20.3.2023
Kategorie: Ze světa

Co chybí Ukrajincům?

Sdílejte článek:

KN

Washington Post vydal článek, který poměrně kriticky hodnotí situaci ohledně výcviku ukrajinksých vojáků. Je vcelku vyvážený, dává prostor různým pohledům a vysvětluje, co se teď na frontě děje (vlastně nic zajímavého…), že si Ukrajina šetří kvalitnější jednotky na jarní útok a nahrazuje je kvantitou nevycvičených nováčků, z nichž jsou velitelé pochopitelně zoufalí. Rusko se zřejmě spíš opevňuje a v jediném aktivním místě fronty nechává krvácet Wagnerovce. Pomoc Západu je významná, ale vždycky by mohla být větší. Článek vyvolal značný ohlas, ostatně hlavní hrdina příběhu (velitel ukrajinského praporu s krycím jménem Kupol) byl odvolán ze svého postu. Klíčové části článku přinášíme v překladu Lucie Sulovské.

Kvalita ukrajinských vojenských sil, kdysi považována za značnou výhodu oproti Rusku, se po roce plném ztrát zhoršila. V důsledku toho někteří ukrajinští představitelé zpochybňují připravenost Kyjeva na tolik očekávanou jarní ofenzívu.

Utajované ztráty

Američtí a evropští představitelé odhadují, že od začátku ruské invaze na začátku loňského roku bylo zabito nebo zraněno až 120 000 ukrajinských vojáků, zatímco na ruské straně, která má mnohem větší armádu a zhruba trojnásobek obyvatel, z nichž může čerpat brance, jich bylo asi 200 000. Ukrajina své počty obětí tají, a to i před svými nejvěrnějšími západními podporovateli.

Nehledě na statistiky, příliv nezkušených odvedenců, kteří mají doplnit ztráty, změnil profil ukrajinských sil, které podle vojenského personálu v poli trpí také základním nedostatkem munice, včetně dělostřeleckých a minometných granátů.

„Ve válce jsou nejcennější bojové zkušenosti,“ řekl velitel praporu 46. výsadkové brigády, který je v souladu s ukrajinským vojenským protokolem označován pouze volacím znakem Kupol. „Voják, který přežil šest měsíců bojů, a voják, který přišel ze střelnice, to je jako nebe a dudy.“

„A vojáků s bojovými zkušenostmi je jen pár,“ dodal Kupol. „Bohužel jsou už všichni mrtví nebo zranění.“ Taková chmurná hodnocení rozšířila hmatatelný, i když většinou nevyslovený pesimismus z frontových linií do koridorů moci Kyjevě.

Neschopnost Ukrajiny provést tolik očekávanou protiofenzívu by podnítila novou kritiku, že Spojené státy a jejich evropští spojenci otáleli příliš dlouho s prohloubením výcvikových programů a poskytnutím obrněných bojových vozidel, včetně bojových vozidel Bradley a  tanků Leopard.

Situace na bojišti nyní nemusí odrážet úplný obraz ukrajinských sil, protože Kyjev cvičí vojáky pro nadcházející protiofenzívu odděleně a záměrně je drží stranou od současných bojů, včetně obrany Bachmutu, uvedl americký představitel, který hovořil pod podmínkou anonymity.

Bude to masakr a nebo úspěch…

Vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak uvedl, že stav ukrajinských sil nezmenšuje jeho optimismus ohledně nadcházející protiofenzívy.

„Nemyslím si, že jsme vyčerpali náš potenciál,“ řekl Jermak. „Myslím, že v každé válce nastane čas, kdy je třeba připravit nový personál, což se právě teď děje.“

A pro Rusko může být situace ještě horší. Během setkání NATO minulý měsíc britský ministr obrany Ben Wallace uvedl, že 97 % ruské armády je již nasazeno na Ukrajině a že Moskva trpí „opotřebením na úrovni první světové války“.

Kupol uvedl, že se vyjadřuje v naději, že se mu podaří získat od Washingtonu lepší výcvik pro ukrajinské síly, a že doufá, že ukrajinské jednotky zadržované pro nadcházející protiofenzívu budou mít větší úspěch než nezkušení vojáci, kteří nyní pod jeho velením obsluhují frontu.

„Vždycky se dá věřit v zázrak,“ řekl. „Buď to bude masakr a mrtvoly, nebo to bude profesionální protiofenzíva. Jsou dvě možnosti. V obou případech to bude protiofenzíva.“

Kupol, dnes už bývalý velitel výsadkového praporu

CXNakolik se díky zvýšené západní vojenské pomoci a výcviku podaří na jaře zvrátit rovnováhu, zůstává nejisté, vzhledem k tomu, že se začínají projevovat známky opotřebení.

