28.4.2023
Kategorie: Společnost

Evropské hodnoty či samozvaní bonzáci a parta hoštaplerů?

Sdílejte článek:

PZ

Samozvaní bonzáci či parta štědře financovaných hoštaplerů. I takto se o neziskově organizaci zvané Evropské hodnoty, která se snaží vytvářet “jednu povolenou pravdu”, vyjádřila řada významných českých politiků či osobností.

Nechvalně proslulá neziskovka zvaná Evropské hodnoty opět vydala svou analýzu „nebezpečných názorů a informací“. Tentokráte pod honosně nazvanou hlavičkou Bezpečnostní centrum Evropských hodnot.

„Na české dezinformační scéně se loni nejčastěji šířily nepravdivé zprávy spojené s údajným vládním omezováním svobody slova, energetickou krizí, ruskou invazí na Ukrajinu i s reakcí vlády na následnou uprchlickou krizi a mezinárodní politiku. Dezinformace slouží v Česku také jako nástroj pro svolávání demonstrací,“ uvedla mj. nezisková organizace Evropské hodnoty. A opět vydala tabulku či přehled „nepohodlných médií“, které s oblibou nazývá jako „dezinformační“.

Jak jinak, i letos se mezi výčtem Jandou vyvolených ocitly servery jako ParlamentniListy.cz nebo server PrvniZpravy.cz. Podle reakcí od čtenářů to ale spíše vypadá, že být v dnešní době na takovémto seznamu je vlastně pocta. Jak píší čtenáři, nestojíme na pokřivené straně nebinárních elit a poklesu morálních hodnot a nehlásíme se k hlásné troubě „jedné vládní pravdy“, vítáme různé názory i úhly pohledu.

V tomto kontextu je tedy nutné si vzpomenout, kolika dezinformacemi asi museli vládnout tzv. „chvilkaři“, kteří zaplnili Letnou. Je s podivem, že tato organizace vedená bývalým pornohercem Jakubem Jandou dokáže ještě plnit stránky některých mainstreamových médií. Stačí si připomenout, jak o tomto spolku hovořil bývalý prezident Miloš Zeman ve Sněmovně během projednávání státního rozpočtu. Zeman při jednání vlády konkrétně napadl think tank Evropské hodnoty a jeho výkonného ředitele Jakuba Jandu a také ho vybídl k návratu k profesi pornoherce.

„Já bych vám, přátelé, nabídl jasné dělítko mezi užitečnými a neužitečnými neziskovými organizacemi. Neužitečná nezisková organizace je ta, která se prohlašuje za politickou neziskovku, a dokonce se hrdě nazývá think-tank, i když není ani tank a tím méně think,“ kritizoval před lety Zeman při jednání vlády před ministry část neziskových organizací.

„A příkladem takové neziskové organizace, která, pane ministře, dostávala ještě nedávno z ministerstva školství dotace, jsou Evropské hodnoty vedené pornohercem. Kdyby se tato organizace samofinancovala a Jakub Janda se vrátil ke své původní profesi, která je v celku výdělečná, tak by rovněž mohl státní rozpočet ušetřit,“ řekl dále v době své prezidentské funkce Zeman při jednání vlády jejím členům.

Nad “podivnými postupy” Evropských hodnot se zamýšlela také řada vědců a vysokoškolských pedagogů zabývající se bezpečností. Na serveru lidovky.cz uveřejnili článek, kde zdůraznili nutnost kriticky zkoumat, proč a za jakým účelem takovéto výstupy různých neziskovek vznikají.

„Jako vědci a vysokoškolští pedagogové zabývající se bezpečností vítáme na těchto stránkách nedávno otevřenou diskusi o bezpečnostních hrozbách a o tom, jak vznikají. Způsob, jakým je vnímání hrozeb utvářeno ve veřejné diskusi, je třeba podrobovat důslednému kritickému zkoumání. Zvlášť pokud se tak děje pod rouškou nárokované odbornosti,” uvedli autoři článku, mezi nimiž byli Jan Daniel, Ondřej Ditrych, Jan Ludvík, Dagmar Rychnovská, Michal Smetana, Benjamin Tallis, Tomáš Weiss a Jakub Záhora. Zmínění autoři působí na Fakultě sociálních věd UK, Ústavu mezinárodních vztahů, Metropolitní univerzitě Praha a v Asociaci pro mezinárodní otázky, pozn. redakce.

