Že by se migrační karta obracela?

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

V burácení předvolebních hnojometů zanikla jedna drobná, ale pro budoucnost Evropy důležitá informace. Včera se ve švédském Stockholmu konala neformální schůzka ministrů vnitra. Besedovali o migraci. Probírali tu základní teze „migračního” plánu, který bude předložen premiérům členských zemí na jejich summitu ve dnech 9. a 10. února letošního roku. Ale pokud čekáte obvyklou porci humanistických blábolů a nadšeného vítačství, budete dost překvapeni. Tentokrát se jednalo o tom, jak dostat velkou část migrantů pryč.

Nový směr Unijní politiky v oblasti migrace představily shromážděným ministrům dvě nejvyšší šarže v oboru – eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová a koordinátorka EU pro navracení Mari Juritschová. Podstatou jejich návrhu je, krom rychlejšího vyhošťování, také tlak na zvýšení počtu zemí, které budou ochotny přebírat své lidi zpět. Doposud to většina Afriky a zemí Středního Východu striktně odmítá. Není se jim co divit. Zbavili se potížisty, nebo přinejmenším dalšího hladového krku, tak ať se Evropa stará… Klíčem ke změně jejich postoje má být nová evropská vízová politika.

Takové země budou od teď, řečeno diplomatickým žargonem, „riskovat přísnější vízová omezení pro Evropu”. Což po přeložení do jazyka běžného lidu znamená zhruba toto – „Nechcete přijmout zpět Abdula, vašeho občana? No tak to máte smůlu. Vízum, potřebné k cestě do Evropy od zítřka nedostane nikdo… Ani váš obchodník, ani váš student, ani manželka vašeho pana presidenta, až si bude chtít zase zajet na nákup do Paříže” To by mohlo fungovat, shodli se přítomní ministři.

Nikdo nebyl proti, žádné sluníčkové řeči se nevedly. Naopak. “Je třeba rychle jednat, abychom zajistili efektivní navracení z Evropské unie do zemí původu s využitím všech příslušných politik EU jako pákového efektu,” uvádí se v návrhu jejich společného prohlášení, které viděla agentura Reuters. Vypadá to tedy, že je ruka v rukávě, únorová Evropská rada tuto politiku bezproblémově schválí a premieři jednotlivých Unijních států ji začnou ve svých zemích prakticky aplikovat. A ještě jedna zajímavost. Přítomní ministři se shodli, že se nebude otvírat otázka „odpovědnosti za migranty, kteří se dostali do EU”. Jinými slovy požadavky na přerozdělení a kvóty. Protože prý jde o agendu toxickou, soulad EU narušující…

Každého jistě napadne otázka, co to? Kde se najednou vzal ten obrat, od vítačství k vyhošťování?  Jak to, že nejvyšší funkcionáři EU dnes propagují postoje a řešení, za které ještě nedávno některé, k migrantům ne dost vstřícné státy Únie a jejich politiky, pranýřovaly? Že by snad prohlédli? Nenechte se vysmát. Vysvětlení téhle prudké otočky vedení EU je jednoduché. Neprohlédli. Ale ocitli se v pozici kočího, který klopýtá 50 metrů za kočárem.

Ujel jim vlak. Jednotlivé státy Unie se totiž začaly zařizovat po svém. Bez ohledu na bruselské velení a názory centra EU. Stačí se rozhlédnout. Třeba taková Itálie. Je vcelku známo, že od nástupu nové vlády premierky Melloniové začala docela razantně ztrpčovat život pašeráckým neziskovkám. Ale méně se už ví, že její ministr zahraničí vyrazil před týdnem na cestu po Egyptě a Tunisku. Právě kvůli migraci. Jeho návrhy by se daly, po očištění od diplomatického balastu, přetlumočit asi takto: vy oba (Tunis i Egypt) ovládáte krom svého území i část politiků v Libyi. Každý nějakou. A taky máte doma problémy s migrací. Tak se dohodněme. Vy budete migraci bránit, zajistíte, že ani od vás, ani z vámi ovládaných částí Libye už nic nevypluje. A my za to u vás budeme investovat. Masivně. Postavíme vám fabriky, zaměstnáme vaše lidi. No nekupte to…

Nebo takové Švédsko. S nástupem nové vlády provedlo otočku o 180 stupňů. Země, která po desetiletí ukázkově vítala a přijímala, zahajuje, právě v těchto dnech, velikou, osvětovou kampaň. Půjde o inzeráty v novinách Afriky a Střeního Východu a o aktivity místních zastupitelských úřadů Švédska. Mají vysvětlovat, že Švédsko už nepřijímá a se tu podmínky (pro migranty) změnily k horšímu. Podle ministryně Maria Malmer Stenergardové má kampaň zajistit, aby do Švédska “přišlo méně lidí”. Uznejte, že takhle natvrdo to doposud ještě nikdo z oficiálních představitelů v EU neřekl.

