Jak nám kradou svobodu

Před 50 lety nám byla opět uloupena svoboda. Tenkrát to bylo dáno zařazením Československa ve sféře vlivu komunistické mocenské struktury s jednoznačným sovětským velením, které rozhodlo o tom, že nemáme právo sami “reformovat nastolenou socialistickou cestu”, určovat své směřování, vývoj, ekonomiku, kulturu… 21. srpna 1968 přijeli s těžkou vojenskou technikou a my se nesměli bránit. Přijeli, usadili se, nechali se živit a udržovali svou přítomností poslušnost. To by nebylo možné bez zrádců a kolaborantů.

To bylo před půlstoletím. Dnes jsme mnohem dál. Jsme součástí vyspělého světa, ve kterém se za těch 50 let leccos událo a změnilo.

Je velkým omylem myslet si, že krádež svobody lze provést jen ozbrojeným silovým způsobem. Jsme již svědky daleko sofistikovanějších a rafinovanějších forem.

Drobné oklešťování svobod na základě propagandistického zneužití událostí a různých konstrukcí si většinová společnost ani nevšimne. Další, hlubší zásahy jsou uplatňovány skrze zneužití práva zajišťovaného globálními pakty a úmluvami (Istanbul, Marrákeš), dalšími úřady Grevio, Barnevernet, zaváděním výsledku genderových teorií do praxe (uvedením v život nových pohlaví)…

I když se nepovedlo poručit větru-dešti, nepovedlo se znásilnit ekonomické zákony, psychologii, stejně to neomarxistům nebrání znovu a znovu rozšiřovat tyto experimenty.

Probíhá indoktrinace na všech frontách nejen multikulturalismem a pseudohumanismem, kdy je intenzivně měněn obsah slov, aby pak z nich byl nový nástroj změny myšlení a ovládání mas. Tyto cíle jsou zajišťovány také neustálým legislativním tlakem na ubírání svobod vyjadřování názoru, cenzury v tradičním mediálním prostoru i v prostoru sociálních médií (různé náhubkové zákony apod.). Postupně, salámovou metodou, vždy s poukazem na další bezpečnost, která nám byla před tím na základě jiných “vyšších” rozhodnutí odebrána. Opět se tvoří fronta jediné pravdy, úřady hodnot, správnosti myšlení…

Patříme na západ, nebo na východ? Ta otázka je také součástí oné hry. Ten, kdo ji takto klade, počítá s bipolárním zjednodušením a nepočítá s kritickým myšlením. Pohled na mapu napoví. Jsme na západě od východních států a na východě od západních. Nepatříme ani na jih, ani na sever. Zůstaňme středem Evropy a zůstaňme Českou republikou bez hloupé servility na jakoukoliv stranu. Zůstaňme nezávislí. Nenechme si krást žádné kousky svobod. Je to možné a je to nutné.