28.3.2023
Kategorie: Exklusivně pro PP, Společnost

Otevřená stížnost na RRTV na pořad Nory Fridrichové “168 hodin”

Sdílejte článek:

MIROSLAV KELNAR

Níže publikuji dopis, který posílám na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání jako stížnost na pořad Nory Fridrichové “168 hodin”, který byl odvysílán v ČT dne 19.3.2023, a kdy v této reportáži byla řada vyložených manipulací a dezinformací ohledně okolnosti zásahu policie u Národního muzea dne 11.3.2023.

 Ten pořad je možno shlédnout zde: 

19. březen – 168 hodin | Česká televize (ceskatelevize.cz)

 

Vážení členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,       

důrazně se tímto ohrazuji proti pořadu Nory Fridrichové vysílaný dne 19.3.2023 s názvem “168 hodin” a žádám Vás, členy Rady, abyste pořad shlédli a posoudili jeho objektivnost a vyváženost. Za mě mohu říci, že tak zmanipulovaný pořad v podobě, v jaké ho prezentovala redaktorka Nora Fridrichová, jsem snad ještě v životě neviděl. Je však pravdou, že jsem se vždy pořadům N. Fridrichové vyhýbal, protože její programy mají velice špatnou pověst u veřejnosti díky rozsáhlému ohýbání pravdy a objektivity, které její pořady obvykle doprovázejí.

Já se níže soustředím na vypíchnutí situací, kde jsem přesvědčen, že N. Fridrichová je absolutně mimo jakoukoliv akceptovatelnou míru tolerance rozptylu osobních pohledů na věc týkající se problematiky brutálního napadení demonstrantů u Národního muzea dne 11.3.2023 ze strany české policie. Nepokouším se tu prosazovat jen svou jedinou pravdu, i když tu svoji pravdu zde samozřejmě také představuji, ale co hlavně vytýkám Fridrichové, je, že když už existují dvě verze průběhu událostí, tak sakra přece musí ta Fridrichová zmínit ve své reportáži obě verze a snažit se ponechat prostor pro diváka, ať si z těchto dvou předložených verzí utvoří svůj vlastní názor.

Cituji pana Bartonského, „byl tam jeden moment, kdy demonstrující začali mlátit policisty“, já viděl na videu (na živo ne), jak tlučou snad dva demonstranti policisty tyčí od vlajky po helmách. Neviděl jsem to na vlastní oči, ale vyloučit to nemohu. 

Je skandální, že když už se tam v pořadu 168 hodin mluví o tzv. bití policistů demonstranty, a zároveň v tom Fridrichová nezmíní ani slovo, že demonstranti byli biti těžkooděnci mnohonásobně více, tak je to jen jednostranně pojatá situace. To přece nemá s objektivitou nic společného. Sama policie přiznává, že tam bylo snad 10 zraněných demonstrantů. To si snad ti demonstranti podle Bartonského zlomili ruku, třeba tím, že mlátili ty těžkooděnce? Toto je opravdu pro mě hodně silné kafé, takový jednostranný pohled  na věc.

Že tu autorka reportáže bezostyšně zamlčuje vůbec existenci nějaké druhé verze, kromě té vládní, to považuji za naprosté selhání Fridrichové a projev její nekompetentnosti. Fridrichová se takto pokouší ve své reportáži přeformátovat skutečný průběh událostí tak, aby navodila v divácích nepříznivý postoj vůči demonstrujícím před Národním muzeem (NM). Divím se, že se v paní Fridrichové vůbec nevzepřel žádný morální princip, když takto zmanipulovaný pořad tvořila.

Jen pro pořádek zopakuji, že tito demonstrující se před NM dožadovali odstranění ukrajinské vlajky z budovy Národního muzea, a já níže vysvětlím jejich důvody, které je k takovémuto požadavku vedly.

Ten pořad je v některých chvílích přímo urážlivý proti účastníkům této demonstrace. Asi se mnou budete souhlasit, vážení členové Rady, že účast na této akci je právem každého z nás, aby mohl takto každý z nás vyjádřit svůj protest třeba proti vládě, která před volbami něco slibovala a pak dělá po volbách pravý opak toho, na co lákala před volbami voliče. To byli přece ti jednotící činitelé, kteří přivedli nespokojené občany této republiky na Václavské náměstí, občany, kterým tato vláda bere jejich úspory, životní úroveň a jistoty. A neustálé podsouvání jiných důvodů od Fridrichové, že tam přišli demonstranti kvůli svým proruským názorům, že to byl hlavní účel této akce, to je totální idiocie, a je to záměrné klamání těch diváků, kteří se snad ještě oddávají důvěře v pravdivost informací poskytovaných v ČT.

