Až si to všichni uvědomí, pak …

Až si všichni lidé uvědomí, jaký to je všechno podvod, tak se spojí a bude po všem. Tohle je myšlenka, která zaznívá poměrně často v diskusích pod články nebo na alternativních médiích. Ale není myšlenky, která by byla vzdálenější možnostem skutečnosti. Státy dělají svinstva, mocní se drží u moci zuby nehty a lidé jsou pro majetek ochotni dělat mnohé věci. Tak to bylo, je a zřejmě i bude.

Člověk buduje lepší svět odjakživa

Myšlenka, že si lidé uvědomí, že jsou okrádáni a podváděni a pak nastolí nový a lepší řád je vzdálena skutečnosti a reálným možnostem lidských bytostí. Tahle touha tu je od počátku, co je člověk člověkem. Akorát se to nějak pořád nedaří. Pokud se podíváte do dějin, tak se tohle děje snad od vzniku civilizovaného světa, který je stále stejný jako býval. Nikdy v historii se lidé nechytili za ruce a neřekli si a dost. Budeme k sobě upřímní, laskaví a budeme konat jen dobré skutky. Naopak vždy ochotně přiložili ruku k dílu, když šlo o nějakou špatnost. Připomínám dobu covidovou. To je krásná ukázka onoho uvědomění si. Pamatujete si na tečku za covidem? Už teď je naprosto jasné a bezpochybné, že šlo o podvod. Žádná tečka za covidem se nekonala. Každý tu reklamu zná, každý může sliby srovnat s realitou. Každý může vidět ten propastný rozdíl mezi proklamovaným a skutečným. A co? Otřáslo to naším lidem? Ne, nijak. Přišla změna, revoluce? Ani ťuk. Nebo EU, od toho co měla být, je tak vzdálená, doslova se stala opakem. Všichni to vidí nebo si to mohou snadno ověřit a děje se co?

Přesvědčivou ukázkou toho, že voda vždycky teče dolů, je budování komunismu. Mnozí lidé upřímně a naivně věřili, že jde o lepší řád společnosti, cosi velkého, vznešeného. A jak to dopadlo? Idealisté byli zneužiti a k moci se dostali překvapivě zmrdi. Idealisté stále věřící v komunismus jim říkají trockisté nebo agenti Západu. Je vcelku lhostejné, jaké jméno použijete. Proč nikoho z těch idealistů ani nenapadne myšlenka, jak je možné, že tento správný řád je přemožen v samém centru? Kde se vzala taková hniloba uvnitř? Bohužel je to tak, že podstata člověka je hříšná, touha po moci a po majetku je v něm hluboce zakódována. Proto také křesťané mají ve svém učení prvotní hřích, který vysvětluje, proč člověk stvořen k obrazu Boha mnohdy koná tak hrůzné činy vzdálené na sto honů od konání dobra.

Člověk je člověkem, proto je svět takový, jaký je. Lidem vyhovuje v něčem takovém žít. Ve městech namalovali modré čáry a nutí lidi platit za něco, co bylo doteď bez poplatku. Je lidem, co smí parkovat na čárách líto těch, co tam parkovat nemohou? Nastala všeobecná vřava a vzpoura, že se děje nepravost? Ne, lidé mají radost z darovaného parkovacího místa, až do okamžiku, kdy chtějí zaparkovat jinde. Člověk by si řekl, že tak prostoduchá manipulace bude snadno odmítnuta, ale kdepak. Platí se za něco, co bylo doteď bez platby a co? Vzpoura? Ne ti stejní jsou zvolení. Modré čáry jsou už prakticky v každém městě a radnice s klidem rýžují. Nikoho ani nenapadne otázka, jak to dřív šlo bez těch čar.

Ale když se stanou uvědomělými …

Dejme tomu, že si lidé uvědomí, že to, co se děje, je podvod. Ale co pak? Když vezmeme v úvahu, jak moc jsou lidé rozdílní, tak se naskýtá otázka, kde brát jistotu, že idea, kterou vnímáme, jako správnou, bude takto chápána i ostatními? Také nelze zapomenout na fakt, že lidé plní idealismu se časem mění na mocichtivé tyrany. To nás nepřekvapí, ale opak? Je tak vzácný, že takové lidi považujeme za svaté. Například svatý Pavel. Pronásledoval a udával křesťany, až se stal jedním z nich a dostal se na přední místo v pantheonu svatých. Je to historka stará dva tisíce let a stále se připomíná. Z toho je vidět, jak je něco takového ojedinělé. O tom, jak politicky se zneužívají idealisté, můžete číst v knize Válka o pravdu, kde se uvádí, jak tito jsou snadno podváděni zkušenými lidmi bez skrupulí. Nebo stačí připomenout atmosféru listopadu 1989. Konečně padl komunismus, tak nám bude společně dobře a krásně. Zatímco lidé v očekávání lepšího řádu se k sobě začali skutečně chovat lépe. Prožil jsem tu dobu, tak to vím. A jaký je dnes výsledek? Řád světa se vrátil tam, kde byl od počátku. Je to jako řezník, když hladí prasátko za oušky, než ho picne do hlavy. Tomu se v politice říká osvoboditel a tomu hlazení se říká ideologie. Princip je stejný, jde jen o tu technologii moci.

