Podle Deutsche Bank hrozí Německu přídělové hospodaření s plynem

Rusko na ukrajinské frontě „přeskupuje síly“ a podle západních i ukrajinských zdrojů ztratilo u Charkova kontrolu nad několika tisíci kilometrů čtverečních ukrajinského území. Je to sice stále jenom několik procent Ruskem okupovaného území, ale Rusko bude muset na úspěšnou ukrajinskou ofenzívu reagovat nejen „přeskupením sil“.

Proti EU však má zřejmě velmi účinnou páku, a tou je úplné zastavení dodávek plynu do EU. Zda to skutečně bude plošné opatření vůči celé EU nebo se nebude týkat zemí, které mají s Ruskem uzavřeny separátní dohody jako v případě Maďarska, není v současnosti jasné.

Na energetickém summitu EU totiž nedošlo k žádnému průlomu, a naopak se situace jeví stále více jako velmi kritická. Narazil také záměr zastropovat cenu dováženého ruského plynu. Nicméně tak, že by neměla být zastropována jen cena plynu ruského, nýbrž i cena plynu dováženého ze zemí, jako je Katar, Norsko nebo USA. Není ovšem vůbec zřejmé, jak chce EU něčeho takového dosáhnout. Navíc při rozšíření zastropování na jiné země, než je Rusko, už opatření nutně ztrácí povahu sankce a stává se určitým přiznáním toho, že ruská odveta za sankce – zejména odstavení dodávek plynovodem Nord Stream 1 – plní svůj účel a zabírá…Největší německá banka Deutsche Bank přitom už vidí alespoň částečné přídělové hospodaření s plynem v Německu v této topné sezóně jako nevyhnutelné. Její nově zveřejněné výpočty udávají, že naplněnost zásobníků v zemi jinak klesne pod úroveň deseti procent už začátkem března 2023. Těžko si představit, že by v takovém případě nemuselo k povinnému přídělovému hospodaření přistoupit také Česko, alespoň v průmyslu.

V ČT v Událostech dne 11.9.2022 byly představeny odhady nákladů několika typů domácností pro nadcházející topnou sezonu. V roce 2022 by měly energetické náklady podle ČT u domácností vzrůst dvojnásobně oproti roku 2021 a kdyby česká vláda rozhodla o zastropování ceny kWh například na 6 Kč, domácnostem by se významně ulevilo a českému státnímu rozpočtu významně přitížilo.

Bohužel, dramatickým růstem cen energií ale problémy českých domácností nekončí. Dramaticky totiž rostou i ceny produktů potravinářského průmyslu. Jogurt, který kupujeme, podražil ze 14 Kč na 28 Kč, tj. také dvakrát. Ceny pekařských výrobků také významně stoupnuly. Bývalý prezident a premiér Václav Klaus se k současné inflaci velmi podrobně vyjádřil ve stati Inflace je poptávková, nelze se na nic vymlouvat. Je to velmi podrobná analýza současné situace, v níž Klaus připouští jisté nákladové impulsy (jako je ohromné zvýšení cen základních energetických surovin), nicméně za hlavní příčinu současné inflace považuje „pumpování peněz do ekonomiky“ centrálními bankami systémem nulových či dokonce minusových úrokových sazeb v minulosti. To se nyní projevuje a energetická krize a protiruské sankce k tomu jen přidaly nezanedbatelný impuls.

Přídělové hospodaření s plynem, o kterém se mluví v Německu dle analýzy Deutsche Bank, je v protikladu s tvrzením ministrů české vlády, že Česko má na zimu 2022/3 dostatek zajištěné energie. ČT navíc v již jednou zmíněných Událostech přinesla i zprávu z Polska, kde se radní jistého města připravují na topení na 18oC v úřadech a připravují prostory pro „ohřátí“ pro ty, kteří si nebudou moci dovolit doma topit jako dříve.

Z mnoha vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je proto zřejmě nejvíce v souladu s realitou jeho varování, že EU musí očekávat velmi těžkou situaci ve zvládání energetické situace v letošní zimě. Ruský prezident Vladimir Putin se dokonce vysmíval problémům EU s plynem v nadcházející zimě jakousi bajkou o vlkovi a lišce.

Ruská invaze na Ukrajinu a reakce Západu je tak bezesporu jednou z příčin hluboké ekonomické krize a jí doprovázející politické krize ve vztahu Západu s Ruskem. Francouzský prezident Emmanuel Macron si opět telefonoval s ukrajinským i ruským prezidentem o situaci okolo záporožské jaderné elektrárny. Ta je již zcela odstavena a Ukrajina tak přišla o významný zdroj elektrické energie. Není tak žádných pochyb o tom, že Ukrajina bude v nadcházejícím zimním období ještě v horší situaci, nemluvě o ztrátách na životech své armády. Na ruské i ukrajinské straně se dnes ale neplánují žádné mírové rozhovory a sází se na vojenské řešení. Obávám se, že sázkou na vojenské řešení se zvyšuje riziko eskalace konfliktu a s tím spojené riziko ohrožení světového míru. O tom se ale moc nemluví.