3.5.2023
Kategorie: Ze světa

Omezení vlastnických práv. Omezení svobody podnikání. Omezení svobody uzavírání smluv. EK se urvala ze řetězu

Sdílejte článek:

ŠTĚPÁN CHÁB

Zbyněk Stanjura, to je ten přes zvyšování deficitu, se uvolil nadále podporovat stavební spoření. Nejdřív se cukal, chtěl státní podporu zcela zrušit. Teď ovšem přišel s šalamounským řešením. Podpora zůstane, ale bude u ní podmínka. Naspořené se musí investovat do enviromentálních projektů jako jsou zateplená okna, zateplená střecha, nová fasáda. A tak jdu zrušit své stavební spoření a spořit už si budu tak leda do polštáře. Vedle Stanjury úřadují i Němci. Kynutou buchtu, která hrozí výbuchem, dala do trouby i Evropská komise. Všechno to se vším souvisí.

Před dvěma roky jsem mé paní (krásné a moudré) založil stavební spoření. Cíl, trochu jí nasyslit na stará kolena. Původně jsem chtěl penzijní spoření, ale paní (už ne tak krásná a moudrá) na poště mě umluvila, že stavební je daleko lepší. No tak jsem do toho šel. Nechechtat se, politovat. Spoření nebylo nikterak podmíněné, využitelné na cokoliv. I jako kotva na stáří, případně jako pojistka pro průšvih. Se Stanjurou se to změnilo.

Je to podobně fér, jako když se v polovině hry změní pravidla a ten, kdo dával góly do protivníkovy branky, je dával vlastně do vlastní. Moje blbost, že jsem důvěřoval systému. Ale Stanjura to dělá dobře, omezí výdaje státu na stavební spoření a zbylou podporu ještě vykáže v EU jako investice do enviromentální politiky. Je to koumes.

V Německu zase chystají zákaz spalování dřeva v domácnostech, informuje server AgrarHeute. Zatím jen u novostaveb. Ale to je jako krájení salámu. Jeden plátek odříznout, další plátek. Nakonec zbude jen prdelka pro kočku. Kamna, krby, všechno vyházet a nahradit tepelným čerpadlem. ČEZ mi poslal nabídku, tepelné čerpadlo prý jen za 180 tisíc. Kde bych na to vzal? Že by přes půjčku? Ne, děkuju, nejsem sebevrah. To už je dostupnější metoda vytápění dle doporučení bájné MPA, tedy svetry. Zajímavostí je, že Němci k tomu chtějí zvýšit produkci elektřiny ze štěpky. Asi aby uživili ta kvanta tepelných čerpadel. A tam už se začínáme pohybovat v prostoru štěpkování nikoliv odpadového dřeva, ale kulatiny.

Bude zajímavé sledovat to kroucení sousedů při hledání zdrojů. Kácet ve velkém vlastní lesy? To by nebylo moc ekologické. My už jsme je Němcům po kůrovcové kalamitě poslali. A Sibiř je široká a její lesy jsou lákavé. Kudy, v rámci záchrany planety a ekologie, asi poplují ze Sibiře stromy, aby je Němci mohli ekologicky spálit? Přes Čínu? Kazachstán? Dá se tušit, že i Saúdská Arábie nebo Kuvajt se stanou největšími vývozci smrkového dřeva. My u toho budeme předstírat, že nic nevidíme, že ta kvanta smrku jsou vlastně palmy z oázy. Jako s ruskou ropou. A je převoz stromů přes půlku planety ekologický? Nebylo by ekologičtější spálit místní uhlí, než vozit stromy přes půl planety? S účinnými filtry? Jen taková otázka. Mazut, na který plují přepravní lodě, je totiž echt neekologická fujtajbl věc (použití nového vědeckého ekonewspeaku – fujtajbl věc. Jedna fujtajbl věc rovná se jedno Gretino How dare you).

Co se děje v Německu, to se za chvíli prostřednictvím našich vlád začne dít i u nás. A je skutečně jedno, kdo ve vládě zrovna sedí, dělají to sakum prásk všichni. Taková je praxe. Jsme kolonie.

