Konec roku: Čas hodnocení

Upřímně řečeno pochybuji, že by si Petr Fiala nebo někdo jiný ve vládě sedl ke konci roku za stůl a objektivně zhodnotil svou činnost za rok 2022. Samozřejmě že ho zhodnotí (edit: a už i zhodnotil), ale nezapomene se v něm s nadsázkou řečeno pochválit, jak moc Putinovi udělal čáru přes rozpočet díky bezvýhradné podpoře sankcí a dodávek zbraní na Ukrajinu. Nezapomene také jedním dechem dodat, že i díky němu nejsme na barbarském Rusku až tak závislí jako před válkou a další podobné řeči. Jak to tedy s vládou je? Nebo: jaké by si zasloužila hodnocení ode mně?

1.) Premiér Fiala se ukázal v pravém světle se jako absolutně neschopný člověk odtržený od reality, který ani nedokáže řídit celou pětikoalici, natož aby řídil republiku, a to navíc v těchto těžkých dobách. Osvědčil se maximálně v organizování summitu EU v Praze. Moje hodnocení: bývalý rektor by měl pověsit politiku na hřebík a zvážit návrat do kanceláře mezi knihy.

2.) Ministr vnitra Rakušan se „vyznamenal“ plakátem s Putinem v pytli na mrtvoly. Nechal ho navíc hlídat policií, aby ho náhodou někdo nepoškodil. Ve výsledku tak rozvířil debatu, jestli je vhodným člověkem zastávajícím funkci ministra vnitra. Jeho narážky na monitoring protivládních nálad u státních zaměstnanců na klidu také nepřidává. Do toho mu přibyla na krk kauza Dozimetr. Nebýt podpory vlády, asi by musel rezignovat. Moje hodnocení: pokud neskončí v kriminále, udělal by nejlépe, kdyby politiku nechal politikou a šel zpátky do Kolína učit na střední.

3.) Ministryně obrany Černochová se zase proslavila svou protiruskou nenávistí. Tričko s vulgárními gesty a slovy mluví samo za sebe. A svádění všeho možného na Rusko to jenom podtrhuje. Moje hodnocení: doporučuji návštěvu jistého areálu v Praze-Bohnicích. Čím déle se tam zdrží, tím lépe.

4.) Ministr pro místní rozvoj a digitalizaci Bartoš na to pro jistotu šel jinak: nejdřív se po anglicku vytratil z povědomí občanů a potom se vynořil s „úžasným“ nápadem vybudovat naprosto zbytečnou Digitální informační agenturu (DIA). Že to bude stát stát miliardu a že ve státní kase už obrazně řečeno kromě pár pavouků nic není, protože stát jede na dluh, je mu úplně jedno. Moje hodnocení: no comment.

5.) Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová-Adamová by si zasloužila navštívit Sibiř, kde je padesát stupňů pod nulou, a to ve svetru, který lidu obecnému tak vřele doporučuje jakožto náhradu za topení. Pokud by tam neumrzla (a případní archeologové by ji za 40 000 let nenašli a nevystavili v muzeu jako exponát vyhynulého druhu Homo sapiens), určitě by ji přešla chuť na podobné nesmysly. Pokud ne (čehož se obávám), viz mé hodnocení u Jany Černochové.

6.) Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela na mě působí celkovým dojmem asi tak, jako kdybyste vzali člověka, co sotva umí číst, do Národního divadla, aby tam během představení předčítal Shakespeara. Učebnicovým příkladem je nerozhodnost v podpoře domácností při placení vysokých cen za energie. A vybízení velkých firem, ať s před zákonem tváří jako malé, netřeba komentovat. Moje hodnocení: okamžitá rezignace, případný návrat až po získání dostatečných zkušeností.

Co k vládě dodat? Mám pocit, že už dlouho se tady neobjevila tak neschopná vláda, která dělá všechno jiné, než to, k čemu je určena. Rezignace je to první, co by se mělo stát, většinu ministrů bych potom poslal na „pohovor na policii“.

Jak tento rok budou hodnotit občané? Asi takto: sotva si společnost oddychla od nesmyslných a protizákonných covidových opatření a už se těšila, že po dvou letech strachu, nátlaku a vymývání mozků mantrou “Očkování proti Covid-19 zachraňuje životy” bude konečně nějaký návrat k jakémus takémus normálu, vypukla válka na Ukrajině a dějiny se jakoby vrátily o dva roky zpátky, jenom ze slova označujícího úhlavního nepřítele VIRUS zmizela první dvě písmenka… (P. S. Co bude do třetice všeho dobrého? Zmizí i to erko a zbude US jako United States (of America)?!) Ti, co na jaře 2020 skupovali roušky a respirátory, začali skupovat benzín, naftu a elektrocentrály. Ti střízlivější (pokud měli tu možnost) koupili kotel na dřevo nebo uhlí a pořídili si zásoby paliva. A všichni zase začali mít obavy z budoucnosti. Koronavirovou krizi (která byla často krizí pouze na papíru) nahradila energetická krize. Do toho rostoucí inflace, zdražování,… Samé černé vyhlídky.

I Vladimir Putin bude určitě tento rok hodnotit. Samozřejmě že se také pochválí, a bude mít (z pohledu Rusů) opravdu za co se pochválit: rozšířil Rusko o čtyři další regiony, ruský rubl se stal jednou z nejvýkonnějších měn světa (i když je to hlavně díky státním zásahům do ekonomiky), vyprázdnil sklady plné staré munice – kterou poslal na Ukrajinu – aby je mohl naplnit zbraněmi novými (však se válka hodí všem zbrojařům, ruským i americkým). Také se mu víceméně podařilo vybruslit z chapadel všemožných sankcí, které potom jako bonus navíc dopadly na hlavu jejich strůjců. Výpadky s dodávkami např. náhradních dílů do letadel jsou sice nyní skoro denním chlebem, ale kdo si myslel, že se za měsíc po vyhlášení prvních sankcí Putin objeví před Europarlamentem v žíních a s popelem na hlavě a bude Západ na kolenou prosit, aby sankce odvolali, šeredně se zklamal. Ba naopak: Putin si ze Západu už dlouhodobě dělá legraci (a ani to netají) a pokud se do začátku války na Ukrajině Západu smál, nyní nejspíš brečí smíchy nad nápady, které na něj eurokomisaři chystají. Třeba takové embargo na ruskou ropu, nebo-li nařízení, za kolik může světu prodávat vlastní ropu… V souvislosti se zatýkáním v Europarlamentu ho už vidím, jak si spokojeně mne rukama a říká: „Vidíte? Já to říkal, že ten Západ je říše lží!“

Dost ale politiky; blíží se Vánoce, svátky míru a pokoje, nebo-li vhodná doba na chvíli zapomenout na všechno negativní kolem nás a radovat se: z narození našeho Spasitele, z toho, že se rodiny po dvou letech můžou zase setkat, a tak dále. I když to v dnešní době zní neuvěřitelně, ale vždy se dá najít něco pozitivního, z čeho se můžeme radovat. A tak proto: šťastné a veselé!