18.3.2023
Kategorie: Společnost

Miliony lidských obětí předpovídala kampaň o nemoci šílených krav – potvrzena nebyla ani jedna

Sdílejte článek:

TOMÁŠ GUTTMANN

V několika článcích bych rád připomněl případy z posledních let, kdy se „uznávaná věda“ nebo uznávaní vědci dostali do určitého konfliktu nebo protikladu s rozumem či selským rozumem, nebo kdy se dostali do vleku byznysu či reklamy. V minulém textu (zde) jsem se zmínil o dvou konkurenčních teoriích pro vysvětlení neurodegenerativních chorob včetně kuru, scrapie a Creutzfeldtovy-Jakobovy choroby (CJD).  Za teorii  pomalých  virů  dostal  Nobelovu  cenu Carleton Gajdusek v roce 1976 a tato teorie byla přijímána v letech 1966-1989 (zde), zatímco za teorii prionů dostal Nobelovu cenu Stanley Prusiner a jeho teorie je uvažována od roku 1982 dodnes.

V roce 1986 byla ve Velké Británii hlášena nová nervová nemoc krav podobná nemoci ovcí známé již 200 let jako scrapie. Za možnou příčinu nemoci bylo označeno používání proteinové přísady z masa a kostí (MBM) do krmiva pro dobytek, jelikož tato přísada obsahovala i materiál z nemocných ovcí (zde). Scrapie i „nemoc šílených krav“ vedou k tvorbě mikroskopických pórů v mozkové tkáni, podobně jako neurodegenerativní lidská nemoc CJD; tyto nemoci byly proto souhrnně nazvány TSE (transmissible spongiform encephalopathies, tj. přenosné pórotvorné mozkové nemoci), zatímco nemoc šílené krávy dostala jméno BSE (bovine spongiform encephalopathy).

V roce 1982 zjistil Prusiner, že nakažlivost scrapie je vázána na proteinovou částici, která asi neobsahuje bakterii nebo virus. Mohlo tedy jít o vědecký průlom v epidemiologii, a tak se Prusiner rozhodl dát částici průrazné jméno; podle jeho slov mu nejvíc „sexy“ připadalo slovo „PRION“ (zde). Jméno připomíná důležité částice, jakými jsou třeba elektron, a podle některých komentátorů je slovo též mírnou ozvěnou objevitelova jména PRusINer, ale hlavně znamená PROteinový a INfekční. Nemoc šílených krav získala rychle pozornost senzace-žíznivých médií a Prusinerův prion se stal kandidátem na příčinu epidemie.

Ukázalo se, že hlavní složkou prionu je protein nalézající se ve všech zvířecích buňkách, především v mozku; byl pojmenován prionový protein čili PrP. Molekula všech proteinů má podobu vlákna, které je v prostoru obvykle smotáno do klubka, jehož tvar (zvaný konformace) je kritický pro jejich funkci. PrP má podle prionové hypotézy vedle normální konformace také chybnou konformaci, způsobující koagulaci proteinu vedoucí k chorobě, podobně jako u Alzheimerovy nemoci, která se projevuje sraženinami proteinu zvaného beta amyloid v mozku. Podle prionové teorie přenáší nemocná molekula nebo shluk molekul chybnou konformaci na zdravé molekuly. Po vypuknutí nové nemoci mnozí vědci začali varovat před možností přenosu BSE na člověka, neboť nemocný hovězí prion by prý mohl nakazit normální priony v lidském mozku, čímž by u člověka mohla vzniknout hypotetická nemoc podobná Creutzfeldtově-Jakobově chorobě (nazvali ji variant Creutzfeldt-Jakob Disease čili vCJD).

Nenormální prion má být odolný vůči enzymům i dalším vlivům (zde), takže nakazily-li se krávy z přísady MBM, která prošla vařením a sušením, mohli by se teoreticky nakazit i lidé po požití masa. Statisíce nakažených zvířat byly údajně dodány na trh s masem (zde), takže se začaly zkoumat všechny případy netypického chování u lidí a všeho, co by se mohlo jevit jako nemoc šílené krávy. Noviny začaly popisovat případy dobytčího šílenství u lidí. První legálně stanovenou obětí nemoci šílených krav u lidí byl v roce 1996 Angličan Peter Hall, který byl sice paradoxně vegetariánem, ale soudní lékař rozhodl, že se asi nakazil před mnoha lety jako dítě, když ještě pojídal hamburgery (zde).

V letech 1986-2006 se rozvinula v západním světě kampaň strachu z nemoci BSE, její inkubační doba prý byla až 20 let a mohla by v budoucnu vyhladit velkou část evropského obyvatelstva. Novináři připomněli Gajduškovy novoguinejské kanibaly a kárali kanibalismus u zvířat i pojídání masa u lidí. Například 24. března 1997 popsal v Newsweeku nositel Pulitzerovy ceny Richard Rhodes názor vědců s tím, že nemoc prý vyvrcholí v roce 2015 a bude jí ročně padat za oběť 200 000 lidí v Británii a desetkrát víc v USA, jelikož tam používají desetkrát více MBM na krmení zvířat i jako hnojivo. Pro ilustraci přikládám nadpisy z týdeníku Newsweek, jehož stránky z let 1997-2001 jsem uchoval.

