20.2.2023
Kategorie: Exklusivně pro PP, Společnost

Lháři se scházejí u Mariánského náměstí

Sdílejte článek:

JIŘÍ MACKŮ

Jako jinoch dosud školou nepříliš políbený a tím pádem rozličných vědomostí nepříliš znalý, jsem si koncem 40. let posledního století minulého tisíciletí oblíbil časopis Vpřed. Byla to pro naši generaci taková první byť velestručná encyklopedie, která nám pomáhala objevovat svět. Na jeho stránkách nás oslovovaly tehdejší osobnosti a dnes již nezapomenutelné a nezpochybnitelné legendy: redaktor Jaroslav Foglar zavedl čtenářské kluby a rubriku Z bobří hráze, poutavě kreslil Zdeněk Burian, zasvěceně psal vědec František Běhounek, do sportovní školičky přispívali fotbalista Josef Bican a atlet Otakar Jandera… Vše pak vyvrcholilo na poslední straně nezapomenutelnými příběhy Rychlých šípů.

Ze strany první, tedy titulní, se mi však vryl do paměti obrázek pouze jediný: král zvířat pijící v africké savaně z nějaké nádržky, doplněný pro školáka vzrušujícím titulkem Lvi se scházejí u napajedel. Chvíli pak otci trvalo, než mi vysvětlil rozdíl v používání velkého a malého písmene. Až potom jsem se uklidnil: ne, u moravského města, sídla dodnes světoznámé firmy na zpracování plastů, se skutečně lvi nevyskytují.

Konečně došlo k vyvrcholení

Znovu mně vytanuly vzpomínky na tento titulek, ovšem v mírné parafrázi, když jsem hned v několika médiích objevil nedočkavě očekávanou zprávu, že – po mnohatýdenním diskusním obcování zastupitelů – konečně došlo k žádoucímu orgasmu (míněno vyvrcholení společných snah) při sestavování nové rady pražského magistrátu (pro neznalé: Praha 1, Mariánské nám. 2).

Ne, nemíním v této souvislosti trapně vtipkovat na téma ´kozel zahradníkem´. Tedy když někdo, hlásící se názvem k historii křižování mořskými proudy na pirátských korábech, bude uvolněně i nadále řídit ucpané proudy metropolitní dopravy. Více mnou totiž otřáslo zjevení, že v nové radě se opět sejdou a znovu se tak připomenou v jedné konkrétní kauze dvě historicky pěkně provařené persóny. Už jednou primátor (2010-13) a poté dodnes nezničitelný poslanec doc. MUDr. Bohuslav Svoboda CsC., a spolu s ním přesně v téže době působící radní Alexandra Udženija, od té doby rovněž úspěšně brázdící hladinu pražské politiky, v současnosti ke všemu i starostka městské části Praha 2.

Co značí argument ´pozoruhodná technická památka´?

Zmíněná politička se tenkrát, konkrétně v roce 2011, jako osoba na magistrátu odpovědná za majetek hlavního města, chutě pustila do díla, a již v květnu vydala příkaz k likvidaci zimního stadiónu na Štvanici, lidmi milovaného zimáčku, mj. místa čtyř světových hokejových šampionátů a téměř celoročního bruslení Pražanů. Šel k zemi navzdory protestu historiků („Stadion konstrukcí představuje pozoruhodnou technickou památku, která je dokladem rané sportovní stavby meziválečného období.“). Konečně i proto byl, spolu s funkcionalistickou budovou kavárny, v roce 2000 vyhlášen kulturní památkou.

Ukvapeně rozhodnutá a okamžitě provedená demolice, bez jakékoli odborné diskuse či názoru Pražanů, vzbudila značné rozhořčení. „Jsem rozčarován, zklamán, pobouřen. Nikdy bych demolici stadionu na Štvanici nedovolil!“ zlobil se Pavel Bém. Jenže co byl platný názor bývalého úspěšného primátora proti partyzánštině řadové úřednice posvěcené primátorem aktuálním.

