Ještě štěstí, že Česká republika osobnost typu Markéty Pekarové Adamové má

Po loňských sněmovních volbách byla Markéta Pekarová Adamová některými lidmi kritizována za to, že se jakožto předsedkyně TOP 09 nestala členkou vládního kabinetu (před volbami se o ní často mluvilo jako o potenciální kandidátce na ministryni práce a sociálních věcí) a místo toho raději přijala post předsedkyně Poslanecké sněmovny. Tedy post, který je dobře placený, a přitom je zde reálná politická odpovědnost určitě nižší než v případě člena vlády, řídícího ministerský resort.

Současná předsedkyně Poslanecké sněmovny se nám však snaží dokazovat, že její funkce rozhodně formální není a takřka denně něco užitečného pro blaho České republiky a jejích občanů koná. Sice se jí ne úplně vše povede, a například její nedávný nápad na snížení rozpočtového schodku ve stylu „navrhujeme sníst psy“ (rozuměj navrhujeme odprodat část státního majetku) se s velkým nadšením nesetkal, v uplynulém týdnu však měla Markéta Pekarová Adamová opět zářné chvilky.

Tak například hned v pondělí se setkala s izraelským prezidentem Isaacem Herzogem, který byl v České republice na jednodenní návštěvě. Na tom by na první pohled nebylo nic až tak mimořádného, neboť s izraelským prezidentem se ten den rovněž setkali český prezident, předseda české vlády i předseda Senátu. Ovšem na rozdíl od premiéra i předsedy horní parlamentní komory se Pekarová Adamová ohradila proti nehoráznosti, které se dopustil prezident Miloš Zeman, když se Izraelcům omluvil za postoj českého ministra zahraničí Jana Lipavského, kvůli němuž se ČR nepřipojila k těm zemím, které odsoudily protiizraelsky laděnou zprávu Rady OSN pro lidská práva. Pekarová označila Zemanovu omluvu „za laciné a zbytečné gesto, které je určené především domácímu publiku“ (viz odkaz zde), čímž nepochybně zachránila renomé našeho skvělého ministra zahraničí na mezinárodním poli.

Ke zlepšení už tak vynikajícího renomé naší země v oblasti zahraniční politiky podnikla předsedkyně Poslanecké sněmovny důležitý krok i v závěru svého pracovního týdne: přišla totiž s prohlášením, že by Česká republika měla urychlit proces ratifikace Finska a Švédska do NATO, a vyslat tak důležitý signál nejenom Putinovi, ale i ostatním členům Aliance, z nichž někteří by mohli s ratifikací váhat (viz odkaz zde). Zatímco premiér Petr Fiala měl v plánu dokončit ratifikaci až začátkem podzimu, Markéta Pekarová Adamová navrhuje, aby hlasování v dolní parlamentní komoře proběhlo již během prázdnin na mimořádné poslanecké schůzi.

No řekněte sami: není nejenom pro Českou republiku, ale i pro celou Evropu štěstím, že tak aktivní a racionální političky, jakou Markéta Pekarová Adamová bezpochyby je, má? Vždyť nebýt její aktivity, kdo ví, jak by se ohledně přijetí Finska a Švédska do NATO například váhající turecký prezident Erdogan nebo maďarský premiér Orbán rozhodli…