A ještě jednou do Německa pro čerstvou řepu. Europoslanec Alexander Bernhuber a ředitel rakouských organizací pěstitelů řepy Markus Schöberl k nařízení EU o přípravcích na ochranu rostlin v Evropském parlamentu varovali před výrazným poklesem produkce cukrové řepy. Doslova řekli: „Zejména v případě speciálních plodin náročných na ošetření, jako je cukrová řepa, by plány Komise přesunuly výrobu do třetích zemí. Tím nás Evropská komise učinila závislými na dovozu cukru ze zámoří,“ jsou přesvědčeni Bernhuber a Schöberl, jak informoval server AgrarHeute.

Ekologický odstřel cukrovarnictví v Evropě. Teď je tu zase otázka. Je opravdu tak ekologické odstřelit si vlastní cukrovarnictví v rámci záchrany planety? S tím, že Bernhuber a Schöberl varují, že se tím razantně zvýší odběr cukru z Brazílie, kde nemají tak přísnou legislativu a tak na cukrovou řepu stříkají, co je napadne. Je to ta slibovaná záchrana planety, nebo jen plnění statistických čísel tolik ekologického Německa? Jen statistiky, protože cukerná hostina bude pro německé strávníky neomezená. Jen to většinou půjde z Brazílie. Na přepravních lodích. A ty nejezdí na pampelišky, jak jsme si prozradili výše. Z logiky věcí – není daleko více škodlivé, když si nechám cukr přepravit přes půl planety, navíc ze země, která na ekologický humbuk z vysoka kašle, než když si ho vyrobím doma sám?

Nejkomičtější vyjádření učinila Evropská komise k zákonu Net Zero Act, který je součástí většího celku známého pod pojmem Green Deal. Ocituji výsek ze Seznam Zpráv: „Evropská komise přiznává, že aplikací navrhovaného zákona může dojít ,k dočasnému omezení‘ svobody podnikání, svobody v uzavírání smluv nebo práva na vlastnictví, které jsou chráněny Listinou základních práv a svobod občanů EU.“ A nejde se nezeptat – když je to přiznaná totalita, tak to vlastně vůbec totalita není? Omezení vlastnických práv. Omezení svobody podnikání. Omezení svobody uzavírání smluv. Přičemž jednotkou dočasného omezení je jeden furt, jak se tak říká a jak i poukazuje praxe? Jen se ptám, pro souseda, nemá v tom jasno.

Net Zero Act je svým způsobem logický. Evropská komise jím chce uměle nastartovat vývoj obnovitelných zdrojů a zbavit se závislosti na Číně. Jenže v dobách, kdy my jsme se rétoricky procvičovali a podepisovali nezávazné Pařížské smlouvy, Čína rozjela silně dotovaný vývoj i výrobu. Teď je na vrcholu technologií i výroby a my jsme na ní dočista závislí. Jenže je v tom jistý rozdíl. V Číně si u toho zatím nezakazují topit v kamnech a pěstovat cukrovou řepu. Postupují systematicky, plánují, předvídají.

Tak přesně jsem si představoval, že k věci přistoupí unie. Nepřistoupila. Dlouho měla pocit, že stačí být morálně výš než zbytek světa. K naší škodě, protože teď, když v unii vystřízlivěli, začíná to vypadat, že nám chystají nějakou parádu s totalitou čínského typu… jenže bez čínského kapitálu a tahu na branku. Což nevyjadřuje obdiv k Číně, ale jisté pohrdání vůči našim totalitářům v rozpuku, kterým přikyvuje i ministr pro krachování Zbyněk Stanjura. Však, chystá se ideologicky podminovat stavební spoření. A tak mě u toho napadá, co penzijní pojištění? Nezaplní se někdy v budoucnu podmínkami o tom, že ano, spořit ano, i se státním příplatkem, ale pouze pokud si bude klient spořit na eutanázii, ne na nějaké rajzování po supermarketech po záruční době vlastního bytí. Je to možný scénář.

Ekologická témata přestala být jen rétorickým cvičením pro pár miliardářů létajících na klimatické summity soukromými letadly. Už se to ve velkém valí na lidi. Začíná se tomu podřizovat naprosto všechno. Stavební spoření? Tak leda na eurookna. Cukr? U nás ne, nechceme být neekologičtí tím, že bychom u nás něco pěstovali, optejte se za oceánem. Zatopit si v kamnech? Zbláznili jste se, vy masoví vrazi? Podnikat? Tak před komisi někde na úřadě pro příští pětiletku a žmoulat čepici. Možná vám to dovolí, když budete mít na předloktí vytetované výstavní – How dare you.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (36 votes, average: 4,97 out of 5)
Loading...
39 komentářů

Napsat komentář: Martin (stín Jiruny) Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)