11.5.2023
Kategorie: Společnost

Bude maso zakázáno?

Sdílejte článek:

SLOVANKA

Postupné ukončení konzumace nejen masa, ale i jakýchkoli jiných živočišných výrobků jako jsou vejce a mléko či mléčné výrobky, je součástí plánů falešné klimatické agendy.

Pod pláštíkem nutnosti likvidace zvířecích chovů, aby byl zachráněn svět před apokalypsou, má lidstvo postupně nahradit maso a jiné živočišné produkty výrobky umělými nebo hmyzem.

Lidstvo tak má podle těchto plánů po tisíciletích zcela změnit své stravovací návyky, což s sebou logicky přinese řadu problémů…

Maso je známou základní potravinou již od úsvitu lidstva. Nikdo nikdy nemusel ospravedlňovat konzumaci živočišných bílkovin – až dosud. Podle globalistů, kteří pracují na úplném monopolu na zásobování potravinami, je konzumace masa jádrem změny klimatu způsobené lidmi a musí být zastavena, abychom „zachránili planetu.“

V září 2019 zašel britský právník tak daleko, že požadoval nové zákony zakazující konzumaci masa, aby se ochránilo životní prostředí, a postupem času se tento druh šílenství dále zesiluje. Jak v té době uvedl Guardian:

„Advokát Michael Mansfield navrhl, že bychom měli mít nové zákony proti ekocidě – praktikám, které ničí planetu – a že maso by mohlo spadat pod tyto zákony. Myslím, že když se podíváme na škody, které pojídání masa způsobuje planetě, není nerozumné si myslet, že jednoho dne se jeho konzumace může stát nezákonnou,“ řekl.

Kromě úplného zákazu konzumace masa byla navržena i řada dalších donucovacích strategií. Patří mezi ně změna zemědělských dotací a obchodních zákonů, změna stravy v nemocnicích a školách, vyvěšování varovných štítků, vzdělávání (tzn. propaganda) a uvalování různých daní, včetně specifických daní z masa a obecných uhlíkových daní (ty se již v EU plánují).

The Guardian cituje výzkum Oxfordské univerzity zveřejněný v létě 2018, který tvrdí, že produkce masa a mléčných výrobků je zodpovědná za 60 % emisí skleníkových plynů v zemědělském sektoru, a že skot využívá 83 % dostupné orné půdy, zatímco dodá pouze 18 % kalorií a 37 % bílkovin ve stravě.

„Ohledy na životní prostředí nemohou být jediným hlediskem. Je také třeba vzít v úvahu lidské zdraví a vědci varují, že o dlouhodobých zdravotních účincích kultivovaných a rostlinných alternativ masa nevíme téměř nic.“

Jsou však obavy o životní prostředí jediným platným faktorem v této rovnici? A co lidské zdraví? Je rozumné úmyslně odsoudit celé lidstvo ke špatnému zdraví a nízkému poznání jen proto, že ti, kdo touží po moci tvrdí, že produkce potravin má škodlivý dopad na klima?

Mnohé z aktivit, které tito globalisté vykonávají, mají škodlivé účinky na životní prostředí, ale to je podle nich v pořádku. Místo toho jdou po jídle!

Jejich záměrem je kontrolovat dodávky potravin tím, že zajistí, aby všechny potraviny byly patentovatelné a vlastněné.

Na druhé straně této debaty stojí výzkumy, které ukazují, že vyloučení masa a mléčných výrobků z lidské stravy by vedlo k významným zdravotním problémům. Jak informoval Nutrition Insight v polovině dubna 2023:

„Nová studie došla k závěru, že vyloučení nebo omezení konzumace masa z jídelníčku je riskantní, protože maso je potravina bohatá na živiny, která nadále hraje klíčovou roli v lidském zdraví a vývoji.

Vědci vysvětlují, že maso je zdrojem vysoce kvalitních bílkovin a živin, které se ne vždy snadno získávají z bezmasé stravy a ve světové populaci jsou často neoptimální nebo nedostatkové.

Živočišné potraviny jsou lepší než rostlinné, pokud jde o poskytování současného přísunu více biologicky dostupných mikroživin a vysoce kvalitních makroživin, které jsou klíčové pro růst a kognitivní vývoj,“ vysvětluje spoluautor Dr. Adegbola Adesogan, ředitel Globálního institutu potravinových systémů na Floridské univerzitě. „Dietní doporučení k vyloučení živočišných potravin z jídelníčku ignorují jejich důležitost…“

Lidská anatomie, trávení a metabolismus naznačují, že člověk je přizpůsoben na konzumaci spotřebou masa. Oddělení celé populace od našich evolučních stravovacích vzorců zvyšuje riziko nedostatku některých živin a tím vzniku chronických onemocnění.

