ pro vakcíny. GAVI uvádí, že „udržitelná budoucí dodavatelská základna je nezbytná pro zdraví podporovaných trhů vakcín GAVI.“ GAVI pravděpodobně považuje za „zdravý trh“, když země s nízkými a středními příjmy platí více než trojnásobek tržní ceny za „léky,“ které nepotřebují.

Jenže zde je opět namístě připomenout, že GAVI je jednou z Gatesových firem. A je to právě on, kdo na falešné pandemii vydělal nejvíce.

Žádná z těchto predátorských tržních aktivit účastníků tak nesplňuje údajný cíl UHC-G3P:

Rozšíření kvalitních základních zdravotnických služeb, posílení zdravotnických systémů a mobilizace zdrojů pro zdraví v rozvojových zemích.

Pro rozvojové země a země se středními příjmy je příslib „kapitalismu stakeholderů“ prázdným příslibem.

Zdá se, že hráči UHC-G3P prostřednictvím svých dluhových závazků oklamali země s nízkými a středními příjmy, aby investovaly do nadbytečných léků za vyděračské ceny. Partnerství mnoha zainteresovaných stran účinně oslabilo základní zdravotní péči a zvýšilo zdravotní rizika pro obyvatelstvo.

Z pohledu zemí s nízkými a středními příjmy vypadá „kapitalismus stakeholderů“ UHC-G3P spíše jako podnikatelský neokolonialismus.

Dá se to očekávat, protože jak OSN velmi dobře ví, kapitalismus stakeholderů nefunguje, jak se tvrdí. Partnerství veřejného a soukromého sektoru pro veřejné zdraví jsou nákladná, mají negativní dopad na zdravotní péči a zdravotní výsledky. Jsou také náchylná ke korupci a obecně poškozují veřejné zdraví.

Proč globální partnerství veřejného a soukromého sektoru UHC2030 tvrdí opak, vyžaduje určité vysvětlení…

V dalším – již čtvrtém – díle dokončíme rozsáhlou analýzu třetího bodu Agendy 2030. Dostaneme se mimo jiné i k firmám, které v posledních dvou letech pohádkově vydělávají na experimentálních genových přípravcích…