Taktéž tvrzení Fridrichové v tomto pořadu,  že okupaci v roce 1968 provedli ruští vojáci, to už je triviální neznalost historie českých zemí ze strany Fridrichové. Této dámě s tak chabými znalostmi historických událostí, by neměl být umožněn vůbec přístup na obrazovku. Nejdříve by si měla tato dáma doplnit  znalosti ze zeměpisu a dějepisu.       

Připadá mi rovněž nestoudné, aby N. Fridrichová nazývala 100 tis. občanů této demonstrace, jako dezinformátory, cituji Fridrichovou: doc. Ševčík zúčastnil demonstrace po boku dezinformátorů. Jakým právem mě nazývá Fridrichová dezinformátorem? Já osobně žádám, aby mi Fridrichová doložila alespoň jediný případ, kdy jsem já vypustil nějakou dezinformaci ze svých úst, když už mě takto obviňuje. Pokud nemůže Fridrichová takovýto případ doložit, pak žádám o její písemnou omluvu na níže uvedenou mou adresu za urážku mé cti. 

Absolutně neakceptovatelné je ze strany ČT používání pojmu “extrémističtí voliči” bez toho, aby byl tento pojen nejdříve ČT v tom programu definován. Kdo to je? Existuje tady Odbor extrémismu a radikalismu při Krajské policii hl. města Prahy, tak tím chce Fridrichová říci, že 100 tis. lidí na Václavském náměstí by mělo být předmětem stíhání touto policií? Je to arogantní a primitivní označení nás, co jsme se tam na Václavském náměstí shromáždili na této demonstraci. 

Ještě bych možná měl zdůvodnit, proč jsem se pro tentokráte nevyhnul pořadu zpracovanému redaktorkou Fridrichovou v pořadu „168 hodin“, když, jak tvrdím, jsem mohl s naprostou jistotou předpokládat, že v jejím podání dojde k hrubým manipulacím se skutečností.    

Důvodem pro zhlédnutí tohoto pořadu na mé straně bylo, že sám jsem byl účastníkem jednak demonstrace „Česko proti bídě“, a také jsem byl účasten i při zásahu policie u Národního muzea dne 11. 3. 2023. Sám jsem byl také u Národního muzea brutálně policisty napaden a sám jsem viděl, jak brutálně těžkooděnci napadli jiné demonstranty. Proto je toto téma pro mě velmi bolestivé a rozhodl jsem se shlédnout tento pořad i s rizikem, že budu rozhořčen tím, jak se dá v podání velkého iluzionistického mága – N. Fridrichové pravda přetvořit na lež a obráceně, a jak se dá vytvořit z černého bílé, když už tedy nechci užít tohoto neslušného příměru o upletení biče z onoho materiálu.

A nezklamal jsem se. Děs se mě zmocnil z toho, co jsem slyšel v tomto pořadu Fridrichové – 168 hodin, a uvědomil jsem si, jakými metodami tu byl český divák masírován veřejnoprávním sdělovacím prostředkem, jen aby nepoznal tu skutečnou pravdu o zásahu policistů u Národního muzea.   

Když už tedy přejdu k onomu vyfabulovanému příběhu o „zlých“ demonstrantech a „holubičích“ těžkooděncích, jak se ve svém pořadu snažila paní Fridrichová vnuknout veřejnosti ideu, že za vše špatné tam mohli demonstranti. Pro správné pochopení toho, proč se situace u Muzea vyvinula tak, jak se vyvinula, je důležité, abych začal trošku ze široka.

Mohu prohlásit, že jsem celé to demonstrační sobotní odpoledne dne 11.3.2023 strávil společně s panem Popelkou, jehož jméno v pořadu ČT “168 hodin” také zazní z úst paní Fridrichové. Mohu tudíž prohlásit, že jsem znal i plány, které měl pan Popelka na odstranění ukrajinské vlajky v hlavě. A můžu každého ujistit, že toto odstranění vlajky v mysli pana Popelky bylo plánováno tak, že se bude vlajka sundávat z vnější strany budovy.