Británie zastavila v roce 1988 používání směsky MBM, a pod tlakem některých evropských zemí (náhodou konkurentů Británie na trhu s masem) začala likvidovat svoje stáda dobytka, takže preventivním opatřením padlo nakonec za oběť 5 milionů kusů dobytka, vesměs zdravého a Británii to na ekonomických škodách stálo 10 miliard dolarů. Z celkového počtu 200 000 v Evropě údajně nakažených krav jich bylo jen 2% mimo Británii (zde). Evropa, především pod tlakem Francie, vydala zákaz dovozu masa z Británie a ten trval v letech 1996-2006 (zde); Francie tajně a ilegálně prodloužila zákaz dovozu i po zrušení embarga (zde).

Dne 4. prosince 2000 přinesl Newsweek typickou zprávu popisující nákazu člověka ve Francii: jakýsi Dominik Eboli vyl na svoji mámu jako upír a křičel: „mám nemoc šílené krávy“, načež francouzští lékaři u něho skutečně nemoc diagnostikovali. I střízlivé vědecké odhady udávaly počty budoucích obětí ve stovkách tisíc (zde). Avšak i přes nesmírnou touhu po senzacích byl dodnes přisouzen zvířecí původ pouze asi 200 případům CJD (označeny jako vCJD), přičemž rozlišit vCJD od CJD lze obtížně (zdezdezde); tvrzení, že vCJD nastává v průměru v rannějším věku (zde), sotva ulehčí diagnózu u jednotlivých případů; manuál diagnóz (The Merck Manual, 19th Ed. 2011, str. 1729) prezentuje CJD a cCJD jako tutéž nemoc. Obyčejná CJD se normálně vyskytuje ročně u 1,5 lidí z milionu, takže jen v Británii lze očekávat 100 případů ročně a asi 3000 případů od počátku epidemie. Ve světě by počet případů CJD pro toto období činil desítky tisíc, proti čemuž se hlášené případy vCJD v počtu 200 jeví jako anekdotické (např. zde).

Údajně pozitivní případy, 200 000 BSE u krav a 200 vCJD u lidí, nebyly většinou jasně diagnostikovány a dokumentovány. Teprve kolem roku 2000, tzn. až po vrcholu epidemie, se začaly prodávat pomocné testy na přítomnost špatně sbaleného prionu v tkáni (zde), ale dodnes je celá diagnostika považována za silně problematickou (zdezde). Jak u zvířat, tak u lidí, může jít o jinou neurologickou nemoc, metabolickou poruchu, mozkovou infekci, či otravu (zde). Nápadný byl od počátku epidemie fakt, že se vědcům nedařilo v laboratoři přenést prionovou nemoc na jiná zvířata zkrmováním nakažené tkáně. Nakažlivost se demonstrovala vnesením nakažené tkáně přímo do mozku zvířat (zdezde). Výsledky experimentů od počátku zpochybňovaly hypotézu o původu BSE ze scrapie, stejně jako hypotézu mezidruhového přenosu na člověka, i když mnozí vědci dávali přednost senzačním titulkům.

Nejen Wikipedie, ale i vědecké práce jsou dodnes plné obratů jako: „věří se, že BSE je způsobena“, „testy představují praktický problém“, „jsou konfliktní informace o“ (zdezde), „skutečný počet lze těžko odhadnout“ (zde), atd. Nejistotu vyzařují i oficiální zdravotní weby, včetně CDC (zde). Diagnóza je jen pravděpodobná (zde). Manuál Světové organizace pro zdraví zvířat (2021) zdůrazňuje, že validace diagnostických metod je velice omezena (zde). I konkrétní popisy případů spíš vyvolávají otázky (např. zde). Britská vládní souhrnná zpráva o epidemii BSE zpochybnila původ BSE v nemoci scrapie (zde). Přes 5 milionů Britů bylo prý BSE vystaveno (zde), ale katastrofické předpovědi se nesplnily. Ohledně původu BSE jsou uvažovány různé hypotézy, včetně spontánní mutace PrP (zde). Obavy z možné orální nákazy jsou zmiňovány i po skončení epidemie (zdezde). Jasné odpovědi však ani po 40 letech neexistují.

Nakažlivý prion asi bude komplexnější, než se zdálo. Práce z posledních let naznačují, že pro vznik prionové nemoci mají asi význam i neproteinové složky, například nukleová kyselina nebo fosfoglyceridy (zde), důležitost asi má spojení více molekul PrP do specifické struktury (zdezde). BSE zůstává i po 40 letech záhadnou, a ani prionu nerozumíme o moc lépe, než když byl pokřtěn v roce 1982. Při srovnání například s epidemií AIDS, epidemie BSE v řešení problémů prohrává.