O Maďarsku a Bulharsku by se nemělo cenu zmiňovat, obě země jsou od počátku migrační krize ve svých postojích k nelegálům konzistentní. Kdyby se ovšem k těm jejich plotům, tolikrát poplivaným oficiálním Bruselem, právě nepřihlásilo hyperkorektní Rakousko. Rakouský kancléř Karl Nehammer před pár dny uvedl, že ochrana vnějších hranic by měla být prioritou pro celou Evropskou unii. Že jeho země si je vědoma toho, že Bulharsko čelí obtížné situaci s přílivem nelegální migrace. A pak drze a natvrdo požádal Brusel o peníze na ten zlořečený, bulharský plot. Že by měl být mnohem vyšší a bytelnější. EU by na to, podle jeho slov, měla pustit 2 miliardy eur…

O Řecku se asi také nemá cenu nějak rozepisovat. Jejich politiku „vytlačování” nechtěných migrantů, stejně jako úspěšný, dlouhodobý boj s pašeráky kritizují lidskoprávní neziskovky celé Evropy. Což je doporučení nejlepší. A na konci loňského roku tu zahájili proces s příslušníky  jedné „humanitární”, pašerácké neziskovky (Emergency Response Centre International). Hrozí jim pěkných 25 let za špionáž, napomáhání pašování lidí, členství ve zločinecké organizaci a praní špinavých peněz.

Kdo ale překvapil, je Německo. Ne tedy celé, na to je tu sluníčkářství příliš zažrané. Ale první vlaštovka přiletěla i z téhle zvláštní země.  Nečekaně ostře a „protimigračně” se vymezil jeden z nejvýznamnější německých politiků v Europarlamentu. Vůdce Evropské lidové strany Manfred Weber. V nedávném rozhovoru pro server Politico vyzval Komisi, aby prozkoumala možnost výstavby plotů. “Evropská komise se musí vzdát svého odporu k poskytování finančních prostředků EU na tento účel. O tom se dlouho diskutovalo … Očekáváme, že Komise se v této věci pohne,” prohlásil německý politik.

Jistě uznáte, že v takové situaci už nešlo dále mlžit, tlachat a sabotovat. Nákaza „populismu a xenofobie” prorostla Únií a přiblížila se až k samotnému centru Říše! Vzdálenější periferie už se pomalu odlupují a odpadávají! Co v takovémto postavení zbývá? Jedna ze základních politických pouček říká, že „nemůžeš-li něco porazit, postav se tomu do čela“. Tak tomu bude patrně i s tím náhlým procitnutím Bruselu a jeho komisařů.

Jaké poučení si z tohoto, téměř desetiletého klopýtání evropské politiky, od bezbřehého vítačství, až k trochu realističtějšímu přístupu, můžeme vzít? V podstatě dvě. A obě jsou protilehlými stranami téže mince:

Za prvé – jedinou fungující organizací, která je schopna obsloužit potřeby běžných lidí je národní stát. Viděli jsme to v praxi. Jednotlivé státy reagovaly mnohem pružněji, rychleji a racionálněji, často navzdory příkazům bruselského Centra. Je to proto, že národ je mnohem homogennější skupina, než multikulturní, kosmopolitní Říše. Jeho příslušníci mají podobný pohled na základní záležitosti (na úrovni přežití a budoucnosti). Jeho politici nejsou od lidí až tak nedostupně vzdáleni a lid má (stále ještě jakés takés) metody, jak jim dát své mínění najevo. Ano, nefunguje to všude stejně dobře, ale právě na uvedených příkladech je vidět, že zájem občanů se v národním státě dříve či později prosadí.

Za druhé – je vidět, jak nebezpečné je svěřit sebemenší pravomoci někam nad úroveň národního státu. Někam, kam hlas běžného člověka nedosáhne a kde ani zastupitelé jednotlivých (menších a toho času ideologicky osamělých) států nemohou prakticky nic podstatného ovlivnit. V takovýchto odtržených, pro lidi nedostupných výšinách Říše se pak může dařit šílenostem, typu multikulturalismu, genderu či záchrany planety. Aniž by běžný člověk disponoval mechanismem, jak dát účinně najevo své odmítnutí. Jak to zarazit.  Mějme proto do budoucna na paměti, zda všeliké obchodní výhody za podobné ohrožení samotné podstaty Evropy a tuzemského způsobu života stojí.

Redakce
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (30 votes, average: 4,93 out of 5)
Loading...
36 komentářů

Napsat komentář: blanka Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)