Jak je zřejmé ze všech těch videí existujících na internetu o této události, tak tam nikoho se žebříkem přes rameno, a ani s žádnými slaňovacími prostředky, a ani s žádnými cepíny apod. v davu demonstrantů neuvidíte. Z tohoto faktu plyne jeden nezvratný závěr, že pokud tato vlajka visí ve výšce snad 10 m nad povrchem země, tak se bez těchto podpůrných technických prostředků k vlajce přece nedostanete. Co z toho plyne? Že celá tato akce se sundáním této vlajky Ukrajiny byla v dané situaci jen pouhou chimérou v hlavě pana Popelky a tedy po pravdě řečeno činem „NEPROVEDITELNÝM“.

A nyní k těm, co se zúčastnili tohoto tzv. „dobývání Národního muzea“, jak je to podáváno českými sdělovacími prostředky, kdy tato steč Muzea měla být snad založena na nějakém tom sofistikovaném plánu útoku. Tak to už jsme se pak dostali do sféry sci-fi, třeba takového Fantomase s jeho létajícími auty apod.  

Jak jsem uvedl, já jsem doprovázel pana Popelku po celou dobu jeho pohybu mezi demonstranty a samozřejmě, že jsem byl přítomen i tomu, jak pan Popelka hlásil do megafonu, že po skončení demonstrace, že se půjde sundat ukrajinská vlajka na budovu Národního muzea. A mohu prohlásit, že se nikde během našich pochůzek mezi demonstranty nevytvořil žádný hlouček diskutujících, jak tuto věc se sundáním vlajky z Muzea je možno fyzicky provést. Z čehož plyne jeden závěr, že nikdo z těch, co se panu Popelkovi podařilo „získat“ v horním levém rohu Václavského náměstí k pochodu k Národnímu muzeu, tak nemohl mít absolutně žádnou představu, jak se pan Popelka chce k této vlajce nahoru dostat.

Možná, že se dokonce řada lidí přidala k tomuto pochodu k Muzeu jen ze zvědavosti, jak to asi ten pan Popelka má namyšleno, když nenese na rameni žádný ten žebřík ani cepín.

Když pak došli demonstranti k Národnímu muzeu, tak stáli před budovou pouze policisté. Pan Popelka požádal přítomné příslušníky, aby mu umožnili vstup do budovy, a na tuto žádost pana Popelky se z budovy NM vyhrnulo ven asi tak 20 těžkooděnců a postavilo před budovou kordon. A tímto mohla celá tato taškařice skočit, protože přece nemůže nikdo nikomu tvrdit, že neozbrojení demonstranti že měli schopnost se utkat v nějakém rovném zápase s těžkooděnci, kteří byli vyzbrojeni slzným plynem, obušky a možná i tasery, a navíc i střelnými zbraněmi, a tyto střelní zbraně určitě měli. Na mě samotného tam jeden těžkooděnec mířil střelnou zbraní, a to přímo z krátké vzdálenosti na moji hruď.

Jak mám již svoji osobní zkušenost, tak by se bývalo hodinu postálo u Muzea, a pak by se šlo domů. Jenže mezitím někdo z vedení těžkooděnců dostal pokyn, že je potřeba z této dosud neškodné záležitosti, vytěžit nějaké ty politické body a vyrobit u Muzea fikci útoku demonstrantů na Muzeum a napadení těžkooděnců. Cílem takto navozené fikce mělo zkrátka být – zdiskreditoval celou tu demonstraci, která se předtím odehrála na Václavském náměstí. Snad se někomu v hlavě honil scénář útoku na Kapitol v USA, anebo snad nějaká ta počítačová hra, která vytanula v mysli někoho, aby pak naprosto nesmyslně vytvořil u Muzea jednu velkou politickou blamáž. 

Ten někdo, kdo zavelel k útoku na demonstranty, je dnes přece dobře znám, a byl to nějaký plukovník Matoušek, který ukázal rukou na poklidně stojící demonstranty a spustil tím řetěz všech těch pozdějších událostí.

Shodou okolností já jsem stál právě v tom směru, kam ukázala ruka plk. Matouška, a ten další průběh událostí je pak již dobře znám z videí existujících na internetu. Tři policisté vyběhli mým směrem a mě brutálně srazili na zem a vrhli se ze třech stran na mého souseda, skočili na něho, strhli ho na zem a dva těžkooděnci na něho zakleli a čekali snad 5 minut, než přiběhl jeden další policista s řemínky, aby společně tomuto zakleknutému nešťastníkovi ovázali ruce těmito řemínky.

