9.2.2023
Kategorie: Společnost

Tak dlouho se s Josefem chodí pro vodu, až se odbory utrhnou

Sdílejte článek:

ŠTĚPÁN CHÁB

Demokracie a svoboda země se pozná podle toho, jakou má opozici. Politickou, odborovou, společenskou. Ve Francii dokáží odbory zastavit celou zemi, spustit vlnu stávek a demonstrací, kterým politici nemohou konkurovat ani svou velkohubostí. Prostě další moc v zemi, která politiky udržuje ve střehu (a ve středu). Pokud se začnou chovat příliš nevhodně, země povstane jako jeden muž. Francouzská tradice stávek a demonstrací je fakticky tradicí demokracie a svobody. U nás? U nás odborová opozice chodí kanály. Obzvláště po komickém angažmá Josefa Středuly v prezidentských volbách.

Josef Středula jako hlava českých odborů svou nepodařenou kandidaturou snížil vážnost samotných odborů. Už jen tím, že svou kandidaturu oznámil vlastně jako hlava odborů a pro předvolební kampaň zcela očividně zneužil svolané odborářské demonstrace na Václavském náměstí. Ta v jeho podání vyzněla jako sešlost vyžilých motorkářů nad rozlitým pivem, kde největší hochštapler křičel do prořídlých řad stoupenců, že další runda jde na něj. A protože chtěl být marketingově kandidátem všech, sezval si na pódium demonstrace vedle levice práce také levici zeleného fanatismu. Což jsou dva v realitě si odporující směry levice.

Josef Středula při předvolebním boji ukázal i nepěknou tvář toho, kdo se ve své neotřesitelné funkci zakonzervoval příliš napevno. Je, pro příklad, velmi kuriózní, že jako hlava odborů dal na předvolební týdenní focení celou půlku milionu. Velkopanská manýra, která z vedení odborů dělá bandu pokrytců. Osm milionů, které mu přišly na transparentní účet, zmizely prakticky do poslední tisícovky.

Středulova předstíraná levicovost mi připomíná trefnou poznámku spisovatele Theodora Adorna. Ten o levicovém spisovateli Bertoltu Brechtovi, který byl levicový podobně jako Středula, prostě jak se mu to hodilo do krámu, napsal: „Bertolt Brecht tráví hodiny vpravováním špíny pod nehty, aby vypadal jako dělník.“ To přesně dělá Josef Středula. Prominentní místo hlavy největší české odborové organizace naplňuje svým focením za půl milionu a naprostým nepochopením toho, kde je jeho místo a koho zastupuje. Už jen tím, že po odstoupení vložil veřejně svou podporu do politicky nečitelného umělohmotného produktu marketingu jménem Danuše Nerudová. To je tak mimo, až to bije hlavou o mříže. Za každým nehtem kolečko pracně vpravené hlíny.

Josef Středula uzrál. Dalo by se říct, že doslova přezrál a po stranách nám začíná zahnívat. Už to není levicový odborář, ale středopravýv vypočítavec, který jen hraje svou zavedenou roli odboráře. Ale už neupřímně, bez vášně, bez nadšení. Pro ozdravení odborů by bylo vhodné zatřást stromem, aby se skutálel někam ze srázu a na jeho místo by mohl nastoupit čerstvější odborářský předák. Ale asi tušíme, jaký typ čerstvosti by to byl, když za stínem každého byť trochu mocného se na jeho místo třese deset jemu podobných, jím vychovaných.

Ve Francii plní odbory opoziční moc ve státě. Jsou pevnou součástí vyjednávání. A politici vždy ví, že jim stojí za zády a jsou připraveny začít dělat problémy. To kočíruje směr samotné země. Neurčuje, ale dokáže usměrnit přílišný tah doprava, ale i doleva. Silné odbory umravňují i chování korporací a velkých zaměstnavatelů. Kdyby se francouzský odborový předák rozhodl pro svou kandidaturu na prezidenta zneužít účelově svolané odborářské demonstrace, hnali by ho Francouzi svinským krokem. U nás? Středula je stále hlavou největších odborů. Ten, který se chtěl účelově vydrápat po zádech odborů na prezidentský post, a tím samotné odbory zneužil.

A tak jsou u nás odbory trochu úsměvné. Jejich potenciál vyvolat patřičný tlak na vládu je minimální. Středula se setkává na tripartitě s vládou a velkými podniky, ale zdá se, obzvláště po tragikomedii s prezidentskými volbami, že nadále bude na takovém jednání plnit jen funkci zimníku pro mrtvého. Takovou stafáž, aby se neřeklo, že v ČR nemáme odbory a netlačíme na asociálnost politiků a podniků. Středula se dohodne. Ustoupí. Za půl milionu se vyfotí. A přede jako kocourek po krmení. A je republice k ničemu. S takovými odbory se nedivme, že jsme koloniální montovna. Měl by odstoupit.

 

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (32 votes, average: 4,94 out of 5)
Loading...
25 komentářů

Napsat komentář: Přemek z Mělníka Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)