27.4.2023
Kategorie: Exklusivně pro PP, Politika

Nad podivným prohlášením tří premiérů Visegrádu

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

Tři premieři naší, východní části Evropy, Petr Fiala, Eduard Heger a Mateusz Morawiecki, vydali před pár dny silné, politické prohlášení pro americký list Foreignaffairs, který se specializuje na otázky zahraniční politiky USA. Ale, světe div se, naše vesměs provládní média to zmínila jen letmo, tak nějak na půl huby a rychle přešla k jiným záležitostem. Ani u sousedů věc nijak nerozmazávali. Nikde žádné sáhodlouhé citace, nikde oslavné řeči o moudrosti naších vůdců… I sám pan premier se nám, na svém Twitteru, pochlubil jenom malou citací a to ještě v angličtině. Čímpak to?

Tak především, nejde o žádné veledílo. O nějakou brilantní analýzu, hodnou Foreignaffars. Ba právě naopak. Vidíme tu spíše agitku ve stylu někdejšího Rudého práva (nebo dnešního Šafrova Fóra24), hemžící se větami, jako „po mnoho let Kreml systematicky podkopává mezinárodní stabilitu a bezpečnost porušováním mezinárodního práva”, nebo „autoritáři šíří svůj neblahý vliv”,  prošpikovanou dost ulepeným patosem. Viz odstavec: „Historie má své okamžiky a toto je jeden z nich. Proto jsme v Evropě udělali více. A proto musíme na Ukrajině držet kurz, porazit temné síly revanšismu a podporovat Kyjev až do vítězství”

Je tedy vcelku logické, že něčím takovým nechtěli páni premieři dráždit svůj čím dál nespokojenější lid. Ale proč to tedy vůbec napsali? Na to nám nabízí zajímavou a dost pravděpodobnou odpověď bývalý diplomat, profesor Drulák. Ten článek není určen nám, ale americkému establishmentu. „Zdá se, že naši premiéři dostávají signály o tom, že jsou Spojené státy na rozcestí. … Tři premiéři se pokouší americkou elitu přesvědčit, že střední Evropa neochvějně stojí za původní strategií. Proč je přesvědčují? Protože se zjevně zdá, že je v tom americká elita rozdělená a existuje možnost, že půjde cestou míru” uvádí profesor Drulák.

Něco na tom může být. Podívejme se do USA. Tamější zdroje přinesly několik velmi zajímavých průzkumů veřejného mínění z letošního jara. Tak třeba podle čerstvé studie společnosti Morning Consult podporuje  celých 40 % amerických voličů izolacionismus, a jen pouhých 17 % žádá větší angažovanost své země v zahraničí. Pokud pak jde o vojenské akce USA v zahraničí, tak pouze 16 % voličů dává přednost většímu nasazení amerických jednotek v zámoří, na rozdíl od 32 %, kteří nechtějí ani zvýšení, ani snížení, a 40 % je těch, kteří chtějí nasazení snížit.

Jiné studie se Američanů ptaly na jejich poměr k otázce multilateralismu. Tedy zda by souhlasili s kooperací více politických a rozhodovacích center světa, nebo by spíše preferovaly celosvětový diktát USA. Výsledky byly překvapivé. Téměř 70 % amerických voličů upřednostňuje multilateralismus. Velmi málo, pouze 17 % si přeje jednostranný přístup (diktát USA).

No a maják naší ideologie, západní, liberální demokracie, její šíření a její hodnoty? Tak ta v průzkumech dopadla jak sedláci u Chlumce. Když se Američanů zeptali, co považují za největší problém, vyhrál terorismus. Po něm následovaly ekonomické otázky, pak soupeření s Čínou, pak dlouho nic a pak… až úplně na chvostě, ano, na samém konci seznamu problémů, které Američany trápí, se se 14% krčila „globální podpora demokracie”.

A teď si představte, že příští rok mají v USA volby. Současný president Biden, který se právě přihlásil do souboje o další volební období, má problémy na všech stranách. Ukrajina je jedním z nich. Rusko nehodilo po roce ručník do ringu, jak se původně očekávalo. A zatím to vypadá, že hned tak nehodí. Zato Západ je čím dál vyčerpanější a ekonomické důsledky války už dopadly i na americký lid. Konkurenční Republikáni toho samozřejmě využívají. Populární guvernér Floridy, Ron DeSantis, v březnu otevřeně navrhl, aby USA s podporou Ukrajiny skončily, expresident Trump stále vyzývá k okamžitému jednání o ukončení konfliktu. A drze zdůrazňuje, kdyby byl v úřadu, válka by nevypukla.

