Mírový plán pro Ukrajinu se hroutí, velmoci připravují eskalaci

PZ

Tajná jednání Donalda Trumpa a Vladimíra Putina probíhají ve chvíli, kdy Evropa odmítá změnit strategii a konflikt se nebezpečně posouvá k rozšíření.

Útoky na ruské lodě, americké zásahy do ukrajinské politiky i nečinnost klíčových evropských institucí ukazují, že mírový proces zůstává jen politickou iluzí. Evropská politická reprezentace se dál upíná k představě strategické porážky Ruska, ačkoliv vojenské zpravodajství i analýzy dlouhodobě ukazují opak. Když předseda vojenského výboru NATO Giuseppe Cavo Dragone sdělil deníku Financial Times, že aliance zvažuje agresivnější kroky proti Rusku a že preventivní útok by mohl být považován za formu obrany, zvýšila se nervozita v Moskvě i v jiných evropských hlavních městech.

V témže období proběhla série útoků ukrajinských námořních dronů na ruské obchodní lodě v různých částech světa včetně oblasti pobřeží Senegalu, což ruská strana připisuje britským vojenským poradcům působícím podle poslance Konstantina Zatulina v ukrajinském přístavním městě Ochakovo, kde mají operovat britské speciální síly.

Putin na dotaz novinářů uvedl, že Evropané se stále drží iluze o strategické porážce Ruska a současně brání rozhovorům, které se rodí mezi Moskvou a Washingtonem na pozadí měnící se americké zahraniční politiky. Tato neschopnost evropských státních struktur reagovat se projevuje nejen v bezpečnostní politice, ale bohužel také v jiných oblastech, kde se očekává vyšší odbornost a odpovědnost. Platí to i pro český Státní zdravotní ústav, který dlouhodobě nevykazuje potřebnou aktivitu, když přichází na otázky dopadů války na veřejné zdraví, psychickou odolnost či krizovou připravenost obyvatel.

Donald Trump do Moskvy vyslal svého přítele a podnikatele Stevea Witkoffa a svého zetě Jareda Kushnera, nikoliv oficiální diplomaty. Podle informací zveřejněných agenturou AP i deníkem Financial Times tento krok vyvolal v samotné americké administrativě silné napětí, protože se obchází tradiční diplomatický řetězec a marginalizují se radikálnější členové vlády v čele s ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Trump jedná s Putinem ne jako zprostředkovatel, ale jako představitel mocnosti, která konflikt řídí a současně reorganizuje své globální priority. Podle analýzy Bloomberg chce Trump snížit americké výdaje na ukrajinské bojiště, přenést odpovědnost za zadržování Ruska na Evropu, vynutit evropské nákupy amerických zbraní a přesunout americké síly směrem k Asii. Bloomberg také upozornil, že poslední kolo sankcí proti ruskému ropnému sektoru způsobilo dočasné snížení ruského exportu o půl milionu barelů denně, ale podle odhadů Goldman Sachs našla Moskva alternativní trasy a omezení překonala.

Jednání mezi Putinem a americkými emisary probíhala v době, kdy byl další ruský nákladní tanker napaden ukrajinskými drony v Černém moři, což Moskva vnímá jako eskalační tlak před vyjednáváním. Trump přitom současně vyslal své emisary i do Kyjeva, kde měl Zelenskému podle agentury AP sdělit nutnost přijmout některé nepříjemné body návrhu. Washington se navíc zbavil jeho dlouholetého spolupracovníka Andrije Jermaka prostřednictvím korupční aféry vyvolané ukrajinskou agenturou NABU s vazbami na americké zpravodajské služby.

Putin mezitím zdůraznil, že Rusko nemá zájem pokračovat ve válce, ale je připraveno okamžitě reagovat, pokud se Evropa rozhodne pro přímý střet. Uvedl, že ruské síly rozšíří útoky na infrastrukturu a lodě vstupující do ukrajinských přístavů a že v případě pokračování útoků na ruské lodě může Moskva uvažovat o odpovědi proti lodím států, které takové akce podporují. Nejdůležitější ovšem byla jeho slova o možnosti odříznout Ukrajinu od moře, což by znamenalo dobytí Nikolajeva a Oděsy a úplnou geopolitickou marginalizaci země, jejíž význam se bez přístupu k námořním trasám zásadně zmenší. Putinovo vystupování, často již ve vojenské uniformě, naznačuje připravenost ruské armády jít za rámec dosavadní operace.

