11.5.2023
Kategorie: Politika

Česko ve formě? Menší důchody a větší daně. Vláda představila konsolidační balíček

Sdílejte článek:

COM

S velkou pompou dnes v 11,55 oznámila Fialova vláda jak zase ještě více vytahá Čechům peníze z kapes, aby zabránila budoucímu státnímu bankrotu, neboť jinak hospodaření státu prostě nezvládá. Na co se tedy občané mohou těšit?

Připravovaná důchodová reforma bude postavena na několika zásadních opatřeních. Vedle změn valorizace důchodů se zpřísní podmínky pro odchody do předčasného důchodu. Zvýší se například minimální základ odvodů pro živnostníky. Plyne to z  vyjádření ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL).

Podle Jurečky by se penze měly nově valorizovat o třetinu růstu reálných mezd, zatímco nyní je to o polovinu.

Garantovaný důchod by se na základě opatření měl zvýšit na 20 procent průměrné mzdy. Z toho 10 procent je základní část a na 10 procent se zvedne zásluhový díl.

Zpřísnění odchodů do předčasného důchodu bude znamenat, že namísto nynějších pěti let se maximální doba předčasného důchodu sníží na tři roky.

„Do předčasného důchodu může odejít pouze ten, kdo dosáhne věku o tři roky nižšího, než je standardní věk odchodu do důchodu a zároveň má splněnou dobu pojištění alespoň 40 let,“ uvedl Jurečka s tím, že se zvýší i krácení, aby nebyl odchod do předčasného důchodu výhodnější než vyčkání na řádný důchod.

Zaměstnanci, především ti těžce manuálně pracující, kteří odpracovali 45 let, budou mít možnost odejít do předčasného důchodu za výhodnějších podmínek. Podle návrhu by se mělo jednat o osoby ze  3. a 4. kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Zvýšení odchodu věku do důchodu, které je sociálně velmi citlivé, by se mělo zvyšovat pouze na základě dat Českého statistického úřadu (ĆSÚ) dle zvyšování věku dožití. Úprava věku odchodu do důchodu nad dnešních 65 let se od roku 2031 dotkne osob narozených po roce 1965.

„Cíl je jasný, průměrná doba výplaty důchodů i v budoucnu nesmí klesat. Každý musí dostat možnost strávit v důchodu alespoň 21 let,“ uvedl ministr. Věk odchodu do důchodu se bude nastavovat každý rok lidem, kterým bude ten rok 50 let.

Součástí reformy má být i ocenění výchovy dětí. Kabinet chce nahradit ocenění doby péče o děti rodičovským vyměřovacím základem. Ten bude stanoven ve výši průměrné mzdy, přičemž podle ministra by se mohlo průměrné zvýšení důchodu pečujících pohybovat v řádu několika stokorun měsíčně.

Manželé by se do budoucna mohli dohodnout, že jejich odvody sociálního pojištění budou za dobu trvání manželství započítané společně, což by jim zajistilo stejný nebo velmi podobný důchod.

Vdovy a vdovci by měli nárok na vdovský důchod po dobu pěti let, podobně jako v minulosti.

Nepopulárním opatřením bude jistě zvýšení minimálního základu pro OSVČ. Živnostníci totiž platí převážně minimální vyměřovací základy, což vede k velmi nízkým důchodům.

Zatímco v roce 2022 byl minimální odvod důchodového pojištění na hlavní činnost 2 741 Kč, s úpravou by to bylo 4 541 Kč. V prvních třech letech podnikání by ale snížený minimální vyměřovací základ zůstal.

Vláda v rámci reformy hodlá upravit i pravidla pro dohody o provedení práce. „Bude proto zavedena povinnost zaměstnavatelů hlásit ČSSZ všechny zaměstnance pracující na DPP, aby mohla ČSSZ vyhodnocovat souběhy dohod u více zaměstnavatelů a identifikovat případy, kdy nejsou dohody využívány jen k doplňkovému příjmu,“ konstatoval Jurečka.

I OSVČ se týká garantovaný důchod ve výši 20 procent průměrné mzdy.

Vláda také rozhodla o zvýšení daní právnickým osobám. Příjem v jednotkách miliard do státního rozpočtu bude ale i z mírné progrese daně fyzických osob. Na Twitteru to uvedlo hnutí STAN.

„Uzdravení veřejných financí se bohužel neobejde bez zvýšení přímých daní. 22 miliard ročně přinese zvýšení daně právnických osob o dva procentní body. Příjem v jednotkách miliard bude z mírné progrese daně z příjmu fyzických osob,“ napsalo hnutí STAN na Twitteru.

Úprava daně z příjmů by měla zvýšit příjem o 2,7 miliardy korun. K parametrům úpravy se Stanjura nevyjádřil.

Konkrétně se tedy daň z příjmu právnických osob má od roku 2025 zvýší na 21 procent z nynějších 19 procent.

Kromě toho také kabinet přistoupil k úpravě příjmu fyzických osob. Konkrétně rozhodla, že posun prahu sazby 23 procent bude nově již u lidí, kteří pobírají trojnásobek průměrné mzdy. Nyní je to čtyřnásobek. Průměrná mzda je nyní zhruba 40 000 korun.

Vyšší daň tedy budou nově platit zaměstnanci s platem zhruba ve výši 121 tisíc korun, nyní je to 161 tisíc korun.

„Rozšiřuje se tím množina vysokopříjmových, kteří platí 23 procent sazbu daně z příjmu. Jde o solidární krok, aby se vysokopříjmoví zaměstnanci více podíleli na konsolidaci veřejných financí,“ stojí v doprovodném materiálu, který mají Novinky k dispozici.

Vláda také znovu zavede nemocenské pojištění zaměstnanců, sazba bude 0,6 procenta. Státu to příští rok vynese dodatečných 11,9 miliardy korun. Znamená to, že pokud zaměstnanec pobírá průměrnou mzdu za rok 2020 ve výši 40 353 korun, dopady na jeho čistý příjem budou 242 korun.

Pětikoalice sále oznámila, že nově budou dvě sazby DPH 12 a 21 procent, přitom nulové zdanění bude platit nově pro knihy.

Koalice počítá i s rušením některých daňových výjimek, například školkovného či daňové slevy na nepracující manželku či na manžela.

Redakce
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (14 votes, average: 2,50 out of 5)
Loading...
52 komentářů

Napsat komentář: jerry Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)