5.12.2022
Kategorie: Exklusivně pro PP, Ze světa

Vyplatí se sledovat, co říká Putin?

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

Válka na Ukrajině se po deseti měsících zasekla na rozbahněných polích kdesi u Dněpru. Naše média sice stále jedou vítěznou vlnu a halasně oznamují „nové a nové ukrajinské zisky”, byť by šlo o jednotlivé, nepřítelem opuštěné vesnice a samoty. Ale ani ti nejlepší mediální mágové už nedokážou zastřít, že situace je patová.

Boje se postupně změnily v opotřebovávací válku. O co jde? Vítězství ve válce je možné dosáhnout v podstatě dvěma způsoby. Tím prvním je blesková válka. Rychle postupující jednotky nepřítele obejdou vojska obránce, nezdržují se dlouhými boji, ale postupují do nitra státu. Spolu s výsadky přeruší komunikace, zásobovací trasy, obsadí důležité body a zajmou, usmrtí, nebo izolují vedení státu a armády atd… až politikové obsazovaného státu hodí ručník do ringu.

Druhou variantou je válka opotřebovávací. Vojska leží v klinči na dobře opevněné linii, která se jen maličko posunuje tam či zpět. Fronta požírá statisíce životů a stamiliony tun nábojů, konzerv, paliv…  Rozhoduje fyzická výroba bojujících států. Tuny oceli, penicilinu, vojenských kalhot, TNT… Marketingem, managementem, sociologií a finančními službami se opotřebovávací válka vyhrát nedá. Bílou vlajku vztyčí ten, komu fyzické, měřitelné a vážitelné zdroje dojdou, jako prvnímu. Příkladem takového boje může být Verdun, za první světové války. A právě tam jsme teď na Ukrajině dostali.

Začíná nám docházet munice. Nám, jako NATO. Už to oficiálně přiznávají vysocí funkcionáři organizace, z Evropy i USA. Naše továrny, pracující v mírovém režimu prostě nestíhají a sklady? Ty už jsou vymeteny do všech koutů.  Německo má prý munici už jen na dva dny boje. Pentagon, který Ukrajincům dodal téměř milion nábojů ráže 155 mm, tvrdí, že jeho zásoby jsou nyní “nepříjemně nízké”. Wall Street Journal před několika dny oznámil, že Washington je ve skluzu s dodávkami zbraní na Tchaj-wan v hodnotě 5 miliard dolarů, které přislíbil (včetně 208 Javelinů a 215 Stingerů), protože teď prostě žádné k dispozici nemá.

Druhá strana, Rus, se už sice (podle našich médií), co nevidět zhroutí. Ale jeho rakety denně padají na ukrajinskou infrastrukturu a jeho dělostřelectvo stále válcuje ukrajinská vojska, netenčícím se proudem granátů. Jako by to zpropadené Rusko bylo na opotřebovávací válku o něco lépe připraveno. Někteří analytici dokonce tvrdí, že právě tohle je ruským záměrem. Zatáhnout Západ, zosobněný NATO a USA do opotřebovávací války. Na bezpečném teritoriu Ukrajiny (na jejíž přežití v podstatě kašlou obě strany). Postupně vyčerpat hospodářství Západu, odstavit ho od zdrojů a … Poslechněte si tato slova: “Jak Západ zabil sovětskou ekonomiku? Dvěma údery: Na jedné straně byl (SSSR) zatažen do nákladných závodů ve zbrojení a na druhé straně se (USA) dohodly s dodavateli, že sníží světové ceny ropy. Co teď Putin dělá? Přesně to samé, aniž by vymýšlel něco nového. Kvůli válce na Ukrajině je Západ zapleten do nákladných závodů ve zbrojení a Rus se dohodl s Araby, že udrží ceny ropy vysoko. Biden se k nim obrátil s žádostí o zvýšení produkce ropy a snížení světových cen, ale byl odbyt hrubým způsobem.”

Rozhlédněte se po světě. Jako by se tahle vize pomalu zhmotňovala. Evropa prožívá surovinovou a energetickou krizi. Evropský průmysl trpí a poohlíží se po jiné, vlídnější lokaci. Saudská Arábie, někdejší přítel USA, si podala žádost do BRICS. Katar prohlásil, že neprodá plyn nikomu, kdo se přihlásí k nějakému stropování cen plynu pro Rusko., jak o tom sní Uršula a její parta z Bruselu. Čínské a Ruské lodě spolu cvičí u Aljašky, jejich letadla se promenují kolem Jižní Koreje. A když dojde na hlasování v OSN, na nějakou rezoluci, odsuzující Rusa, tu se většina, drtivá většina Afriky, Jižní Ameriky a Asie zdrží.