Už víme, že naprostá většina zpracovaných potravin v západní stravě je zodpovědná za naši současnou zátěž nemocí a vynechání jedné z mála zbývajících plnohodnotných potravin – masa – nepochybně situaci jen zhorší.

Mezi specifické živiny nacházející se v mase, které nelze snadno získat bezmasou stravou, patří vitamíny B, zejména vitamín B12, retinol, omega-3 mastné kyseliny s dlouhým řetězcem, železo a zinek v biologicky dostupných formách, taurin, kreatin a karnosin, které mají všechny důležité zdravotní funkce. Jak poznamenali autoři:

„Jako potravinová matrice je maso víc než jen součet jeho jednotlivých živin. Kromě toho může v rámci nutriční matrice sloužit jako základní součást nutričních intervencí založených na potravinách ke zlepšení nutričního stavu, zejména v regionech silně závislých na základních potravinách.

Snahy o snížení celosvětové spotřeby masa nad kritickou hranici, z ekologických nebo jiných důvodů, by mohly bránit pokroku ve snižování podvýživy a jejích souvisejících dopadů na fyzickou a kognitivní výkonnost, a tím brzdit ekonomický rozvoj…

Kromě míry negativního dopadu, který maso může mít na různé faktory související s lidským a planetárním zdravím, účelem tohoto článku je shrnout pozitivní nutriční aspekty konzumace masa.

Nastínění, pochopení a vyvážení takových parametrů je nezbytné pro umožnění řádné analýzy nákladů a přínosů jakéhokoli přechodu potravinového systému, zvláště když má být spotřeba masa výrazně snížena nebo dokonce odstraněna.

Máme tu tedy problém způsobený člověkem, ale nejde o změnu klimatu jako takovou. Problém je v tom, že výroba potravin byla falšována. V článku z 24. dubna 2023 v The Scotsman líčí sloupkař Philip Lymbery své vzpomínky na cestování po italských zemědělských údolích.

Při návštěvě hezkých vesniček, nekonečných pastvin a kukuřičných polí si rychle uvědomil, že mu něco chybí: dobytek. Ani jednou nikde neviděl dobytek. Malebné pastviny byly všechny prázdné.

„Kde byly krávy, které poskytují mléko pro světově proslulý parmezán nebo Grana Padano? Nebo prasata známá parmskou šunkou? Nebo kuřata, která poskytují vejce pro carbonara? Zjistil jsem, že farmáři v nejbohatším zemědělském regionu Itálie zapomněli, jak chovat zvířata venku.

Prostě měli slepé místo. Nechápali, proč není správné držet zvířata celý den uvnitř. Neviděli ironii v tom, že se tráva pěstuje, pak seká a balí, aby nakrmila krávy uzavřené celý život v kravínech,“ píše.

„Ztratili ze zřetele skutečnost, že krávy, prasata a slepice milují čerstvý vzduch a sluníčko stejně jako my. Je lepší jíst fantastické maso jednou týdně, než se každý den cpát levným masem ze špatných chovů. Všichni si musíme zvyknout na kvalitu a ne na kvantitu.“

Dokonce i slavný italský parmazán Parmigiano Reggiano, na kterém se uvádí, že je z mléka od krav krmených trávou, je ve skutečnosti vyráběn z mléka od krav, které byly chovány v kravínu, zjistil Lymbery. Místo toho, aby se krávy volně pásly na všech pastvinách, se posekaná tráva hází do potemnělých kravínů, kde se tísní stovky krav.

Podle Lymberyho v roce 2016 méně než 1 % italských farem dodávajících mléko pro produkci parmezánu umožnilo svým kravám volně se pást venku.  Místo toho je normou „nulová pastva.“ To znamená, že krávy jsou po celou dobu drženy uvnitř.

Další skutečností, kterou Lymbery na svých cestách po Itálii zjistil, bylo, že pole jsou primárně určena pro pěstování krmiva pro zvířata, nikoli pro lidskou spotřebu. Tyto druhy praktik mají škodlivé účinky na životní prostředí. 