Čím máme útočit?

Jeden z vysokých ukrajinských vládních představitelů, který hovořil pod podmínkou zachování anonymity, označil počet tanků přislíbených Západem za „symbolické“ množství. Jiní soukromě vyjádřili pesimismus, že se slíbené dodávky vůbec dostanou na bojiště včas.

„Pokud máte více prostředků, aktivněji útočíte,“ řekl vysoký úředník. „Pokud máte méně zdrojů, více se bráníte. My se budeme bránit. Proto pokud se mě osobně zeptáte, nevěřím v naši velkou protiofenzívu. Rád bych v ni věřil, ale dívám se na zdroje a ptám se: ‚Čím? Možná se nám podaří nějaký lokální průlom.“

„Nemáme na to lidi ani zbraně,“ dodal vysoký úředník. „A znáte ten poměr: Když jste v útoku, ztratíte dvakrát nebo třikrát tolik lidí. Nemůžeme si dovolit ztratit tolik lidí.“

Taková analýza je mnohem méně optimistická než veřejná prohlášení ukrajinského politického a vojenského vedení.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil rok 2023 za „rok vítězství“. Jeho šéf vojenské rozvědky Kyrylo Budanov zmínil možnost, že Ukrajinci budou letos v létě trávit dovolenou na Krymu, poloostrově, který Rusko před devíti lety nezákonně anektovalo od Ukrajiny.

„Náš prezident nás inspiruje k vítězství,“ uvedl v rozhovoru pro deník The Washington Post generálplukovník Oleksandr Syrskyj, velitel ukrajinských pozemních sil. „Obecně si všichni myslíme totéž a chápeme, že pro nás je samozřejmě nutné zvítězit do konce roku. A to je reálné. Je to reálné, pokud nám bude poskytnuta veškerá pomoc, kterou nám slíbili naši partneři.“

Vojáci, kteří utíkají

Na frontových liniích však panuje ponurá nálada.

Kupol, který souhlasil s fotografováním a řekl, že chápe, že za upřímné hodnocení může čelit potrestání, popsal, že šel do boje s nově odvedenými vojáky, kteří nikdy neházeli granát, kteří pod palbou utíkali ze svých pozic a kteří nedokázali zacházet se střelnými zbraněmi.

Jeho jednotka se v zimě stáhla ze Soledaru na východě Ukrajiny poté, co byla obklíčena ruskými silami, které město později dobyly. Kupol vzpomíná, jak stovky ukrajinských vojáků z jednotek bojujících po boku jeho praporu jednoduše opustily své pozice, když bojovníci ruské žoldnéřské skupiny Wagner postupovali vpřed.

Po roce války Kupol, podplukovník, řekl, že jeho prapor je k nepoznání. Z přibližně 500 vojáků bylo zhruba 100 zabito v boji a dalších 400 zraněno, což vedlo k naprosté personální obměně.

Kupol řekl, že byl jediným vojenským profesionálem v praporu, a popsal, jak těžké bylo vést jednotku složenou výhradně z nezkušených vojáků.

„Dostal jsem 100 nových vojáků,“ řekl Kupol. „Nedávají mi žádný čas na jejich přípravu. Říkají: ‚Vezměte je do boje‘. A oni prostě všeho nechají a utíkají. A je to. Chápete proč? Protože voják nestřílí. Ptám se ho proč, a on říká: ‚Bojím se zvuku výstřelu‘. A z nějakého důvodu nikdy neházel granát. Potřebujeme instruktory NATO ve všech našich výcvikových střediscích a naše instruktory je třeba poslat do zákopů. Protože oni ve svém úkolu selhali.“

Popsal vážný nedostatek munice, včetně nedostatku jednoduchých minometných a munice pro granátomety MK 19 americké výroby.

Ukrajina se také potýká s akutním nedostatkem dělostřeleckých granátů, který se Washington a jeho spojenci snaží řešit, přičemž diskuse o tom, jak doplnit ukrajinské zásoby, dominují každodenním jednáním o válce v Radě národní bezpečnosti Bílého domu. Úsilí Washingtonu udrželo Ukrajinu v boji, ale míra spotřeby je velmi vysoká a nedostatek přetrvává.

Ztráty? 120 000!

