5.7.2016
Kategorie: Společnost

Humor a trest

Sdílejte článek:

FRANTIŠEK F. DVOŘÁK 05|07|2016

Ony už nám zase ty “mouchy serou na císaře pána”? Zřejmě ano a velice důkladně, jak můžeme sledovat na zvyšující se hysterii příslušných činitelů nad lidovou tvořivostí, která se projevuje na sociálních sítích i v prostředí klasické české hospody.

[ad#clanek-respo]

Vtipy s politickou tématikou jsou v našich zemích důvěrně známy hlavně od dob Rakouska-Uherska, i když tato tradice je nepochybně mnohem starší a v různé formě provází naší civilizaci po celou její historii. Jejich obliba a četnost kolísá nepřímo úměrně se spokojenosti obyvatel se svými čelnými představiteli a veškeré pokusy tyto přirozené projevy potlačit vyvolají pokaždé jen “Papinův efekt”.

Oni ti ´čelní představitelé´ jsou zřejmě i v tomto směru nepoučitelní. Místo toho, aby byli svým způsobem vděční za tento vysoce spolehlivý indikátor sociálního klimatu, vyvinutý přirozeným způsobem a naprosto zdarma, budou raději královsky platit všemožné agentury, jejichž hlavním úkolem je pokřivení reality dle požadavků zadavetele. Přestože ony ´požadavky´ bývají v převážné většině nevyslovené, na věci to vůbec nic nemění.

Každý moudrý panovník si na svém dvoře vydržoval blázna/šaška, aby se tomuto zkreslenému zobrazení vyhnul. Dnešní ´šašci´ jsou naopak placeni za to, že se tyto pokřivené obrazy ze všech sil snaží vnutit lidu prostému, kterého pokládají a priori za lid blbý. A představte si – ono to nefunguje! Přes všechny vynaložené prostředky, přes všechny ´cukry a biče´, přes všechny postihy hrozící těm, kteří odmítají hledět do tohoto křivého zrcadla. Zrcadla, za jehož existenci musí každý měsíc platit i tehdy, kdy ho raději zakryjí závěsem nebo otočí ke zdi.

Ne, že by i v dobách dřívějších neexistovaly ´promo akce´ placené panovníky či velmoži, ale bylo poměrně snažší rozeznat herce-protagonisty i jejich motivy. Celé toto představení bývalo též i terčem vtipů a lidového humoru. Dnešní doba je však příznačná tím, že herci-protagonisté se snaží maskovat za věrozvěsty a posly té jediné pravdy a lásky. Ty jsou, jak známo – posvátné a utahování si z nich je zapovězeno. Toto se za celé věky nezměnilo.

Právě tato skutečnost provokuje. Rouhač, kacíř, či momentálně oblíbený ´pravicový extrémista´ si nenechá vnutit žádnou mediální realitu, která odporuje jeho vlastní zkušenosti. A podobně jako s lidmi je to i s národy. O češích za Protektorátu okupanti říkali, že jsou to ´smějící se bestie´.

Po historické zkušenosti s obdobím nacismu a komunismu jsme nějakou dobu měli pocit, že smysl pro humor může být sebevražednou vlastností pouze v Islámském světě. To však pomalu přestává platit. Zejména ve chvíli, kdy nově se utvářející totalitní systém z jednoho kulturního okruhu začne být vstřícný k totalitnímu systému starobylému a v jiném kulturním okruhu vzniklému. Nenávist k nekorektním vtipům a karikaturám je jim společná. To je také vždy odhalí. Protože – CO NESNESE KARIKATURU, STÁVÁ SE KARIKATUROU SEBE SAMA.

[ad#clanek-respo]

Těch vtipů, které nejsou a nemohou být politicky korektní, bude přibývat. Budou jako lakmusové papírky signalizovat změny ve společenské chemii. Nechte si to projít hlavou. A nebo je splachujte do záchodu tak dlouho, až vám ho ucpou a všechny ty dobroty pak vyplavou na povrch s nebývalou naléhavostí. A bude po srandě!

Fr.Filip Dvořák, (autor je publicista, rocker a dobrodruh)

ffdvorak

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (16 votes, average: 4,81 out of 5)
Loading...