Spolek Evropské hodnoty si již v minulosti vytvořil silného nepřítele. Před neziskovou organizací vedenou Jakubem Jandou, která s oblibou dává politikům doporučení, jak by měli přistupovat k různým tématům, varoval bývalý poslanec, exministr financí a zakladatel TOP 09 Miroslav Kalousek.

„Je mi to velmi líto, ale pravda by mlčet neměla: Své přátele chci varovat před důvěrou a podporou think-thanku Evropské hodnoty. Poskytuje personální zázemí lhářům a šiřitelům špinavých pomluv. Nemůže se proto dle mého názoru jednat o důvěryhodný subjekt,” napsal na před časem na svém twitteru Miroslav Kalousek.

Před rokem hovořila o podivném způsobu financování i členka Společnosti pro obranu svobody projevu Natálie Vachatová.

„Kdyby Evropské hodnoty fungovaly v USA, byly by označeny za zahraničního agenta – splňují pro to všechny podmínky. Mají velice slušný rozpočet – měsíčně jim na účet chodí průměrně přes dva miliony korun, přičemž je nedotují obyčejní lidé, ale převážně politické neziskovky z USA a Německa, pak kdoví proč Tchaj-wan a také třeba Člověk v tísni, který jim poslal jen letos již přes milion korun. Pro srovnání – Člověk v tísni poslal takovou částku na oblast Blízkého východu za celý rok. Zajímavé na tom je, že kdyby si na svůj chod měla tato politická neziskovka vydělat sama, velmi rychle by skončila. Jen na zaměstnance se jejich výdaje měsíčně pohybují v řádech vyšších statisíců. Z běžných dárců jim průměrně přispívá 8 lidí měsíčně, z toho jeden vlastní zaměstnanec. Ti všichni dohromady naposílají průměrně jen 3500 Kč za měsíc,” řekla v rozhovoru pro parlamentnilisty.cz Vachatová.

Evropské hodnoty “řádily” i v době koronaviru, kdy vydaly zprávu, že nejúspěšnějšími dezinformátory v Česku jsou zpěvák Janek Ledecký a SPD Tomia Okamury. Petr Žantovský tehdy ve svém pravidelném přehledu mediálních zajímavostí popisal, jak tahle špiclovací a udavačská organizace funguje a zamýšlel se nad tím, kým jsou tyto projekty placeny, s jakým cílem a proč se zveřejňují seznamy nepřátel a co ty chudáky nepřátele potom čeká.

„Svého času si tahle skvadra říkala think-tank, tedy myšlenkový trust. Bezpečnostní centrum je něco úplně jiného a nového. Vidím to prvně v souvislosti s Evropskými hodnotami,” řekl tehdy Žanatovský.

„Může to znamenat, že se v této instituci přestalo myslet, a proto muselo zmizet označení think-tank. Ale nejsem si jistý, jestli se v Evropských hodnotách myslelo někdy předtím. Nebo jen usoudili, že bude lepší se nazývat tím, čím opravdu jsou. Bezpečnostní centrum je taková zvláštní kategorie, která nemá žádné ustálené vztahy. Můžeme myslet, že tu je nějaká návaznost na bezpečnostní struktury, ať už na ministerstvo vnitra, obrany či zahraničí. Nejblíž bude asi k vnitru. A najednou se tedy z Evropských hodnot vyklubalo bezpečnostní centrum. A toto bezpečnostní centrum se zabývá tím, že sleduje weby, které považuje za tzv. dezinformační. Je to tedy udavačská organizace, co cenzuruje internetové a jiné mediální obsahy, zaznamenává, co, kde a na jaké téma který politik nebo viditelný člen společnosti říká, a dává tomu nálepku, že to je dezinformace, konspirace nebo přímo nepřátelské vykročení v ruských nebo v čínských zájmech proti nám,“ popsal Evropské hodnoty mediální analytik Petr Žantovský.

Silně mu to připomíná aktivity protofašistických bojůvek ještě před protektorátem a za druhé republiky.