Jen je třeba doplnit, že ten člověk se vůbec nebránil a nebylo ho třeba vázat žádnými řemínky, a pak ho násilím vláčet do prostorů Muzea. Běžně přece tato situace proběhne tím způsobem, že se dotyčný požádá o občanský důkaz a případně se ho požádá, aby doprovodil příslušníky tam a tam. To co jsem tu však shlédnul, to mohu charakterizovat, jako když se někdo pokouší vlámat do otevřených dveří. Naprosto skandální přístup policie, který doufám, bude potrestán, a proto já udělá vše možné. 

Já jsem tuto nestandardní metodu tzv. identifikace dotyčného měl možnost sledovat ze vzdálenosti snad tří metrů a mohu sám sebe najít dokonce i na tom známém prvním videu pod názvem Zásah před muzeem byl vyprovokován policií! – YouTube, jak se zvedám ze země po úderu těžkooděnce a dokonce se tam i slyším křičet.    

Toto samozřejmě nebyla jen jediná brutalita, která se tam odehrála u Muzea. To, co z těchto zdokumentovaných faktů dokázala vyrobit Fridrichová za srdceryvný příběh o zlých demonstrantech, kteří napadali plně ozbrojené policistky, tak u toho jistě nezůstalo jediné oko suché.

A já se v této souvislosti budu ptát. Čím je schopna doložit Fridrichová její tvrzení, že se dobývali demonstranti násilím do budovy? Ať Fridrichová ukáže na záběrech jediného člověka, který s holýma rukama se pokouší vrážet do policejního kordonu a třeba kope do těžkooděnců, a rozběhne se a vrazí do stěny vytvořené z těžkooděnců atd. To ona nemůže dokázat, protože právě Fridrichová si zde sama  vytvořila tuto fikci.   

Na druhé straně však musím upozornit, že ten policejní kordon se nás snažil vytlačit od Muzea tím, že nás tlačil proti schodům, takže ono je dnes snadné ukázat foto, kdy jsou na sebe natlačeni policisté a demonstranti, a těžko z fota rozpoznáte, kdo tlačil na koho. Takže pozor na snímky předkládané policií, policie tlačila na nás, a nakonec nás od Muzea vytlačila. A nebo to bylo obráceně? Že my jsme zatlačili těžkooděnce do prostorů Muzea? Možná, že se ještě o toto dopracování údernější verze zakončení tohoto příběhu Fridrichová dodatečně pokusí. O tom, že prý demonstranti tlačili na policisty se zmiňuje i Bartkovský z ČT, a proti této verzi se já taktéž silně ohrazuji. Tlak byl vždy vykonáván ze strany policie.      

Myslím si, že jsem tu naprosto přesvědčivě vyvrátil historku o nějakém plánovaném, promyšleném a koordinovaném útoků „zběsilých“ demonstrantů na budovu Národního muzea s převálcováním kordonu ozbrojených těžkooděnců cestou za vytouženou vlajkou. Nic není vzdálenějšího pravdě, než toto hloupé tvrzení, které se snaží podsunout pořad 168 hodin.

V době, kdy nás začali napadat policisté, tak se samozřejmě zvýšila nervozita na straně demonstrantů a začalo se více gestikulovat a padala silná slova atd., to je pravda. Například, já když jsem byl brutálně sražen policistou na záda, a pak, když jsem se zvedl na nohy, tak jsem se také postavil do bojovné posice. Kdyby mě někdo v ten moment vyfotografoval se zvednutými pěstmi a dal mě pak na policejní web jako důkaz agresivity demonstrantů, tak z toho mohla policie ještě sklidit sympatie u nezasvěcených. Ale pravda byla někde jinde, ten první úder dala policie mně, a ne obráceně.   

A právě takovýchto výseků z průběhů událostí, se pak snažila policie zneužít, a dala na svůj web kamerové záznamy z doby až poté, co se odehrály ty provokace policie vůči nám demonstrantům. A to je samozřejmě velice nečestné a podpásové.

Oponuji také proti tvrzení, jak je zmíněno v pořadu N. Fridrichové, že měli organizátoři demonstrace zasáhnout proti tomu, že pan Popelka zval po oficiálním ukončení demonstrace v levém východu z Václavského náměstí občany k cestě k Muzeu. To je taktéž poněkud mimo rámec logického uvažování. To byste pak museli činit organizátory demonstrace zodpovědnými pomalu i za to, že nějaký demonstrant přišel domů a zmlátil tam třeba svoji vlastní ženu. 

