Poválečný hospodářský zázrak: Mýtus o tom, jak Turci pomohli Německu

SLOVANKA

V současné době se na německého ministra zahraničí právem strhla obrovská vlna kritiky. Ten ve snaze vlichotit se početné turecké menšině  tvrdil, že Turci byli těmi, kdo Německu pomohl k poválečnému „hospodářskému zázraku.“

Právě Turky z Německa často nesprávně využívají pro propagandu všichni zastánci dovozu muslimů do Evropy.

Přitom každý, kdo se zajímá o strohá, ale zcela jasná data, ví, že řeči o „hospodářském zázraku s pomocí Turků“ jsou asi tak stejně pravdivé jako ono známé prohlášení Merkelové z roku 2015 „Wir schaffen das.“

Je sice pravdou, že část Turků se v podstatě integrovala, ale v mnoha případech tomu tak nebylo. To ostatně dokazují i první muslimská ghetta, která vytvářeli právě Turci.

Tam se vždy žilo podle jiných pravidel a ani po desetiletích se nic nezměnilo. Tedy snad jen to, že se ghetta výrazně rozšířila (i díky příchodu Arabů) a mladí jsou dnes radikálnější než kdysi.

Nicméně jde o 3. nebo 4. generaci, takže jsou již považováni za „Němce“ bez migračního původu. To značně ohýbá statistiky zločinnosti, ve kterých jinak Turci figurují poměrně vysoko.

Ale vraťme se zpět do nedávné historie. Jak to tedy bylo s oním hospodářským zázrakem? Kdo k němu skutečně dopomohl? Byli to i cizinci, ale rozhodně ne Turci…

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul si vysloužil kritiku za to, že nesprávně vyjádřil roli tureckých migrujících pracovníků v ekonomickém oživení Německa po druhé světové válce.

V rozhovoru v tureckém deníku Hürriyet, který vyšel 17. října, politik Křesťanskodemokratické unie (CDU) uvedl:

„Ženy a muži z Turecka sehráli klíčovou roli v tom, že se tak zvaný hospodářský zázrak stal skutečností díky jejich tvrdé práci – někdy za velmi obtížných okolností – pomohli vybudovat moderní průmyslové Německo.“

Termín „hospodářský zázrak“ odkazuje na období rychlého hospodářského růstu v Německu po válce.

Začalo to měnovou reformou v roce 1948 a trvalo přibližně do začátku 60. let. Během této doby rostl německý hrubý domácí produkt (HDP) tempem 5 až 11 procent ročně a německé průmyslové kapacity se výrazně rozšířily.

Velké kontingenty tureckých migrujících dělníků však začaly přicházet až v 60. letech, jak poukázal historik Sven-Felix Kellerhoff ve své zprávě.

Článek v německých novinách Welt  obvinil Wadephula z šíření „historicky vzato, naprostého nesmyslu.“

V červnu 1962 tvořili cizinci pouze 3,1 procenta všech pracujících v Německu, což je nárůst oproti 0,4 procenta v roce 1954.

Mezi nimi bylo asi 266 000 Italů, 87 000 Španělů, 70 000 Řeků a 47 000 Rakušanů, ale jen 15 000 Turků.

Turečtí dělníci začali přicházet ve velkém počtu až poté, co Německo uzavřelo s Tureckem v roce 1961 náborovou dohodu.

V roce 1969 již v Německu pracovalo 213 000 Turků – třetí největší skupina po 340 000 Italech a 226 000 Jugoslávcích.

Největší část ekonomického zázraku však skončila již v roce 1961, kdy se turecká migrace začala zvyšovat.

Zatímco reálný ekonomický růst V 50. letech činil v průměru 8,2 %, v 60. letech klesl na 4,4 %. V roce 1973 způsobil ropný šok další ránu do německé expanze.

„S více než 13 000 zaměstnanci po celém světě, je německé ministerstvo zahraničí opravdu neschopné ochránit svého vlastního ministra před takovými falešnými prohlášeními v připraveném, v žádném případě spontánním rozhovoru pro tisk?“ zeptal se Kellerhoff.

Ekonom Malte Fischer zopakoval jeho komentáře, když  ve švýcarských novinách NZZ 18. října napsal: „Je čas, aby to ministerstvo zahraničí také uznalo a přestalo šířit zaujaté narativy, aby se zavděčilo Turecku.“

Fischer dodal, že náborová dohoda s Tureckem z roku 1961 byla uzavřena pouze na příkaz USA, které chtěly dále integrovat Turecko jako člena NATO.

„Německé ministerstvo práce v té době vyjádřilo obavy z náboru nekvalifikovaných tureckých gastarbeiterů kvůli kulturním, náboženským a etnickým rozdílům mezi Tureckem a Německem,“ pokračoval Fischer.

Než nábor v roce 1973 skončil, přestěhovalo se do Německa více než 850 000 tureckých dělníků.

To už ovšem bylo dlouho po onom velkém hospodářském zázraku z 50. let…

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc LISTOPAD 2025:
**********************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Petr Novotný 1000,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Marek Janicko 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Ladislav Konopka 400,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Vladimír Štádler 300,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 300,- Kč, Dana Zemánková 100,- Kč, Luboš Sucharda 500,- Kč, Bohumír Tichánek 250,- Kč, Anonym 70,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Anonym 5000,- Kč, František Burda 50,- Kč, Petr Franc 500,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, Jan Ruml 400,- Kč, František Navrátil 300,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, ing. arch. Jan Zdařil 500,- Kč

Celkem za měsíc: ... 15 770,00 Kč

Vybráno 35.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.

Latest posts by Redakce (see all)

• Zoufalci dělají zoufalé věci - 12.11.2025
• Věci jsou špatně, protože nám vládnou lidé, kteří chtějí, aby byly špatně - 12.11.2025
• Green Deal zabíjí! - 12.11.2025

(15 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...