„Tehdy také mnozí aktivisté, ať už byli placeni kýmkoli, se věnovali tomu, že sepisovali seznamy budoucích nepřátel určených k nějakému zacházení. A teď nechci být konkrétní. Kdo zná trochu dějiny protektorátu, tuší, jakému zacházení byli lidé z těchto seznamů vystaveni. Uvidíme, jak to bude v tomto případě. Nicméně ty metody si jsou tak nepředstavitelně podobné a tak nepředstavitelně odporné, že se k tomu nesmí mlčet. Kdo proti tomu nevystoupí, ten to podporuje,” dodal Žantovský.

Vedle seznamů politiků a celebrit představily Evropské hodnoty i seznam tzv. občanských dezinformátorů.

„Vyrobily z toho všeho elaborát o tom, jak jsme obklopeni nepřáteli. Jako v padesátých letech. Na každém rohu stojí imperialistický agent, viz plakáty ‚Nemluv o své práci, nevíš, kdo tě poslouchá‘. Myslím, že se tomu blížíme. Tyhle seznamy nám dávají další argument k tomu, že se nemýlíme. Jsem zvědav, kdy Evropské hodnoty přiznají vazbu na Ministerstvo vnitra a jak to bude ministr vnitra potom vysvětlovat. Zajímalo by mě, kým jsou tyto projekty placeny, s jakým cílem a proč se zveřejňují seznamy nepřátel a co ty chudáky nepřátele čeká. To nám Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty zatím nesdělilo. Tak jsme v očekávání,“ uzavřel Žantovský.

A kdyby ještě někdo chtěl brát výmysly z pera Evropských hodnot vážně, stačí připomenout ve stručnosti část komentáře Karla Výborného uveřejněného na serveru parlamentní listy.

„Sama charakteristika “bezpečnostní centrum“ navozuje dojem, že jde o nějakou zpravodajskou centrálu, která se podílí na ochraně státu před nějakým ohrožením. Vzhledem k tomu, že jde o aktivitu, kterou si spolek vložil do své činnosti sám o sobě, a nikoli z pověření nějakých oficiálních orgánů (vláda, parlament, bezpečnostní služby atd.), nejde tedy o nic víc než deklaraci. Asi na tak zásadní věcné úrovni, jako když zvěčnělý řemeslník a prezidentský kandidát Pecka bojoval za zrušení letního času.

Druhý problém je v pojmu “svoboda“. Evropské hodnoty prý “brání svobodu“. Následovat ovšem musí otázka: lze chránit svobodu tím, že někomu jinému ji upíráme? Zástupy filosofů už od antiky prokázaly, že nikoli, že je to protimluv, oxymóron. Svoboda je tam, kde jí může užívat každý bez výjimky. Kde nejsou sestavovány seznamy těch, kdo svobodu (slova) mít nesmějí, kde takto označení jednotlivci či skupiny nejsou vystrkování z „demokratické“ společnosti. Jaká je demokracie, když se na vládnutí nemůže podílet celý lid (demos)? Žádná. Stejně jako svoboda není jen pro někoho.

A třetí zádrhel najdeme ve slově “suverenita“. EH tvrdí, že brání naši suverenitu. Tomu lze česky rozumět jen jedním způsobem: jako ochranu státních a národních zájmů bez vazalství na jakýchkoli dalších mocenských subjektech. To je naopak znakem ztráty suverenity. Tu pamatujeme z našich nedávných dějin nejméně dvakrát – za nacismu (podřízení Německu) a za komunistů (podřízení Sovětskému svazu). Jestliže ovšem EH hned v následující větě opakuje frázi o Česku jakožto o nedílné součásti transatlantického společenství, opírající se o pevné spojenectví s USA, pak jde de facto o přihlášení se k takové formě omezené či zcela neexistující suverenity naší země v zájmu uvedených nadnárodních či geopolitických subjektů.

Co tedy jsou Evropské hodnoty, nejsou-li tím, co o sobě tvrdí?

Suma sumárum: Evropské hodnoty nejsou ani odborná organizace (provozují ji lidé bez výrazných odborných dispozic v oblasti historie, politologie, sociologie, ekonomie atd.), nejsou ani bojovníkem za svobodu a suverenitu, a hlavně nejsou žádným “bezpečnostním centrem“, nýbrž štědře financovaným spolkem osob, které vydávají veřejné komunikáty, v nichž předstírají “odbornost“, ale jde jen a pouze o propagandu,“ napsal ve svém komentáři Karel Výborný.

prvnizpravy.cz

Redakce
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (20 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
9 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)