Další moje otázka zní. Jak má podloženo Fridrichová své tvrzení, že ten, se kterým měl potyčku na silnici před Muzeem nějaký ukrajinský řidič, že vůbec patřil k naší demonstraci? Nebudu argumentovat tím, že jsem tam nic podobného neviděl, ano, mohl jsem být zrovna v jiné části náměstí. Viděl jsem však na internetu video o tomto incidentu, které ukazuje, že tam určitý, zřejmě český občan, stojí částečně v silnici a brání plynulému provozu aut. Zatímco čeští šoféři tohoto v silnici stojícího člověka spořádaně objíždějí, tak jeden Ukrajinec zastaví vůz a jde se rvát s oním člověkem.

Teď moje otázka, jak mohla Fridrichová identifikovat, že ten dotyčný občan v silnici patří k nám, tedy k demonstrujícím? Má snad na sobě dotyčná osoba alespoň českou vlajku, anebo transparent v ruce, anebo placku se znakem strany PRO? Anebo je snad dotyčný „rváč“ zachycen již nějakou kamerou předtím v davu demonstrantů před podiem? At´ to prosím Fridrichová doloží na Radu tento důkaz.       

V každém případě se choval dotyčný ukrajinský řidič v rozporu s tím, jak zde bývá v našich krajích zvykem. Na videu je přece vidět, že zatímco místní řidiči onoho člověka v silnici objížděli, tak tento cizinec zastavil celý jeden pruh provozu a šel se rvát. Měl zastavit dále a jít věc ohlásit policistům, to by byl český přístup k řešení této situace. Že za tento nestandardní způsob řešení situace zde tento Ukrajinec sklidil nevoli okolo stojících občanů? Tak tomu se nedivím, u mne ji sklidil také. Mimoto, musím dodat, že to původní video, co jsem viděl na internetu, bylo šikovně sestříháno na ČT, jinak by na něm bylo vidět, že se tento incident udál v pravé horní části Václavského náměstí, a pan Popelka sbíral zájemce na pochod k Národnímu muzeu v levém roku východu z Václavského náměstí k vlakovému nádraží. Že  to chce  hodit Fridrichová na pana Popelku? Tak to je opravdu arogance nejhrubšího zrna. Požádejte prosím ČT, ať vám dá ten záznam  z této potyčky celý, uvidíte, že ti demonstranti  k Národnímu muzeu šli na levé straně.  To bylo další přizpůsobení situace potřebě paní Fridrichové. 

Další věcí, které bych se rád dotknul, je pak veřejný lynč, kterému byl v pořadu Fridrichové vystaven doc. Ševčík. K tomuto se příliš vyjadřovat nebudu. Na téma, zdali má doc. Ševčík nárok na svůj politický názor a právo na to, ho i vyjádřit, i když je třeba protivládní, na to zde již byla publikována řada článků od lidí povolanějších, než jsem já.

Například se tímto tématem zabýval ve svých článcích odborník na ústavní právo doc. Zdeněk Koudelka. Jen namátkou uvádím jeho poslední článek: „Utahování šroubů: Kauza Ševčík jako první signál tvrdé fáze normalizace? Ostudný rektor skončí na smetišti dějin. Nejde jen o VŠE, tohle je vážný spor o charakter státu. Prezident ANO-ALE je vzorem zbabělosti. Vzkaz pro všechny“ viz link.

V pořadu N. Fridrichové jsem se dozvěděl, že se dokonce uskutečnila nějaká demonstrace před Vysokou školou ekonomickou (VŠE) a ČT tam zjišťovala názory přítomných demonstrujících, a taktéž tam i ČT oslovovala studenty z VŠE, kteří zatím nemají žádné životní zkušenost. Proč se třeba nešla zeptat pí. Fridrichová pana Ing. Paroubka, pro kterého je VŠE jeho alma mater? Pan Paroubek má životních zkušenosti na rozdávání, ale k panu Paroubkovi si už paní Fridrichová cestu nenašla, tam by neslyšela totiž ty žádoucí názory.  

Já sám mohu říci, že jsem studoval na ekvivalentu k naší VŠE, a to na „London School of Economics a Political Sciences“, a je pro mě nepředstavitelné, že by kdokoliv z docentů na této britské škole dostal vyhazov z university za to, že se vyjádřil k politickým záležitostem země. Vždyť to proboha má tato škola přímo ve svém názvu, že se zabývá i politikou. Napadá mě už jen jeden příměr k naší zemi – Kocourkov.