„Jste v první linii,“ řekl Kupol. „Rusové se k vám přibližují a není z čeho střílet.“ Podle Kupola se Kyjev musí zaměřit na lepší systematickou přípravu nových jednotek. „Je to jako bychom jen dávali rozhovory a říkali lidem, že už jsme vyhráli, stačí ještě chvilka, dva týdny, a vyhrajeme,“ řekl.

Dmytro, ukrajinský voják, kterého z bezpečnostních důvodů identifikujeme pouze křestním jménem, mluvil podobně. Někteří méně zkušení vojáci sloužící na jeho pozici u 36. brigády námořní pěchoty v Doněcké oblasti „se bojí opustit zákopy,“ řekl. Ostřelování je podle něj někdy tak intenzivní, že jeden voják dostane záchvat paniky a pak „to chytnou ostatní“.

Dmytro řekl, že když poprvé viděl velmi otřesené spolubojovníky, snažil se jim vysvětlit realitu. Příště, řekl, „prostě z pozice utekli“.

„Nedivím se jim,“ řekl. „Byli tak zmatení.“

Problémy pramení z těžkých ztrát. Generál Valerij Zálužnyj, ukrajinský vrchní velitel, v srpnu uvedl, že zahynulo téměř 9 000 jeho vojáků. V prosinci Mychajlo Podoljak, poradce Zelenského, uvedl, že jejich počet dosáhl 13 000. Západní představitelé však uváděli řádově vyšší odhady a ukrajinské údaje každopádně nezahrnovaly mnohem větší počet zraněných, kteří již nejsou schopni boje.

Německý představitel, který hovořil pod podmínkou zachování anonymity, uvedl, že Berlín odhaduje ukrajinské ztráty, včetně mrtvých a zraněných, na 120 000 osob.

„O informace se s námi nepodělí, protože nám nedůvěřují,“ řekl úředník.

Mezitím se podle Syrského od začátku ledna stupňuje ruská ofenziva. Budanov, šéf ukrajinské vojenské rozvědky, minulý měsíc řekl, že Rusko má na Ukrajině více než 325 000 vojáků a dalších 150 000 mobilizovaných vojáků by se mohlo brzy připojit k boji. Ukrajinští vojáci uvádějí, že jsou přečísleni a mají méně munice. V sázce je pro Ukrajinu v nadcházejících měsících obzvláště mnoho, protože západní země, které Kyjevu pomáhají, sledují, zda se ukrajinské síly opět dokážou chopit iniciativy a získat zpět další území pod ruskou kontrolou.

Příliš mnoho mrtvých… Ale Rusů ještě víc

Rusko se také potýká s problémy s municí, lidskými zdroji a motivací – a v posledních měsících zaznamenalo jen minimální úspěchy navzdory napjatému stavu ukrajinských sil. Jakkoli jsou ztráty Ukrajiny špatné, ztráty Ruska jsou horší, uvedl americký představitel.

„Otázkou je, zda je relativní převaha Ukrajiny dostatečná k dosažení jejich cílů a zda tyto výhody mohou být udrženy,“ řekl Michael Kofman, vojenský analytik z CNA se sídlem ve Virginii. „To závisí nejen na nich, ale také na Západě.“

Navzdory zprávám o nevycvičených mobilizovaných ruských bojovnících, Syrskyj řekl, že ti, kteří nyní přijíždějí, jsou dobře připraveni. „Musíme žít a bojovat v této realitě,“ řekl. „Samozřejmě je to pro nás problematické. Nutí nás to být přesnější v palbě, podrobnější v průzkumu, opatrnější při výběru pozic a v organizaci součinnosti mezi jednotkami. Jiná cesta neexistuje.“

Nedávné ruské zisky – zejména v okolí Bachmutu – nijak výrazně nevychýlily rovnováhu na bojišti a američtí představitelé uvedli, že i kdyby se Rusko Bachmutu zmocnilo, nemělo by to velký strategický význam. Vzhledem k velkým ztrátám, které tam Ukrajina utrpěla, však představitelé ve Washingtonu zpochybnili rozhodnutí Kyjeva neustupovat. Spojené státy doporučují Ukrajině, aby se z města stáhla přinejmenším už od ledna, uvedl americký představitel.

Ukrajinský představitel, který hovořil pod podmínkou anonymity,  uvedl, že bitva o Bachmut vyčerpává tamní ruské síly – především bojovníky z Wagnerovy skupiny, kteří byli v poslední době pro Moskvu nejužitečnější – a že ukrajinské jednotky bránící město stejně neměly být nasazeny do nadcházejících útočných operací.