Většina lidí jsou jako děti, touží být opečovávaní, aby se o ně někdo staral. Proto covidový útlak byl přijat bez většího odporu. Protože hodná vláda drbala lid za ouškem a inflace se zeleným údělem je ta rána, co zákonitě přišla. Jsou politici od svého přirození zlí? Odpovím otázkou. Dojme vás smrt neznámého člověka v jiném městě? Ne. Jste proto zlý a špatný člověk? Ne, protože každou minutu někdo umře a ze smutku byste se už nevyhrabali. Když si tohle uvědomíte, tak jste na správné cestě pochopit péči politiků o starosti běžného lidu.

Ale no tak, snad to není tak zlé?

Copak autore neexistuje nějaká naděje, aby svět byl lepší? Ale ano, existuje. Jako příklad lze uvést volný trh. Nedělá si o člověku krásné iluze, ale jeho špatnosti otáčí ve společenský prospěch. Chceš si nahrabat? Chceš mít větší a hezčí dům než ti druzí? Nic snazšího. Měj nápad, založ firmu a bohatni. Tvoje snaha vydělávat přinese lidem novou službu, která se jim líbí, a za to ti rádi dají peníze.  Pak se v nich klidně válej od rána do večera. Klíčem je nedělat si o lidech iluze a brát je takové, jakými opravdu jsou a ne takové, jací by měli být. Pokud chcete poznat podstatu člověka, stačí skupině lidí odepřít na jeden den jídlo a pak mezi ně hodit skývu chleba. Všeobecná rvačka ukáže podstatu člověka lépe než cokoliv jiného. Pokud si myslíte, že to přeháním, tak si o mezních stavech můžete přečíst v Kolymských povídkách. Ovšem nechci tvrdit, že by lidé nebyli schopni čestnosti, či dobrých skutků. Sám za sebe mohu říct, že jsem v životě potkal mnohem víc lidí čestných a rovných, než těch druhých. Jde jen o to nerezignovat a uvědomit si přirozenost určitých spojenectví. Pokud chápete pohnutky a rozumíte, že lidem u moci se nevěří, protože moc korumpuje, pak si dokážete vydobýt svůj prostor. Elita vždy bude kázat vodu a pít víno.

Dobro a zlo bývá v pohádkách

Je nutné pochopit, že politika je umění možného, že jde o zájmy a ne o souboj dobra se zlem. O to jde v pohádkách a na ty už bychom měli být trochu velcí. Politika je řízení a to je informační proces. Proto je nutné si vyhledávat nezávislé informace pro pochopení, co se děje a kam výsledek směřuje. Výhra běžného člověka je v tom, že politici touží vyniknout, být oblíbení a tuhle věc je potřeba jim pečlivě dávkovat, pokud konají ve vašem zájmu. Ani oni nechtějí být pod bičem zahraničních pánů. Neustálé komandování uráží jejich ješitnost být první. Zájmy se přirozeně protínají, chceš být první, tak se starej o svrchovanost. Z volby můžete rovnou vyřadit politiky, co melou o evropských hodnotách a nutnosti cosi vykonat pro upevnění spojenectví. Tyhle těší být pod dohledem, plnit rozkazy a číst přání v páníčkových očích. Na ty netřeba plýtvat časem. Pak jsou politici, kteří se naučili kličkovat v kalných vodách a umět dosáhnout, co je potřeba.

Cesta, jak z toho všeho ven, je neakceptovat neustálou touhu představitelů státu něco řešit za cizí peníze. Udělat si vztahy mimo kontrolu, byť to chce úsilí a vůli.  Ideální politická reprezentace nevrtá do věcí, které nějak fungují, nevymýšlí problémy, které neexistují. Abyste prosadili svůj zájem, nesmíte se o něm bát mluvit nebo psát. Nebát se otevřeně říkat, tohle je přece nesmysl. Nenechat se zahnat do kouta emoční argumentací, že bez roušky jste vrahem starých lidí. Nebát se vzdorovat. Na tom ztroskotá právě to hlazení za ouškem v tom příkladu s prasátkem. Proto také EU chce bojovat s dezinformacemi, neboť když prasátku jasně sdělíte, že ten hodný pán je řezník, tak chápete, že jeho zabití už tak snadné nebude. Pamatujte si, že odpor svobodných lidí má větší šanci uspět než vzpoura otroků.