Energetická sebevražda s podpisem ministryně vlády ČR

Nejaktuálnější zpráva je sdělení ruské firmy Gazprom z 18. července, že ani po 10denní technické odstávce plynovodu Nord Stream 1 „nebude z vyšší moci plnit své závazky“ ohledně dodávek ruského zemního plynu do Německa. Je přitom jedno, jak si máme vykládat právní aspekty tohoto sdělení, protože jde jasně o tvrdé vydírání s cílem zastavit západní sankce proti režimu prezidenta Vladimír Putina za jeho okupaci Ukrajiny.

Ruský zemní plyn tedy dříve či později ještě letos dojde, protože klíčová a bankrotující německá firma Uniper už nyní musí čerpat ze zásobníků plyn určený až pro zimní období. Totéž čeká tedy také Česko, protože ruský plyn odebírá přes Německo. Uklidňující vyjádření z vlády ČR, že to zvládneme, je třeba konfrontovat s fakty. Ročně v ČR spotřebujeme zemním plynu energii v objemu 84 TWh, pro srovnání v elektřině činí domácí čistá spotřeba cca 60 TWh. Plyn je přitom nenahraditelný v řadě odvětví průmyslu, v potravinářství, při výrobě průmyslových hnojiv a také při topení v podnicích, obchodech a domácnostech.

V pátek 15. července přitom generální ředitel ČEZ Daniel Beneš oznámil, že tato největší česká energetická firma ukončí svou zelenou transformaci už v roce 2040 a bude uhlíkově neutrální o 10 let dříve, než plánovala. To znamená, že ČEZ ukončí výrobu z uhlí v roce 2030. Příslušné memorandum spolu se šéfem ČEZ podepsala ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Měli bychom představitelce vlády Petra Fialy položit naléhavé otázky:

1. Ví ministryně Hubáčková, že zelená politika ČEZ, která nepochybně posílí příslušný „zelený“ rating firmy a nastavené parametry odměn nejvyššího vedení, bude znamenat brzký deficit elektřiny?
2. Ví, že kromě deficitního plynu a také ropy začne ČR od roku 2025 dovážet také elektřinu (bude chybět už 10 % nynějšího výkonu), i když ji zatím zhruba 10 TWh ČR ročně exportuje?
3. Je paní Hubáčkové známo, že podle odhadu energetických expertů v roce 2030 bude vinou strategie ČEZ chybět kolem 5500 MW výkonu z uhlí a dosud stabilní česká energetická soustava se v zájmu zelené ideologie rozpadne?
4. Je tohle naplnění představy „energeticky suverénní země“, o níž v dramatickém projevu k národu hovořil 22. června premiér Fiala?
5. Čím nahradíme dnešní 43% podíl výroby elektřiny z uhlí na celkové produkci, když po uhelném exitu ČEZ, který už do uhelných zdrojů a technologií fakticky neinvestuje, zbydou jen elektrárny podnikatele Pavla Tykače a jeho hnědouhelný důl Vršany?
6. Postaví ČEZ skutečně za dotace nové solární zdroje s kapacitou 6 GW? A i kdyby, jak tyto zdroje utáhnou celoroční, zejména zimní energetické potřeby nejen domácností, ale zejména podniků ČR, jehož průmysl se podílí největší měrou na tvorbě HDP ze všech zemí EU?
7. Ví paní ministryně, že memorandum ČEZ, které podepsala, je v přímé rozporu s Usnesením vlády č. 817 z 19. října 2015 o prolomení limitů na velkolomu Bílina, aby se mohla dotěžit zásoba přes 100 milionů tun hnědého uhlí? Zavřením uhelných zdrojů ČEZ totiž poklesne poptávka po tamním uhlí natolik, že se jeho těžba stane neekonomickou i pro jiné provozy.
8. Ví paní ministryně, že o uhlí tak přijdou téměř dvě desítky tepláren, které ve svém celku spalováním uhlí zásobují teplem 1,5 milionu českých domácností?
9. Je si paní ministryně vědoma, že všechen takto uměle a na základě „zelené“ ideologie vytvořený deficit elektřiny ještě zvýší tlak na další růst už tak rekordních cen energie?
10. Má paní Hubáčková a další členové vlády nějaké skutečné energetické poradce, kteří by jim objasnili, že do doby postavení a plného zprovoznění nových (nejlépe šesti) velkých jaderných bloků do poloviny století se bez produkce z domácího českého uhlí neobejdeme?