Ukrajina ztratila mnoho svých nižších důstojníků, kteří v uplynulých devíti letech prošli americkým výcvikem, čímž se oslabil sbor velitelů, kteří na začátku invaze pomohli Ukrajincům získat výhodu vůči ruským nepřátelům, uvedl ukrajinský představitel. Nyní je podle něj třeba tyto síly nahradit.

„Mnoho z nich je mrtvých,“ řekl úředník.

Strach z mobilizace

Na začátku invaze se Ukrajinci hrnuli do dobrovolné vojenské služby, ale nyní se muži po celé zemi bojí, že jim budou na ulici předány povolávací rozkazy. Ukrajinská služba vnitřní bezpečnosti nedávno zrušila účty na Telegramu, které pomáhaly Ukrajincům vyhýbat se místům odvodů.

Zpočátku se Spojené státy zaměřovaly na výcvik vojáků na nových zbraňových systémech, které se Washington rozhodl Kyjevu poskytnout, jako jsou dělostřelecké zbraně M777 a raketomety HIMARS. V lednu, po téměř roce totální války, zahájily Spojené státy výcvik ukrajinských sil v boji s kombinovanými zbraněmi. Výcvik v Německu zatím absolvoval jen jeden prapor o síle asi 650 osob. Další ukrajinské prapory dokončí výcvik do konce března a program se bude přizpůsobovat vývoji potřeb Ukrajiny, uvedl podplukovník Garron Garn, mluvčí Pentagonu.

Ministr obrany Lloyd Austin „se i nadále soustředí na zajištění toho, aby Ukrajina dostávala výcvik, který potřebuje pro současný boj,“ řekl Garn. Spojené státy „nepřetržitě pracují“ na naplnění bezpečnostních potřeb Ukrajiny, kromě toho investují miliardy dolarů do výroby a nákupu dělostřelecké munice, řekl. „Podstatné je, že Ukrajincům dodáváme to, co potřebují a kdy to potřebují,“ řekl Garn. „A jak prezident Biden a ministr Austin opakovaně zdůraznili, budeme Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak bude třeba.“

I s novým vybavením a výcvikem považují američtí představitelé ukrajinské síly za nedostatečné k útoku po celé délce obří fronty, kde Rusko vybudovalo rozsáhlou obranu, takže vojáci jsou cvičeni, aby sondovali slabá místa, která jim umožní prorazit s tanky a obrněnými vozidly.

Británie také cvičí ukrajinské rekruty, asi 10 000 v loňském roce, přičemž letos se očekává dalších 20 000. Evropská unie uvedla, že v roce 2023 vycvičí 30 000 Ukrajinců. Ukrajina zatím shromažďuje vojáky pro jarní ofenzivu a cvičí je v rámci nově sestavených útočných brigád. Kyjev také organizuje prapory kolem nových bojových vozidel a tanků, které poskytují západní země.

Syrskyj uvedl, že se nyní soustředí se stávajícími silami na udržení linie proti ruským útokům, zatímco jeho zástupci připravují vojáky na ofenzivu.

Potřebujeme čas

„Potřebujeme získat čas na přípravu záloh,“ řekl Syrskyj s odkazem na ukrajinské vojáky, kteří se cvičí v zahraničí se západními zbraněmi. „Víme, že musíme vydržet tento útok, abychom řádně připravili rezervy, které se zúčastní budoucích akcí… Někteří brání, jiní se připravují.“

Američtí představitelé uvedli, že očekávají, že ukrajinská ofenziva začne koncem dubna nebo začátkem května, a jsou si velmi dobře vědomi naléhavosti dodávek zbraní Kyjevu, protože vleklý boj by mohl zvýhodnit Rusko, které má více lidí, peněz i výrobních kapacit.

Na dotaz, kolik další americké pomoci by mohlo být zapotřebí, odpověděl šéf Pentagonu Colin Kahl na nedávném slyšení v Kongresu zákonodárcům Sněmovny reprezentantů, že neví.

„Neznáme průběh ani trajektorii konfliktu. Může skončit za šest měsíců, za dva roky, za tři roky.“

_____________________

Autoři: Isabelle Churšudjanová, Paul Sonne, Karen DeYoungová, Souad Mekhennetová, David L. Stern a Siobhán O’Gradyová / Washington Post

Konzervativní noviny 

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (21 votes, average: 3,29 out of 5)
Loading...
42 komentářů

Napsat komentář: Markýza de Sádka Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)