Energie nejcennější

PETR HÁJEK 

Energie. Jeden z ústředních problémů uměle vytvořené krize na celém Západě. Vlastně lze říci, že je klíčem ke všem ostatním krizím, které “elity” Velkého resetu” (specifický výraz pro nastolení dosud nevídané tyranie) ordinují mezi ostatními státy také nám.

Nebo spíše zvláště nám, protože Fialova pětidemoliční vláda si dává záležet, abychom v důsledcích toho zvěrstva patřili mezi “premianty”: Zdaleka nejvyšší evropské ceny za plyn a zvláště za elektřinu, v jejíž levné výrobě jsme především díky jadernému Temelínu více než soběstační, je dlouhotrvajícím výsměchem, kterým nás zločinci za Strakovky s viditelným potěšením častují.

Změna programu vyhrazena

O to cennější byla energie, kterou opět produkovalo nejméně sedmdesát tisíc nepodvolených při demonstraci na Václavském náměstí – a pak při pochodu Prahou před Úřad vlády. Tím spíš, že mnozí pochybovali, zda se podaří zopakovat dosavadní mohutná protivládní shromáždění po vzájemných nepřátelských výpadech dosavadních hlavních organizátorů lidového hnutí odporu Ladislava Vrabela a Jindřicha Rajchla.

Lidé ze všecvh koutů země přesto znovu do hlavního města přijeli, ale hlavně: Energie, kterou bylo celé shromáždění nabito, měla stejné “parametry” jako dosud. Budiž řečeno, že zásadní byla změna programu. Projevy, jakkoli kvalitní, již nemohly vlastně vyslovit nic nového z toho, co již bylo při předchozích shromážděních řečeno. Samozřejmě je třeba důvody pro požadavek okamžité demise vlády opakovat – ale to by už bylo málo.

Slib mezi Skylou a Charibdou

Možná měl pochod Odhodlaných Prahou proběhnout již minule, ale dobře alespoň tak: Již není možné čekat na jakoukoli pozitivní reakci panáků v ministerských křeslech a v tom premiérském v první řadě. Je nutno jednat. A jakkoli jde pro organizátory – v tomto případě Jindřicha Rajchla a jeho stranu PRO – o složitou volbu mezi Skylou možného upadajícího zájmu nepodvolených a Charibdou radikální akce, která by asi nutně skončila fyzickým střetem s mocí, něco už muselo přijít.

Zvláště když Rajchl dal minule vládě ultimátum, že pokud nezačne s Odhodlanými jednat o změně šílené politiky, přistoupí k blokádě vládních budov. Sice to pak zmírnil na “obklíčení Strakovy akademie” lidským řetězem (jako právník si prostě uvědomil jisté limity svého slibu, kterým riskoval přímou konfrontaci s represívním aparátem ministra Rakušana), ale ani na to nakonec nedošlo. Policie zatarasila postranní ulice kolem předsednictva vlády, ačkoli jde o jinak normálně veřejně přístupný prostor. Bude zajímavé zjistit, kdo jí k tomu dal pokyn – a proč.

Jde ale o výraz dalšího projevu strachu, který Fialoví dezoláti skrývají za masku okázalého nezájmu o rozhořčení veřejnosti, ale mnohé “signály” naznačují, že tak úplně jedno jim to už zase není. Pokračující provokace se zamýšlenými daňovými krádežemi zbytků peněz, které ožebračovaným ještě zbývají (o důsledcích na další pokračování závratné inflace ani nemluvě) přilévají další olej do rozhořívajícího se ohně odporu. Jindřich Rajchl a jeho strana tak stojí před otázkou, jak budou své akce stupňovat. Cesta zpět už není.

Energie nejcennější

V prvních chvílích po skončení hlavní části programu nedělní demonstrace lze nicméně konstatovat: Hnutí lidového odporu stále žije – fakticky možná ještě sílí. Je totiž docela dobře možné, že mnozí zklamaní příznivci Ladislava Vrabela – od něhož Rajchl “ulici” fakticky převzal – na demonstraci nepřišli. A to je zřejmě jediný varovný moment aktuálního stavu: Pokud budou pokračovat spory vůdců rodící se autentické (mimoparlamentní) opozice, může nakonec dojít k postupné “ztrátě energie”.

Ta je nepochybně tím nejcennějším kapitálem, kterým hnutí odporu disponuje.

Prohospodařit ji by bylo osudné.