COM/VÁCLAV SMIL

„Úplná dekarbonizace globální ekonomiky je myslitelná pouze za cenu nemyslitelného ekonomického ústupu,“ míní kanadský vědec českého původu Václav Smil.

Profesor Václav Smil přiměl zastánce klimatu, aby si uvědomili obrovskou setrvačnost, která udržuje závislost moderního světa na fosilních palivech, a zpochybnili mnohé růžové předpoklady, na nichž jsou založeny scénáře rychlého přechodu na alternativní zdroje.

Paliva a „hustota energie“

Dřevo a další paliva z biomasy mají relativně nízkou „hustotu energie“, říká Smil. Naproti tomu uhlí a ropa mají vyšší hustotu výkonu, protože produkují více energie na gram a těží se z relativně kompaktních ložisek.

Nyní se však svět snaží stoupat po žebříčku hustoty výkonu zpět dolů, od vysoce koncentrovaných fosilních paliv k rozptýlenějším obnovitelným zdrojům, jako jsou plodiny na výrobu biopaliv, solární parky a větrné elektrárny. (Smil poznamenává, že jaderná energie, kterou po jejím uspěchaném a nyní zastaveném zavádění považuje za „úspěšný neúspěch“, je výjimkou, která kráčí po žebříčku hustoty dolů: má hustý výkon, ale ve své současné podobě je často považována za příliš nákladnou nebo riskantní).

V minulosti lidstvo obvykle využívalo zdroje energie, které měly větší „hustotu energie“, tedy větší výkon na jeden gram, a k jejich výrobě bylo zapotřebí méně půdy. Obnovitelné zdroje (zelené) však mají nižší hustotu než fosilní paliva (hnědé). To znamená, že přechod na obnovitelné zdroje by mohl výrazně zvýšit světovou energetickou stopu, pokud nedojde k rozsáhlému rozšíření jaderné energie.

Smil poznamenává, že jedním ze znepokojivých důsledků této změny hustoty je, že v budoucnosti, kdy bude energie z obnovitelných zdrojů, bude muset společnost věnovat na výrobu energie 100krát nebo dokonce 1000krát větší plochu než dnes. Tato změna by podle něj mohla mít obrovské negativní dopady na zemědělství, biologickou rozmanitost a kvalitu životního prostředí.

(Pozn. red.: Záboru půdy a materiálovým faktorům se věnovala Ing. Dana Drábová v rámci své přednášky v úseku od 44:27 min zde. Kromě jiného se vyjádřila v tom smyslu, že na stejné množství vyrobené elektřiny zabere areál jaderné, uhelné či plynové elektrárny jednotky km2 plochy, u fotovoltaiky je to 100 až 200 km2, u větrných elektráren to může být až 900 km2, protože mezi větrnými turbínami jsou nutné rozestupy).

Frčíme na fosilních palivech

Jsme civilizace poháněná fosilními palivy, jejíž technický a vědecký pokrok, kvalita života a prosperita jsou založeny na spalování obrovského množství fosilního uhlíku, a nemůžeme od tohoto zásadního faktoru, který určuje náš osud, jednoduše upustit během několika desetiletí, natož let. Úplná dekarbonizace světové ekonomiky do roku 2050 je nyní myslitelná pouze za cenu nepředstavitelného globálního hospodářského ústupu nebo v důsledku mimořádně rychlé transformace založené na téměř zázračném technickém pokroku, uvádí se v článku Financial Post, který přinesl ukázku ze Smilovy knihy „How the World Really Works: The Science Behind How We Got Here and Where We’re Going“.

Tvůrci scénářů nabízejí podrobné návrhy, jak dosáhnout rychlého ukončení éry fosilního uhlíku. Ale ti, kdo vytyčují jimi preferované cesty k bezuhlíkové budoucnosti, nám dluží realistická vysvětlení, nikoli jen soubory více či méně libovolných a vysoce nepravděpodobných předpokladů odtržených od technické a ekonomické reality a ignorujících zakotvenou povahu, masivní rozsah a obrovskou složitost našich energetických a materiálních systémů.

Snížení poptávky po energii na obyvatele o polovinu během tří desetiletí by bylo úžasným úspěchem vzhledem k tomu, že v předchozích 30 letech vzrostla celosvětová poptávka po energii na obyvatele o 20 %.

Přesto je možné výrazně snížit emise uhlíku – díky kombinaci neustálého zvyšování účinnosti, lepších konstrukcí systémů a mírné spotřeby – a rozhodná snaha o dosažení těchto cílů by omezila případnou rychlost globálního oteplování. Nemůžeme však vědět, do jaké míry se nám to podaří do roku 2050, a úvahy o roce 2100 jsou skutečně mimo naši kompetenci. Navíc jsou zde nepředvídatelné zásahy do národních osudů jako covid a válka na Ukrajině.

*** 

Kdo je Václav Smil?

Prof. Václav Smil se zabývá mezioborovým výzkumem v oblasti změn životního prostředí, výroby potravin, technických inovací, hodnocení rizik a veřejné politiky. Napsal 40 knih a téměř 500 článků. Je emeritním profesorem na Manitobské univerzitě a členem Kanadské královské společnosti. Je považován za jednoho ze 100 nejvýznamnějších světových myslitelů, pracuje jako konzultant pro mezinárodní instituce a přednáší na mnoha univerzitách po celém světě.

V češtině vyšlo také několik Smilových knih (Fakta a mýty o energetice, jak vrátit debatu o energetice zpátky na zem, Jak se vyrábí dnešní svět, Energie: Průvodce pro začátečníky, Ropa: Průvodce pro začátečníky, Globální katastrofy a trendy, Čísla nelžou). Přehled knih v angličtině najdete zde.

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail redakce@pravyprostor.net

Příspěvky za měsíc BŘEZEN 2025:
**********************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, Václav Dopita 1000,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Vladimír Broul 500,- Kč, Vladimír Štádler 500,- Kč, Ivo Pimper 500,- Kč, Marek Janičko 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Ladislav Konopka 400,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Pavel Barvínek 139,34 Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, ing. Tomáš Šimčík 200,- Kč, Anonym 200,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Renata Lechová 200,- Kč, Anonym 300,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Petr Včelka 1000,- Kč, Alexandra Wernerová 1200,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, František Kvasnička 1000,- Kč, Táňa Shcherban 1000,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč

Celkem za měsíc: ... 16 109,34 Kč

Vybráno 35.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.

Latest posts by Redakce (see all)

• V Německu žije cca pět a půl miliónu muslimů s úzkými vazbami na Turecko, kteří se postupně radikalizují, organizují a cvičí v guerillovém boji. Co nám hrozí? - 12.3.2025
• Do posledního Ukrajince. Západ zešílel, chce ruský majetek - 12.3.2025
• Nový strategický obchodní plán pošty. Zhoršovat své služby - 12.3.2025

(8 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...