Procento republikánů a lidí, co se přiklánějí k republikánským názorům, kteří trvají na tom, že považují rusko-ukrajinskou válku za hrozbu pro USA, se v průběhu posledního roku také dramaticky změnilo. Kleslo z 51 % v březnu 2022 na 29 % v lednu 2023. Je tedy logicky v zájmu současného establishmentu, aby se USA z té nešťastné války nějak vyvázaly. Pokud možno, co nejrychleji.

Kardinální otázkou je, co na tom vadí Fialovi a spol. Když USA ustanou s podporou, tak se Ukrajina  složí, Zelenský (k úlevě většiny Západu) uteče, nebo se stane hrdinou s pomníkem, poté proběhnou nějaká jednání o míru s Rusy a bude klid. Konečně. Postupně zmizí i důvody k sankcím a rozběhne se „business as usual”. Proč taková perspektiva Fialu a spol zjevně znepokojuje? Až tak, že naléhá: „Musíme i nadále stát při Ukrajině bez výhrad. To zahrnuje zajištění toho, aby dostala všechny zbraně a finanční pomoc, které potřebuje k porážce Ruska a plnému obnovení jeho suverenity a územní celistvosti.”

Co by se tedy mohlo podělat, kdyby na východě zavládl mír? Podívejme se do hlavních zemí naší milované EU. Do Francie a Německa. Macron už byl v Číně a celkem otevřeně vyjednával,  aby se to nějak skončilo. Protože chce s Čínou (a Ruskem) zase normálně obchodovat. Scholz dává najevo, kudy chodí, že je na poválečný obchod s „východními despociemi” natěšený, jak malé dítě na Vánoce. Ostatně, jedna roura Nord streamu mu (omylem) ještě zůstala. Ale co my?

A tady je právě jádro Fialova (a bohužel i našeho) problému. My, spolu s Poláky, jsme se od počátku amerického „ukrajinského” dobrodružství velice, převelice angažovali ve prospěch páníčka za oceánem. Nevím, co za to Fialovi slíbili. Možná větší nezávislost na Bruselu (Německu). Možná ještě něco k tomu (mrkněte na projekt Trojmoří). A tak jsme se snažili. Rusa provokovali, Ukrajině pomáhali, cizí a velké státy peskovali… Mohli jsme si, s USA v zádech poměrně dost vyskakovat. A teď by to všechno  páníček típnul, jak cigáro. Protože má na krku volby.

Co by to mohlo znamenat pro nás? Tak především, ti velcí nezapomínají. Němec i Francouz museli víc než rok trpět, aby je ta východní verbež morálně zahanbovala a veřejně se šmajchovala s jejich úhlavním přítelem, Spojenými státy. Jo, když máte na svém území „přátelské” vojenské základny cizího státu a váš kancléř podléhá schválení v hlavním městě cizí země, tak co myslíte? Uvidíte rádi, že se vaši východní sousedé-trpaslíci (dříve untermenschen) miliskují s mocností, která vaši zemi od roku 1945 fakticky okupuje?

Kdyby se, hypoteticky, dostavil mír a začaly tát obchodní ledy, jak by to na Západě vypadalo? Do Německa i Francie by se opět valily levné suroviny vrchem spodem. Oni nikoho nenaštvali. Po celou dobu dávali ostendativně najevo, že jaksi musí, když už jsou v tom NATO, že. Sorry jako.  Ale u nás? Z východu by nepřišlo nic, krom studeného výsměchu. A USA by měly své starosti. Takže bychom museli začít žebrat tam, kde končí roury a kde jsou přístavy. Ovšem… u příslušných kohoutků by stál Helmut se sloní pamětí.

Dali by nám to sežrat. Ekonomicky i politicky. Nakolik je tahle hrozba pomsty, ze strany spojenců v NATO a druhů v navzájem se milující EU reálná, o tom svědčí nedávné, velmi utajené cvičení polské armády s názvem Daglesia. Probíhalo na západě země. A jeho námět byl více než netradiční. Polské jednotky cvičily obranu města Štětín. Ohroženého invazí ze západu. Bránily se proti cizí armádě, útočící ve spolupráci s místní, německou etnickou menšinou…. Není divu, že se o tom naše média nezmínila.

Tady hledejme vysvětlení onoho podivného, patolízalského textu tří premiérů. Vmanévrovali nás (a z velké části jsme se vmanévrovali sami) do pozice hloupého Václava z onoho klasického přísloví – nechoď Vašku s pány na led. Den zúčtování se nebezpečně přibližuje. A na všech světových stranách se „velcí” smějou, jak s námi vydrbali. Či ještě vydrbou. Nadchází čas žebrání a prosebných dopisů.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (32 votes, average: 4,75 out of 5)
Loading...
40 komentářů

Napsat komentář: Václav Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)