Jen k tomuto tématu ještě dodám, že tak, jak jsou v této reportáži N. Fridrichové uvedeny rozhovory s účastníky demonstrace za odvolání doc. Ševčíka, tak jsem si dal práci, a protože na této demonstraci byly dvě skupiny lidí se vzájemně opačnými názory, tak jsem si spočítal, kolik bylo rozhovorů v této reportáži s názory ve prospěch doc. Ševčíka, a  byla to 0, a kolik bylo interview vyznívajících v neprospěch doc. Ševčíka, a těch bylo 8. Takže zde je viditelný velký nepoměr v neprospěch doc. Ševčíka. Pokud tento přístup povařuje N. Fridrichová za vyvážený, tak to je mi jí opravdu líto. 

A na závěr si vezmu na přetřes rozhovor s dvěma osobami, které jsou vždy připraveny na přání ČT upustit jedovatou slinu vůči českým občanům – patriotům. Jedná se o pány Peheho a Romancova. Tito dva v rozhovoru pro pořad 168 hodin představili své názory na to, proč tu visí na každé státní budově ukrajinská vlajka. Pan Pehe snad chce tvrdit, že proruského příznivce je možno poznat podle české vlajky, to je vtip pro zasmání. Sportovní příznivci pozor na Peheho, nebo vás ta česká vlajka může ještě hodně mrzet. 

A nyní já představím koncepci českých patriotů.

My se dožadujeme odstranění ukrajinských vlajek z našich státních budov z následujících důvodů.

V roce 2014 byla za pomoci CIA a fašistických ukrajinských živlů odstraněna na Ukrajině legálně ustavená vláda za prezidentování Janukoviče. Je známým faktem, že prezident Janukovič byl nucen po puči uprchnout ze země, aby ho nepotkal stejný osud lynče, jak se nevyhnul třeba Kaddáfí v Libyi.

Po tomto ze zahraničí řízeném převratu začalo na Ukrajině období terorizování opozičních stran a lídrů opozičních stran, tedy osob s jinými, než provládními názory. Známým případem je upálení desítek osob v Domě odborů v Oděse, dále vražda novináře Buziny a atentát na novinářku Duginu v Moskvě, kdy ani jediná tato teroristická akce nebyla na Ukrajině vysvětlena a příslušné osoby nebyly popohnány k zodpovědnosti. Vždyť dodnes bylo blokováno všemi pozdějšími ukrajinskými vládami dokonce i vyšetřování událostí na Majdanu, kde se uskutečnila střelba do policistů a demonstrantů.

To, že na Ukrajině pochodují volně fašisticko – banderovské skupiny, to je přece veřejně známý fakt. A že Ukrajina je nejzkorumpovanější zemí Evropy? No to už je jenom taková třešnička na dortu. Proto pro nás, české patrioty, představuje ukrajinská vlajka ztělesnění všech těchto odsouzeníhodných činů. A že tyto ukrajinské vlajky česká vládní garnitura věší na státní budovy? Tím přece jen naznačuje, že se chce ubírat stejnou cestou, jako Ukrajina.

A česká vláda tou cestou skutečně jde, viz případ Dozimetr, případ zavírání nepohodlných alternativní webů, vyvolávání soudních procesů proti lidem, jako je pan Skála, a je tu snaha, dostat do vězení mírové aktivisty, jako je pan Popelka atd. My čeští patrioté považujeme vyvěšování ukrajinské vlajky za urážku naší české antifašistické cti, my cestou Ukrajiny, na rozdíl od naší vlády, jít nechceme.

Z těchto mých úvah naprosto logicky vyplývá jediná otázka, proč N. Fridrichová neprezentovala ve svém pořadu alespoň nějaký oposiční názor k tomu, zdali tam má tato ukrajinská vlajka viset anebo nemá. Je řada lidí zde, kteří tvrdí, že toto vyvěšení samotné ukrajinské vlajky je v rozporu s českými předpisy, že buď tam mají viset obě vlajky, anebo tam má viset jen česká vlajka. Tak to si nemohla Fridrichová najít alespoň takovéhoto jednoho odborníka na tyto předpisy? Odpovím si sám. Nemohla. A proč nemohla? To vysvětlím já nyní, kdy představím svoji vlastní verzi toho, co se událo před Národním muzeem dne 11.3.2023. 