Problémem je průmyslové zemědělství, nikoli zemědělství nebo výroba potravin obecně. Řešení spočívá v regenerativním zemědělství a holistickém chovu zvířat, nikoli v uměle vyráběných potravinách.

Výzkum ukázal, že nezpracované červené maso představuje velmi malé – pokud vůbec nějaké – riziko nepříznivých účinků na zdraví. Na druhou stranu kultivované maso způsobuje významné emise CO2 a bylo prokázáno, že maso rostlinného původu inhibuje vstřebávání minerálů u lidí.

Obě alternativy masa jsou také ultrazpracované, a proto mohou způsobit stejný typ nepříznivých zdravotních účinků jako jiné zpracované potraviny. 

Mezi ně patří obezita, cukrovka 2. typu, kardiovaskulární onemocnění, rakovina a deprese. A to jsou jen některé z příkladů onemocnění, o nichž je známo, že je podporuje a zhoršuje strava s vysokým obsahem zpracovaných potravin.

V prosinci 2022 švédští vědci varovali, že rostlinné alternativy masa mají velmi vysoký obsah fytátů – antinutrientů, které brání vstřebávání minerálů v lidském těle. 

V důsledku toho se zdá, že náhražka masa obsahuje mnoho potřebných živin, jako je železo, ale tělo je nedokáže vstřebat. To, že rostlinné alternativy masa mohou proto vést k nutričním nedostatkům, které jsou škodlivé pro zdraví, je zcela předvídatelné. Jak uvádí Nutrition Insight:

„Studie publikovaná v časopise Nutrients se zabývala 44 náhražkami masa prodávanými ve švédských supermarketech, které se skládají převážně ze sójových a hrachových proteinů. Jeho součástí byly i fermentované sójové produkty z tempehu a mykoproteinů – hub.

Všechny produkty měly vysoký obsah železa a zinku, ale nízkou biologickou dostupnost (s výjimkou produktů na bázi tempehu a mykoproteinů). To znamená, že minerály procházejí gastrointestinálním traktem, aniž by byly absorbovány,“ řekla pro NutritionInsight Ann-Sofie Sandberg, spoluautorka studie a profesorka vědy o potravinách a výživě na Chalmers University.

Sandbergová uvádí, že mykoproteiny neobsahovaly žádné železo, ale relativně vysoké hladiny zinku. Absorpce zinku může být negativně ovlivněna buněčnými stěnami hub, i když to zatím není známo.

U těchto produktů jsme zjistili velké rozdíly, pokud jde o obsah živin a udržitelnost z hlediska zdraví. Obecně byl odhadovaný příjem železa a zinku z produktů extrémně nízký,“ říká Cecilia Mayer Labba, hlavní autorka studie…

Sandbergová vysvětluje, že nejvíce vstřebatelné železo pochází z masa a ryb, které obsahují hemové železo, které se velmi snadno vstřebává. Maso a ryby také obsahují to, co je známé jako „faktor masa“ – svalovou tkáň nebo aminokyseliny, které stimulují vstřebávání nehemového železa během jídla.

Existují tedy dva důvody, proč jsou živočišné bílkoviny pro vstřebávání železa lepší. Vstřebávání zinku je také stimulováno živočišnými bílkovinami.“

Zdá se však, že ti, kdo jsou ve vládách, si vůbec neuvědomují rizika spojená s přechodem od skutečných  potravin ke zpracovaným a syntetickým alternativám.

Místo investic do regenerativního zemědělství vlády zemí EU či USA podporují zcela nový průmysl falešných potravin, od masa pěstovaného v laboratoři (toto maso je nyní v EU ve schvalovacím procesu)  až po velkovýrobu hmyzu. Mezitím chybí údaje o bezpečnosti rostlinného masa, synteticky chovaného masa a hmyzích proteinů.

Příkladem toho je zpráva Agentury pro potravinářské standardy Spojeného království (FSA) z března 2023 o identifikaci potravinových nebezpečí ze strany Agentury pro potravinové standardy Spojeného království (FSA) a Food Standards Scotland, že existují „významné mezery ve znalostech“ při výrobě buněk na bázi masa.

Existují buď málo nebo žádné údaje o toxikologii, nutričním profilu, stabilitě produktu, riziku alergie, riziku kontaminace a škodlivých účincích těchto produktů při konzumaci lidmi.