Spolu chyceni, spolu dosazeni, spolu zvoleni

Nebudu se o tomto likvidačním zákroku a nikdy nepotrestaném faulu na sportovní historii hlavního města rozepisovat. Zájemce o vyčerpávající informace aktuálně odkazuji na obsáhlý článek na serveru kverulant.org (Jak radní Alexandra Udženija zbourala hrdému hokejovému národu jeho nejslavnější stadión), plný bohaté faktografie a doplněný dobovými i současnými fotografiemi. A taky jednou povedenou a o všem vypovídající koláží obou spokojených tehdejších magistrátních spolupachatelů Bohumila Svobody a Alexandry Udženije, zapomínajícím občanstvem zvolených a rodnou ODS poté znovu postrčených do vrcholných odpovědných funkcí.

Aby však radní pověřená správou městského majetku rozhořčenou veřejnost v těch vzrušených dnech trochu uklidnila, hned ohlásila velkolepé plány nápravy. Prý ještě do konce června 2011 předloží magistrátní radě návrhy, jak dál naložit se zpustlým areálem, protože ledová plocha měla na Štvanici každopádně zůstat. A další sliby a lži se jenom vršily: „Je pro nás naprostou prioritou tam mít zimní stadión,“ zdůraznila sebevědomě. „Máme vizi obnovit tam kluziště a zřídit muzeum hokeje,“ chrlila plány. „Jednoznačně trvám na tom, že musí být obnovena plocha pro veřejné bruslení!“ prohlašovala. „To je tak zásadní prioritou, že na tento projekt se jednoznačně peníze najdou. O tom nepochybuji!“ Prohlašovala velkohubě, jak to tak politici umějí, ještě v říjnu 2011 pro Pražský deník.

A jak vypadá skutečnost po 136 měsících?

Běžte se přesvědčit. Navzdory siláckým prohlášením futrovaným občansko-demokratickým postojem neexistuje žádná připomínka slávy čs. hokeje. Ani slibovaný nový moderní bazén místo zrušeného oblíbeného koupaliště, natož ten zimní stadión, jehož umělá ledová plocha veřejnosti tak chybí. Ze všech slibů nezůstalo nic, jenom v pozadí ta nadále vysmátá ambiciózní paní politička Udženija, i se svými zásadními prioritami. Inu sliby se slibují a blázni se radují, leč na Štvanici už nikdy bruslit nebudou.

Staronová pražská radní (a nadále souběžně i starostka městské části Praha 2) má však ve své práci a zmíněných prioritách jasno: „Politika je hlavně služba. Služba ostatním. Musí se dělat poctivě a vyžaduje tvrdou práci a velkou míru pokory. Jinak se z ní stává jen laciná estráda, ve které neschopní lžou lidem o svých schopnostech.“

Sama lež dobře pozná, a umí ji také pojmenovat. Čerstvě a bez okolků to – během únavného několikaměsíčního magistrátního klání o svobodu projevu i Svobodu jako takového – předvedla na adresu své politické oponentky Hany Marvanové: „Je to vypočítavá, prolhaná mrcha, která neváhá pokálet kohokoliv, jen aby se zviditelnila.“

Pochopil jsem to dobře?

Naznačuje tím pádem poctivá a pokorná politická služebnice a staronová radní Ulženija, pardon Udženija, po všech svých lživých eskapádách, že je snad neschopná? Oficiální stranické materiály o ní navíc tvrdí „Vždy tvrdě hájila hodnoty jako je svoboda, rodina, bezpečnost či tradice.“ Jasně, jen správně tvrdě hájit hodnoty jako je svoboda (ať již s velkým nebo malým písmenem). A taky tradici, třeba jako tu slavnou sportovní štvanického zimáčku.

Inu prostě suma sumárum všechno jenom taková laciná estráda, jak na sebe sama prozrazuje. Lvi se scházejí u napajedel a lháři u Mariánského náměstí.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (28 votes, average: 4,89 out of 5)
Loading...
12 komentářů

Napsat komentář: hloubal Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)