Evropská komise (EK) chce také po Česku, abychom v legislativním paketu Fit for 55 jako realizaci zelené ideologie Green Deal snížili do roku 2030 vypouštění CO2 o 55 % oproti roku 1990. To je čirá fantasmagorie. Sám klíčový vůdce zelené tranzice, místopředseda EK Frans Timmermans se v rozhovoru s britským listem Guardian nechal slyšet, že se musíme (na čas) vrátit k uhlí, jinak by mohly vypuknout občanské nepokoje. Tohle zřejmě paní ministryni Hubáčkové její poradci zatajili. Cožpak si někdo soudný myslí, že za 2, 10 či 15 let tu budeme mít nějaké zázračné čisté zelené zdroje energie, které pracují spolehlivě třeba v prosinci a lednu, ve dne v noci, za každých povětrnostních podmínek? Pohádky se mají vyprávět dětem, ale ne o energetice dospělým lidem a podnikatelům, a to ještě ne ty s velmi špatným koncem.

Vždyť si stačí uvědomit, že ideologie vládnoucích německých Zelených zavírá bezemisní produkci z německých moderních jaderných elektráren, kvůli tomu se Německo dostalo do ruské energetické pasti (Česko bohužel také) a nyní se s „bolestnou zkušeností“ (ministr Robert Habeck) bude vracet k uhlí? Jaké zdroje energie budou fungovat, když nesvítí slunce a nefouká vítr? Nesmírně drahá a energeticky neefektivní vodíková technologie, super drahé baterie s malou kapacitou a životností? Nebo rozdané ebonitové tyče a liščí ohony? Ostatně v roce 2030 nebude odkud do Česka možné dovést elektřinu, bude chybět v celé střední Evropě.

Minulých 300 let karbonové ekonomiky a efektivního využívání uhlí, ropy a zemního plynu bylo spojeno s nevídaným rozvojem lidstva a prosperity vyspělých zemí. Rozvoj každé společnosti je neodmyslitelně spjat s dostupností energie. Hledáme usilovně cesty, jak dát do rovnováhy využívání zdrojů planety. Potřebujeme k tomu nové efektivní technologie postavené na skutečných objevech vědy a techniky. Ideologie Green Deal ale v převážné části pracuje s nezralými technologiemi nebo doufá v ještě nevyvinuté, jichž se možná ani nedočkáme. Přitom náklady na tuto nesmyslně urychlovanou „zelenou revoluci“ jsou obrovské a samozřejmě je zaplatí spotřebitelé nejen v sociálně-ekonomicky neakceptovatelných cenách energie, ale také formou zničující inflace, jejíž klíčovým akcelerátorem je práce cena energie.

Je dobře známo, že nejlepšími zastánci ochrany životního prostředí jsou ekonomicky zajištění a informovaní lidé, miliony chudáků enviromentální problémy blízkých i vzdálených národů nezajímají, potřebují jakkoli přežít. Do ideologie slepé víry jménem Green Deal bylo jejich nositeli investováno tolik politického úsilí a peněz, že se jen těžko přiznává většinové selhání a hluboké omyly. Je otázkou, kdy a jak si to uvědomí v rámci sebereflexe a kriticky přehodnotí vedení EU či jakýkoli národní stát.

Pan Timmermans je Holanďan a jistě velmi pozorně sleduje obrovské a tvrdé protesty svých krajanů, nizozemských sedláků, jež by kvůli emisím ze svých krav měli ukončit své podnikání, pozabíjet třetinu svých stád a vzdát se svých polí a luk. Češi si prý na nějaké zásadní protesty nepotrpí a racionálně vyčkávají, jak se k problémům postaví sousedi. Ovšem budou milióny Čechů a podnikatelé v klidu nadále sedět doma a čekat na nějaké „zelené žebračenky“, když kvůli nesplaceným energetickým fakturám zaklepe na jejich dveře exekutor?

Ideologie klimatické politiky zelené tranzice dostala energetickou krizi těžký úder. V nadcházející zimě se bude pro produkci tepla a elektřiny pálit vše, co bude dostupné. Záchrana planety před hrozbou rozpadu národních ekonomik se logicky odsouvá do pozadí. Plně se tak odhaluje fakt, že západní svět vsadil na ruletu prudké dekarbonizační přestavby své energetiky a ekonomiky technologie, jež jsou v plenkách nebo dosud neexistují. A hraje se žetony, jež k tomu Západu „zapůjčil“ diktátor Putin a další jsou v podobě dodávek technologií OZE zcela v rukou diktátorské Číny.