Útoky na americkou demokracii, integritu voleb a Ústavu

Ve Spojených státech amerických byly v posledních letech spáchány nesčetné kriminální činy, včetně těžkých zločinů, a státní zástupci odmítají obvinit z páchání trestné činnosti lidi, kteří se těchto činů úmyslně dopouštějí. Patří mezi ně masové násilí ve městech, velice rozšířené násilí s použitím střelných zbraní (například zde a zde), a také vandalismus a krádeže, které se naprosto vymkly jakékoliv kontrole.

Této anarchii napomáhají i zákony tzv. “otáčivých dveří“, které brzy pustí pachatele zpět na ulici, hnutí za omezení financování policie (Defund the police) a všeobecná dekriminalizace běžných krádeží nepřesahujících hodnotu 950 dolarů. Například maloobchodní řetězec Target odhaduje rozsah krádeží spáchaných organizovanými gangy zlodějů ve svých obchodech na 400 milionů dolarů. A celý maloobchodní sektor ztratil v USA jen díky krádežím nákupních vozíků 800 milionů dolarů.

Pokud se populace cítí ohrožena, je snazší ji kontrolovat – toho jsme byli svědky při zavádění opatření kvůli COVIDu-19, kdy většina lidí souhlasila s omezeními a lockdowny. V případě ohrožení hledá obyvatelstvo pomoc u vlády. Chudoba patří k nejjednodušším způsobům útlaku občanů, jak nám to názorně předvedli ve Venezuele Hugo Chávez a Nicolás Maduro. “Čím hůře, tím lépe,” řekl údajně Vladimir Iljič Lenin.

Mezitím Čína v masovém měřítku zabíjí mladé lidi v USA fentanylem a celý svět COVIDem-19. Čína lhala o nakažlivosti COVIDu-19 a trvala na tom, že Číňanům nesmí být zakázáno cestovat do zahraničí dlouho poté, co její vůdci věděli, jak je tento virus nakažlivý. Tyto masové vraždy jsou dodnes neřešené a nepotrestané.

Když jen v jednom státě – Kalifornii – zmizí 10 milionů hlasovacích lístků a 226 000 jich je vyhodnoceno jako neplatných, tak víte, že máte problém. Podle zprávy J. Christiana Adamse, prezidenta a hlavního právníka organizace Public Interest Legal Foundation: “Po započtení hlasů ve volebních místnostech a odmítnutých hlasovacích lístků v listopadu 2022 zůstalo nevyužitých více než 10 milionů hlasovacích lístků, což znamená, že volební úředníci nevědí, co se s nimi stalo. Můžeme reálně předpokládat, že většina z těchto volebních lístků byla cílovými voliči ignorována a nakonec vyhozena. Ale když máme poštovní volby v takovém masovém měřítku, tak se nakonec můžeme jen dohadovat, co se s těmito hlasy stalo.”

“Korespondenční hlasování zbavuje občany volebního práva,” poznamenal Adams. “Kalifornská ukázka korespondenčního hlasování by měla sloužit jako varování pro státní zákonodárce jinde.” Tedy samozřejmě pokud stát nechce podvádět. Carterova komise v čele s bývalým prezidentem Jimmym Carterem a bývalým ministrem zahraničí Jamesem A. Bakerem III – ani jeden ani druhý nebyl rozhodně konzervativec – varovala před korespondenčním hlasováním již v roce 2005. A například Francie tuto praxi zcela odmítla.

“Nestranická Komise pro federální volební reformu z roku 2005… mimo jiné mezi mnoha svými zjištěními konstatovala… [že] korespondenční hlasování vytváří zvýšené logistické problémy a potenciál pro podvody při hlasování, zejména pokud chybí efektivní zabezpečení nebo když je kandidátům a aktivistům politických stran povoleno manipulovat s poštovními hlasovacími lístky a s lístky odevzdanými v nepřítomnosti voliče.” Jako vážný problém bylo v závěrech této komise také zmíněno “sbírání hlasovacích lístků” a “praxe umožňující kandidátům a pracovníkům politické strany vyzvednout a odevzdat hlasovací lístky nepřítomných voličů, což je praxe, která by měla být rozhodně zrušena.”

Pro integritu voleb jsou obzvláště zhoubné dvě hrozby. První z nich je možnost neomezeného nalévání peněz do neziskových nevládních organizací (NGO), zejména pokud dárce dostane daňovou úlevu, když k svému daru připojí slovo “vzdělávací”. Taková vzdělávací nevládní organizace již má seznam vytipovaných voličů – kterým například leží na srdci ochrana životního prostředí nebo změna klimatu, nebo cokoliv jiného. Nevládní organizace potom mohou dále “vzdělávat” potenciální voliče v cílových volebních obvodech, které přinesou politický výsledek, jaký si dárce přeje.

Facebook pro vás dokonce vytvořil stránku, na které můžete převést svůj dar pro nějakou neziskovku – ale co se stane s finančními prostředky potom? Kdo na to dohlíží? Jak uvedla nezávislá mediální organizace National Public Radio (NPR), bylo to právě 400 milionů dolarů od Marka Zuckerberga, generálního ředitele společnosti Facebook (Meta), které “zachránily” volby v roce 2020. Je možné, že “klikněte a darujte” je něco podobného ve větším měřítku? A co neomezené dary z fondů “temných peněz” (dark money), kdy není možné se dopátrat, kdo ty peníze vlastně daroval. Dá se něco takového vůbec sledovat?

Druhou masivní hrozbou pro integritu voleb je skrytá manipulace voličů prováděná Googlem, Facebookem a dalšími sociálními médii – která dokáže posunout preference desítek milionů voličů, aniž by si toho voliči byli vědomi. “Google a Big Tech mohou posunout miliony hlasů jakýmkoliv směrem,” poznamenal Dr. Robert Epstein, který vypovídal před Senátním soudním výborem (Senate Judiciary Committee). Poslanci obou hlavních politických stran jsou pravděpodobně bohatě odměňováni lobbisty za to, že s tím nic nedělají. Ale i kdyby byly obrovské Big Tech společnosti rozděleny na menší společnosti, tak by zákonodárci prodali pár svých akvizic a výsledek by nebyl jiný.

A celou tuto dobu se objevovaly neúprosné a tvrdé hrozby pro naši Ústavu – například návrhy na rozšíření Nejvyššího soudu, dokud nebude počet soudců pro politickou stranu, která to požaduje, “přijatelný”. Zatímco ilegální migrace, nekontrolovaná inflace a státní dluh stoupají do nepředstavitelných výšin, nikdo zřejmě neví, kdo USA vlastně řídí. Bidenova administrativa se snaží najmout 87 000 nových agentů Federálního daňového úřadu (Internal Revenue Service), aby zlomili vaz malým podnikům, které raději zaplatí, než aby se pokusily najít peníze na právní a daňové poradenství. S Výkonným nařízením č. 14067 se Bidenova administrativa také pokouší spustit národní digitální měnu – “masivní hrozbu pro svobodu” – která by nahradila papírové peníze, a umožnila sledování finančních transakcí všech Američanů do posledního desetníku. Stane se národní digitální měna nejmodernějším vládním sledovacím programem Velkého bratra? Pokud někdy americká republika potřebovala zachránit, tak je to právě teď.