18.11.2015
Kategorie: Společnost

Cosik o zabijani aneb Lidi su zviřata

Sdílejte článek:

LADISLAV VĚTVIČKA 18|11|2015

Lidi su velice zajimave zviřata. Každe zviře obvykle zabija jakesik jine zviře. To už je u zviřat taky zvyk. Robi to proto, aby neměly hlad. Některe zviřata su skromne a vystači si tym, že žeru travu. Většina zviřat ale neni taka skromna a k temu, aby neměla hlad, zabiju a pak zežeru jine zviře.

[ad#hornisiroka]

Člověk je zvlaštni druh zvěře. Zabija sice jine zviřata proto, aby se nažral, ale kromě teho zabija aji jedince ze sveho vlastniho stada. To jine zviřata nerobi. Navic je zvlaštni to, že cilem zabiti jedince ze sveho stada neni touha pochutnat si na jeho stehynku. Cilem byva cosik jineho, co obvykle u člověka zabijaka přichazi spolu s přemyšlanim. Lidske přemyšlani je tedy zdrojem čehosik tak odporneho, jako je zabiti jineho člověka.

Když se tedy člověk zapřemyšla a vysledkem je zabiti jineho člověka, pak to može zrobit bez jakehokoliv humbuku, doma nebo na temne ulici. Pro take zabiti si pak lidi vymysleli nazev: vražda. Anebo se take zabiti provede veřejně s velkym humbukem, pak se take zabiti nazyva: atentat.

francious-human-nature-vs-animals

Taky atentat se robi proto, aby se člověk zabijak zviditelnil, nebo naopak aby se zneviditelnil člověk, na kereho byl atentat spachany. Paradoksně se tak atentaty robi pravě na ty, keři hlasaju pravdu, lasku, mir a spolupraci. Tak dopadl třeba Mahatma Gandhi, John Lennon, stary Lincoln nebo mlady Kennedy, Lutherán King nebo papež Jan nebo Pavel. Tihle lidi po nas chtěli mir a radost a harmonycky život v lasce, a my zme se zamysleli, a řekli zme: Dost. Na take kecy ještě nejsme připraveni. A bylo po ptakach. Taky atentat ma svoje vyhody. Pokud se povede, pak zdroj myšlenek atentatovaneho je okamžitě přerušeny a nemusite mět obavu, že by ještě cosik dalšiho hlasal. Pokud se nepovede, pak je to pruser. Třeba atentaty na Jana aji Pavla aji Ronalda se nepovedly a rozvratilo to celu vychodni Evropu, že?

Když se sejde vic lidi a zamysli se a zjisti, že by z nějakeho duvodu bylo dobre zabit vic lidi, pak už se temu neřika atentat. Temu se řika terorizmus. A když konate terorizmus furt na jednych a tych samych genetycky podobnych zviřatkach, pak je to genocida. Terorizmus se obvykle robi veřejně a nikdo se tym netaji. Pravě naopak, bo cilem je, aby se o něm dozvědělo co nejvic lidi. Cilem terorizmu je všecky vystrašit, aby pak lidi dělali to, co chcete vy. Problemem je, že vy nikdy nevite, co oni chtěji, bo aji když to řeknou, tak si nemožete byt jisti, že to co řikaju, tak taky fakt chtěju dosahnut. Terorizmus je komplikovany.

Jednodušši už je taka genocida. Genocida se obvykle nerobi nahlas tajak ten terorizmus, i když začatek je podobny. Sejde se vic lidi, společně přemyšlaju, a pak přidu na to, že bude lepši, když ti druzi (keři maju jine košule, čapky, buty, barvu kože, jinak mluvi, nebo cokoliv jineho) tady nebudu. A protože přinutit někoho, aby dobrovolně opustil svuj barak a šel pryč, je složite, tak se to řeši genocidu.

Taka genocida neni tak jednoducha věc jako terorizmus. Terorista provede svuj ukol a o vic se nestara. Taky genocidysta to ma složitějši, bo se musi postarat o to, kaj ty zgenocidovane lidi uloži. U terorizmu se prostě vystroji pohřeb na statni utraty, u genocidy se vymyslely jine metody. Primityvnějši narody  hažu mrtve do řeky, anebo kopu velkokapacitni, takzvane masove hroby. Proč se jmenuju masove, když o maso tady nejde, nevim. Ale je jasne, že obětem genocidy nemožete kopat indyvidualni hroby, proto se to robi tak hromadně. Vychytralejši narody vymyslely, že by se oběti genocidy mohly palit v pecach. Ale žadnemu z nich se nikdy nepovedlo celu věc ututlat. Na všecky genocidy, od osvětimske, přes katyňsku až po rwandsku se časem přijde. Většinou je to proto, že po jednom dyktatorovi přijde jakysik jiny dyktator, a ten chce zjistit, jak to ten předchozi dyktator robil, aby měl jakesik znalosti, kdyby bylo třeba zase provest genocidu opačnu.

[ad#velkadolni]

A tak se otviraju masove hroby, egzhumuju oběti a z velkoprostorovych hrobu se rozděluju do privatnich hrobu, kaj budu mět navěky klid.

Lidi su prostě divne zviřata. Zabijaju a vraždi a terorizuju jednu stranu, a pak se divi, že přijde čas, kdy ta druha strana se vrati a začne terorizovat a masakrovat jich. To už je u zviřat, kere se nazyvaju “lidi”, taky zvyk. Obavam se, že to lepši nebude.

Ladislav Větvička, hlasatel Mlade Fronty iFčil, zviře.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (8 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...