Tato akce pochodu na Muzeum vznikla spontánně, to mohu potvrdit, protože jsem u toho byl, když pan Popelka rozjímal o sundání ukrajinské vlajky v průběhu naší účasti na demonstraci „Česko proti bídě“. A jak byl počátek demonstrace před Muzeem stále bezkonfliktní, tak dostal nejspíše vedoucí zásahu plk. Matějíček pokyn, aby tam rozdmýchal vzájemné střety mezi demonstranty a těžkooděnci, a to tím způsobem, že budou demonstranti napadáni těžkooděnci. Mezitím však byli přivoláni reportéři těch „spřátelených“ médii, jako je ČT a CNN Prima News, aby tam natočili jednostranně zaměřené reportáže, že tyto střety byly vlastně vyvolány demonstranty.

Já sám mohu potvrdit, že se tam v jeden moment u Muzea najednou objevila skupina nějakých reportérů, kteří vůbec nebyli dole na demonstraci, takže je tam někdo dodatečně přivolal, řekněme z domu, byla přece sobota. A v tu chvíli se tam také objevili i ti dva provokatéři, co měli ty nášivky na rukávě se znakem Wagnerovců. Já u toho byl, když tam jeden z těch nositelů znaků Wagnera ochotně nastrkoval ruku, aby si ji jeden reportér odněkud mohl hezky vyfotografovat.

Takže ne, že měli demonstranti připravený sofistikovaný plán, jak dobít Národní muzeum, ale naopak ten sofistikovaný plán se zrodil operativně v hlavě někoho, kdo přikázal plk. Matějíčkovi, aby spustil tuto akci k diskreditaci celé té demonstrace na Václavském náměstí s napadáním demonstrantů. A ta správná média byla přivolána k tomu, aby celou tuto záležitost naservírovala české veřejnosti v obráceném módu, a to tak, aby za vše špatné tam mohli být obviněni demonstranti. A tuto, po pravdě odpornou roli, tam sehráli reportéři ČT a reportéři CNN Prima News. Omlouvám se, ale já to jinak vyjádřit nedokáži, mně po zhlédnutí pořadu 168 hodin s paní Fridrichovou na ČT bylo vždy ještě několik hodin nevolno. Abych si mohl udělat poznámky z tohoto pořadu, já si ho musel pustit bohužel několikrát. 

Viděl jsem tam ty urgentně přivolané reportéry, jak tam stojí pod schody, ze kterých se kutálel jeden demonstrant, který byl policií sražen z vrchu schodů dolů a ten demonstrant se tam kutálel dolů po těch schodech přímo proti těm stojícím reportérům. Tak proč si tohoto padajícího demonstranta reportér Bartkovský nenatočil a není o tom v této nestoudné reportáži Fridrichové ani slovo? Přesně pod těmito schody, jak se kutálel dolů ten zmíněný demonstrant, tak odtud jsou v tom pořadu “168 hodin” snímky. To svědčí o tom, že tam právě v tu dobu fotograf z ČT byl. 

Pokud na celý ten průběh událostí u Muzea nasadíte tento model, jak jsem ho tu výše představil, tak vám najednou začíná celá ta mozaika zapadat sama do sebe.

Proto si myslím, že aby získala ČT alespoň trošku důvěryhodnosti, že by neměla být paní Fridrichová opět připuštěna k tvorbě takovýchto zfabulovaných pořadů. Panu Bartkovskému bych rád vzkázal, že mu vadilo, že česká vlajka se využila údajně jako nástroj pro souboj demonstranta s policií, ale že aktivisté ze Stohoven odstranili z Hradu prezidentskou standardu, a tu zničili, tak to zajisté panu Bartkovskému nevadilo. 

Doufám, vážení členové Rady, že zvážíte moje argumenty, tedy argumenty toho, co byl ve správný moment na správném místě, a vydáte moudré rozhodnutí, které správně zařadí tento pořad to sorty zmanipulovaných pořadů, a pevně věřím, že se za tento pořad bude muset paní Fridrichová divákům z televizní obrazovky omluvit.

Já mohu ujistit, že jsem připraven kdykoliv na Radu přijít a hájit tam svůj náhled na to, co se stalo 11.3.2023 u Národního muzea.  

 

                                                                                                                               

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (28 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
17 komentářů

Napsat komentář: Petr Horáček Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)