5.5.2023
Kategorie: Společnost

Školství pod kanonádou politruků

Sdílejte článek:

ŠTĚPÁN CHÁB

Sauronovo oko se zase někam upřelo a chce začít konat dobro. Nyní se zaměřilo na učně ze škol. Chce jim do hlav vpravit lásku k Evropské unii, k demokracii (Rakušanova typu), k evropským hodnotám. Rozhodl se pro to institut SYRI, který byl založen ministrem Válkem v reakci na nenadálou situací s covidem, a to po skončení celého humbuku kolem covidu v polovině minulého roku. Na jeho zbytečnou existenci vláda Petra Fialy, ta co tak šetří na lidech, vyčlenila přes půl miliardy.

Doposud se politrukové zaměřovali na elitní školní instituce. Tedy na gymnázia. Tam byla omladina chápána jako budoucnost naší společnosti, tam byla tlačená povinná láska k jednomu směru politiky, kde mezi levicí a pravicí, či progresivismem a konzervatismem, jsou tak malé rozdíly, že k neshodám dochází už jen u témat odstínu barvy na logu nějaké nové politrucké instituce na organizování života člověka. A Sauronovo oko se upřelo i na mé Ústecko.

Budeme citovat, protože tady se nedá jinak: „Dlouhodobě se soustředíme na elitní formy vzdělávání, které reprezentují hlavně gymnázia, ale na učně zapomínáme. Problémy učňů a jejich vztah k demokracii souvisí v České republice více než v okolních státech s tím, v jak zajištěné rodině a regionu žijí. Nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání jsou přítomny po celé ČR a zejména pak v Ústeckém a Karlovarském kraji. Z dostupných zjištění víme, že tyto kraje jsou zhruba na úrovni Bulharska a Malajsie v čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti, zatímco zbývající kraje dosahují spíše průměru OECD,“ upozorňuje vědkyně Daniela Prokschová (titul vědkyně jsem jí nepřisoudil já, byl u jejího jména, co bych jí ho upíral).

Vztah k demokracii a matematická, čtenářská a přírodovědná gramotnost na úrovni Bulharska. Dvě naprosto neslučitelné věci, které vědkyně Prokschová, asi pod vlivem nějaké intenzivní inkluze, sloučila zcela bez problémů.

Popišme si nejdřív v krátkosti stav na Ústecku. Ukážu ho na jeho slepém střevě, které jde na mapě najít pod pojmem Šluknovský výběžek. Nejsou tu zubaři, odborné zdravotnictví nedostupné, po celý rok prakticky žádná kultura (jen v létě pár kolotočů a sem tam nějaký koncert), není tu práce, vysoká nezaměstnanost, dřívější průmysl je zlikvidovaný, zavezení oblasti ghetty, s tím související kriminalita, bezmála 16 % obyvatel v exekuci, počet lidí se třemi až devíti exekucemi (tedy lidé, kde jsou dluhy prakticky nevymožitelné) je 51 % z celkového počtu osob pod dozorem exekutorů, zemědělství zredukované na sekání trávy (nutno dodat, že většina je zaparkovaná ve svěřeneckém fondu nejmenovaného expremiéra, včetně lesů), ve srovnání s republikou nejhorší platy, nejhorší školy, životní optimismus – osobní dojem – nulový. Pokračovat by se dalo do aleluja.

Do tohoto inkluzí poznamenaná (můj dojem) vědkyně Prokschová zkonstatuje, že za problémy se smýšlením místních lidí může nedostatek lásky k demokracii, evropským hodnotám a celkově unii. Neuvědomuje si, že evropské hodnoty i demokracii tu ztělesňuje naprostý úpadek civilizace jako takové, nedostatek příležitostí, možností, chuti. Neví a netuší, ve své naivní inkluzivitě, že když si stoupne nainstruovaný kantor/politruk před katedru a začne do dětí, které žijí v této Prahou, Bruselem (a z historického hlediska i Moskvou a Berlínem) opuštěné výspě Bulharska, cpát lásku a obdiv k demokracii, že jen přiloží pod kotel? Neví, vědkyně Prokschová, že dezolát není odvozen od toho, že dezolátně přemýšlí, ale že žije ve zdezolovaném prostředí, opuštěný takovými elitáři, na které si vědkyně Prokschová s celým institutem SYRI hraje? A ne opuštěný ve smyslu toho, že potřebuje víc politrucké práce, ale víc, daleko víc snahy udělat jeho (ale ne jím) zdezolovaný prostor méně zdezolovaným.

Jak je to hloupé, hloupé, myslet si, že to spraví hodina politické uvědomělosti na učňovských školách. Nespraví. Paní vědkyně nejspíš netuší, jak vypadá výuka na učňovských školách. Myslí si, že jeden fialovsky laděný euronadšený proslov kantora na učňáku udělá obrat v celé oblasti. Vždyť je to strašně, neuvěřitelně naivní a hloupé. „Cílem občanského vzdělávání je totiž posílení zájmu o politiku, propagace demokratických hodnot a aktivního občanství. Tato témata jsou velmi aktuální v dnešní době narůstajícího populismu a výskytu dezinformací ve veřejném prostoru, které ještě urychlila pandemie covidu-19,“ uvedla Prokschová.

A tak jsme to zase dopracovali, místo investic politická agitace.

Redakce
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (27 votes, average: 4,85 out of 5)
Loading...
26 komentářů

Napsat komentář: IDe Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)