Mezi potenciální problémové oblasti identifikované FSA patří:

  • Kontaminovaná činidla, vzduchová nebo vodní lázeň
  • Nedostatečně vyčištěné nebo udržované zařízení
  • Nedodržení purifikačních protokolů při kultivaci buněk
  • Nedodržování správné laboratorní praxe (GLP) a/nebo správné výrobní praxe (GMP)
  • Použití antibiotik, fungicidů a/nebo chemikálií toxických pro člověka při výrobě
  • Konzumace virů používaných ve výrobním procesu
  • Křížová kontaminace jedné buněčné linie jinou v důsledku současného použití více buněčných linií
  • Jiná rizika křížové kontaminace, např. špatná údržba zařízení, špatné postupy čištění, nesprávné skladování buněk, práce s více buněčnými liniemi v jedné oblasti, použití nesprávných buněk a nesprávné označení“
  • Nová onemocnění a/nebo alergické reakce na nové proteiny v důsledku použití buněčných linií ze zvířat, která nejsou běžná v místní stravě
  • Nedostatek živin, „protože nutriční profil může být jiný, než ten, který je nahrazován“

Jak je uvedeno ve zprávě o identifikaci nebezpečí potravin:

„Existuje mnoho vývojových fází produkce kultivovaného masa… od odběru buněčné linie z malé lahvičky nebo biopsie a postupného zvyšování objemu kultury (proliferace), až je možné nasadit bioreaktor komerční velikosti, až po diferenciaci buňky do konečného požadovaného typu buňky.

Poté buňky „zrají“, aby se zvýšil obsah bílkovin, a pak se buňky oddělí od skeletu a rozemílají, aby se vytvořil konečný produkt, který lze použít k výrobě buněk podobných masu. V každé fázi se k zajištění úspěšné kultivace používají různé chemikálie, biologické látky, aditiva a doplňky.“

Ke kontaminaci může dojít v kterémkoli z těchto kroků. Každá přísada má také potenciální rizika, známá i neznámá, kvůli různým vedlejším produktům vznikajícím při procesu. 

Vzhledem k vícestupňovému zpracování, kterým projde kultivované maso, prostě nemůže být tak bezpečné jako maso konvenční, kde jsou hlavní rizika kontaminace omezena na porážku, zpracování, balení, distribuci a skladování. Kromě těchto konvenčních „slabých míst“ může padělané maso představovat nebezpečné kontaminanty v kterémkoli bodě výrobního procesu.

Ultrazpracované potraviny jsou také zcela kontraproduktivní vůči ekologickým a udržitelným cílům. Ultrazpracované potraviny jsou již zodpovědné za 17 % – 39 % celkové spotřeby energie související se stravou, 36 % – 45 % celkové ztráty biologické rozmanitosti související se stravou a až třetinu celkových emisí skleníkových plynů souvisejících se stravou.

Jak má tedy rozšíření výroby a spotřeby ještě více ultrazpracovaných potravin snížit emise skleníkových plynů? Jak je uvedeno v článku Journal of Cleaner Production ze září 2022:

„Ultra zpracované potraviny jsou ze své podstaty neudržitelné; jsou spojeny se špatnými zdravotními a sociálními výsledky a pro jejich výrobu vyžadují omezené zdroje životního prostředí…jsou zodpovědné za významnou energii související se stravou a emise skleníkových plynů“.

Ač se to zdá bláznivé, existují všechny důvody věřit, že zákaz masa se nakonec stane realitou. Nestane se to zřejmě přímo prostřednictvím zákonů zakazujících konzumaci masa.

Spíše bude maso jednoduše vyřazeno, protože farmáři budou nuceni zmenšit svá stáda, aby splnili různá omezení používání hnojiv a omezení emisí uhlíku. 

Tedy bude pokračovat přesně to, co se již aktuálně děje v Holandsku, kde likvidují tisíce živočišných farem – samozřejmě s posvěcením EU, která totéž požaduje i od ostatních členských zemí.

Na jejich místo nastoupí falešné alternativy a lidé časem zapomenou, jak si vypěstovat vlastní jídlo. Zároveň bude zavedena digitální totalita, kdy bude umožněno každému uživateli programovatelné digitální měny koupit si jen velmi omezené množství masa (a časem žádné).

K dispozici pak bude již jen maso umělé a hmyz.

V tu chvíli bude lidstvo zcela zotročeno….

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (15 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
12 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)