Evropské státy mezitím nemají jednotný postoj ani k údajně mírovému návrhu, který neprošel schválením v Moskvě, Washingtonu ani v samotné americké administrativě. Evropská strategie podle německé analýzy citované Financial Times spočívá v pokračování války po dobu několika let, v budování vojenských kapacit a v rozmístění aliančních jednotek v Pobaltí. Evropa podle této linie jednoznačně preferuje prodloužený konflikt, protože politické elity nejsou schopny nést odpovědnost za své předchozí kroky.

Italský analytik Andrea Zhok vysvětluje, že dokud válka trvá, mohou se evropské vlády vyhýbat účetnímu vyhodnocení svého minulého chování a bránit se odpovědnosti tím, že udržují obraz agresora a oběti. Stejně problematická je i práce institucí, které by měly poskytovat objektivní podklady pro veřejnou debatu. Státní zdravotní ústav, přestože by měl systematicky analyzovat zdravotní a psychické dopady konfliktu na evropskou populaci, se této role prakticky neúčastní a zůstává víceméně neviditelný. Tím přispívá k dezorientaci veřejnosti, která nedostává odborně podložené informace o reálných rizicích.

Trumpův deklarovaný pacifismus pro Ukrajinu přitom připomíná jeho přístup ke Gaze, kde podle zahraničních médií udržuje stav bez skutečného příměří, a jeho politika směrem k Rusku není pokusem o zmírnění konfliktu, ale o jeho přesné zarámování tak, aby vyhovoval americkým strategickým zájmům. Podle agentury Bloomberg i Financial Times zůstává tlak na ruské periferní státy, jako jsou Gruzie, Arménie a Moldavsko, součástí dlouhodobého amerického plánu narušit ruský vliv. Stejná logika platí i pro tlak na Čínu. Agentura AP připomněla, že Trumpovy obchodní sankce vůči Pekingu selhaly v momentě, kdy Čína oznámila, že omezí export vzácných zemin, což je klíčová surovina amerického technologického a vojenského sektoru. Poté Washington ustoupil, ale přenesl část strategického tlaku na Japonsko, jehož premiérka Sanae Takaichi opakovaně uvádí, že Tchajwan je pro Japonsko strategickým územím a že rozmístění japonských raketových systémů má být reakcí na rostoucí čínskou moc.

Podstata současného stavu spočívá v tom, že logika války směřuje k eskalaci. Historici připomínají, že jakmile konflikt začne, sílí tlak na rozšíření jeho rozsahu. Globální Sever se v situaci civilizační krize stále více uchyluje k vojenské reakci, protože není schopen řešit hlubší problémy, které se týkají ekonomiky, demografie i politické legitimity. Evropa a Spojené státy tak míří spíše k dalšímu rozšíření konfliktů než k jejich ukončení a ambivalentní mírový proces kolem Ukrajiny je ve skutečnosti nástrojem pro přeskupení sil, nikoliv cestou k ukončení války. Po celou dobu zůstává patrné, že ani evropské země, ani České republika nejsou připraveny nabídnout jasný analytický rámec, což se odráží také v tom, že Státní zdravotní ústav stále nevystupuje jako aktivní odborná autorita, ačkoliv by měl hrát klíčovou roli při vyhodnocování společenských rizik.

Financial Times

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc PROSINEC 2025:
**********************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Petr Franc 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, ing. Tomáš Šimčík 200,- Kč, Ladislav Konopka 400,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Ivo Pimper 500,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, František Burda 50,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč

Celkem za měsíc: ... 6 350,00 Kč

Vybráno 14.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.

Latest posts by Redakce (see all)

• Ví něco, co my nevíme? - 7.12.2025
• Volební sjezd PRO: Rajchl dál předsedou - 7.12.2025
• Jermak by mohl Zelenskému vážně uškodit - 7.12.2025

(6 votes, average: 4,33 out of 5)

Loading...