Ohledně AIDS si lze připomenout, že v roce 1981 byla záhadná nemoc narkomanů a gejů zmíněna poprvé v tisku, v 1982 dostala nemoc jméno AIDS, v 1983 byl nalezen virus HIV současně v USA a Francii; v 1987 se začaly léčebně používat inhibitory reverzní transkriptázy, v 1996 byl úspěšně použít koktejl inhibitorů, v 2010 byl zaveden koktejl dokonce i s preventivními účinky, obsahující tenofovir vynalezený Antonínem Holým; africký původ AIDS je dnes zcela objasněn. Nemoci AIDS a BSE se vyskytly téměř současně, jedna byla vyřešena a druhá teprve čeká na úplné objasnění. Přesto byl za objasnění příčin nemoci šílené krávy ještě během epidemie v roce 1997 oceněn Stanley Prusiner (Gajdušek za nesprávně odhadnutý původ podobné nemoci kuru dostal Nobelovu cenu již v 1976). V případě AIDS byl však jeden z objevitelů HIV odměněn Nobelovou cenou až za 27 let (Montagnier 2008) a druhý nikdy (Gallo).

Na rozdíl od Jonase Salka a Alberta Sabina, kteří zachránili svou vakcínou proti obrně miliony dětí před smrtí či ochrnutím a odmítli vakcínu před 70 lety patentovat, aby zajistili její nízkou cenu, Stanley Prusiner patentoval vše kolem prionu, včetně testu na jeho stanovení a včetně léku proti němu, ještě než byla existence prionu a jeho úloha v nemoci BSE zcela potvrzena (např. zde), a v roce 2003 se vyjádřil, že každé jatečné zvíře by mělo být prozkoumáno testem z jeho start-upu zvaného InPro Biotechnology (zde).

Jak se mění doba je hezky vidět na ocenění vědců kolem nemocí polio, AIDS a BSE. Za problematiku prionové nemoci BSE dostali vlastně Nobelovu cenu dva lidé, Gajdusek a Prusiner; Gajdusek nemoci z hypotetické skupiny BSE vysvětlil pomocí pomalých virů a Prusiner pomocí prionů. V kontrastu s tím, za objev a totální charakteristiku HIV, původce nemoci AIDS, který rychle vedl i k léčbě, dostal Nobelovu cenu jen jeden z objevitelů, Luc Montagnier ale ne Robert Gallo. A za vyhlazení strašidelné obrny na celém světě Nobelovu cenu nedostal ani jeden ze dvou objevitelů účinných vakcín. Prionové nemoci jsou pro novináře nejvíc přitažlivé, souvisí s šílenou krávou i novoguinejskými kanibaly, i když BSE asi nezabila nikoho, na rozdíl od AIDS a obrny.

Předběžná opatrnost je na místě, ale hysterie novinářů s asistencí ochotných vědců kolem nemoci šílených krav nebyla opodstatněna zkušenostmi a znalostmi vědy. Materiál MBM ze zbytků masa a kostí byl hojně používán jako krmivo a hnojivo před epidemií a je používán dodnes (zde), takže lidé i zvířata s ním přicházeli a přicházejí do kontaktu bez problémů. Od počátku výzkumu prionů bylo jasné, že priony mají vliv ne v potravě, ale jen když se vpraví vyvrtanou dírou přímo do mozku. Lidé vždy jedli syrové hovězí bez problémů, a dokonce i hovězí mozeček tepelně jen mírně upraven. Pozorované symptomy jak zvířat tak lidí mohly ukazovat na řadu infekčních, neurologických, metabolických a jiných problémů (otravy, deficience, Wilsonova nemoc, atd.). Nápadný byl nedostatek dobře dokumentovaných případů, stejně jako tlak na rychlou likvidaci britského masného průmyslu.

Podivný je také relativně pomalý pokrok v poznávání oněch tak nebezpečných prionů, ve světle rostoucího počtu vědců a vědeckých pracovišť a také ve světle tolika nových extrémně účinných biochemických, genetických a zobrazovacích metod. Od médií a politiků nelze nic čekat, ale v kampani šílené krávy se bohužel nevyznamenala ani věda, které se od roku 1986 nepovedlo jasně odpovědět na otázku, co je BSE, a zda BSE nebo tzv. vCJD vůbec představovaly nebezpečí nebo ještě mohou představovat nebezpečí v budoucnu. Na vrcholu světové kampaně předvídali různí vědci miliony lidských obětí, bezpečně však potvrzena nebyla ani jedna. Celá kampaň šílené krávy odhalila slabiny západní společnosti a mimo jiné připravila půdu pro kovidovou kampaň.

 

TOMÁŠ GUTTMANN

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (6 votes, average: 4,17 out of 5)
Loading...
11 komentářů

Napsat komentář: Artur Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)