Ale jak to všechno souvisí s Putinem? Jednoduše. On už po několik posledních let a docela vytrvale, hovoří o vzniku multipolárního světa. O konci hegemonie Západu. Naposled letos, na tradičním Valdajském fóru, kde znovu bouřil proti násilnému vnucování západních hodnot zbytku světa a ostatním kulturám a žádal právo každého státu a každé kultury, aby se mohla rozvíjet po svém:  „Pokud západní elity věří, že dokážou zavést do myslí svých lidí, svých společností, nové, podle mého názoru, podivné trendy, jako jsou desítky genderů a gay průvody, budiž. Ať si dělají, co chtějí! Rozhodně ale nemají právo požadovat, aby ostatní šli stejnou cestou.”

K závěru svého letošního projevu pak řekl 5 klíčových vět: „Toto historické období nerozdělené nadvlády nad světovými záležitostmi Západem nyní končí a unipolární svět je minulostí. Nacházíme se v historickém bodu obratu, čelíme pravděpodobně nejnebezpečnějšímu, nepředvídatelnému a přesto důležitému desetiletí od konce druhé světové války. Západ není schopen vládnout lidstvu sám, ale zoufale se snaží a většina světových národů už to není ochotna tolerovat. To je největší kontrast nové éry. Situace je svým způsobem revoluční: horní třída nemůže a spodní třída už tak podle klasika žít nechce.”

Stejnou myšlenku zopakoval Putin ve svém projevu k účastníkům Petrohradského mezinárodního právního fóra. Řekl, že vytvoření multipolárního světa je nezvratné: “Nyní se formuje multipolární systém mezinárodních vztahů. Je to nevratný proces; děje se to před našima očima a je to objektivní povahy,” řekl Putin na letošním plenárním zasedání na téma “Právo v multipolárním světě”. A o něco později měl prohlásit, že svět čelí nejnebezpečnější dekádě od druhé světové války, kdy se západní elity snaží zabránit nevyhnutelnému rozpadu globální dominance Spojených států a jejich spojenců: “Stojíme na historické hranici: před námi je pravděpodobně nejnebezpečnější, nepředvídatelné a zároveň nejdůležitější desetiletí od konce druhé světové války.”

Ano, řeči se vedou a voda teče. Ale tady, v případě Ruska a Putina se zdá, že nezůstalo jen u slov. Kdo si ještě vzpomíná na konec sovětské éry, nemůže zapřít jakési daja vu, ovšem v opačném gardu. Tehdy Spojené státy, vedené presidentem Reaganem obratně vmanévrovaly SSSR do závodů v kosmickém zbrojení a současně jej uvrtaly do Afghánské, válečné bažiny, kde se vyhrát prostě nedalo. Jak samy časem zjistily. K tomu jej ještě dále oslabovaly snížením cen ropy, jediného významného exportního artiklu SSSR. Po dohodě s OPEC. Jenže… Kde dnes ty loňské sněhy jsou. V hypersonických raketách je v současnosti Rusko asi o deset let napřed, před USA. V Ukrajinské válce už Zelenský vyžebral z vojenského hlediska, co jen šlo a NATO vymetlo poslední kouty skladů. Evropa strádá energeticky, průmysl odtud prchá a životní úroveň obyvatelstva se propadá. A OPEC? Ten je teď na ruské straně.

Zde by se dalo najít také vysvětlení onoho podivného, polovičatého způsobu, kterým Rus válku vede. Bombarduje, ostřeluje, ničí, ale neostýchá se ustoupit. Přenechat protivníkovi trochu rozbitého území. Jako by chtěl, aby to vypadalo, že už už končí. Aby Ukrajinci nezmalomyslněli a NATO neustalo v podpoře a zavážení té bezedné jámy na munici, peníze i životy. A mezi tím se světové síly přeskupují.

Ti chytřejší z globalistů pochopili hrozbu Putinova plánu už po pár měsících. Prvním byl nestor světové diplomacie, Zbygniew Brzezinski, který volal už na jaře po diplomatickém řešení. Než prý bude pozdě. A jak se válka protahovala, začaly se přidávat hlasy další. Za globální business Elon Musk, za americkou armádu předseda náčelníků štábů, generál Mark Milley. No a v posledních dnech se ke slovům o míru rozhoupal dokonce i sám president USA, Biden. Jako by se Západ pomalu probouzel a protíral si oči.

Možná se tedy občas vyplatí sledovat, co říká Putin. Ostatně v té své letošní, Valdajské řeči, prohlásil i jiné, zajímavé věci. Například: „Tradiční hodnoty nelze nikomu vnucovat – prostě je třeba je respektovat a respektovat to, co si každý národ v průběhu staletí zvolil. Toto je naše chápání tradičních hodnot a tento přístup sdílí a přijímá většina lidstva. Je to logické, protože tradiční společnosti Východu, Latinské Ameriky, Afriky a Eurasie tvoří základ světové civilizace. Respekt ke zvláštnostem národů a civilizací je v zájmu všech. Je to i v zájmu tzv. Západu.”

Ano, jasně, jsou to jen slova.  Ale jak rád by člověk zaslechl něco takového od našich politiků! Nebo od někoho z tak zvaných elit a vůdců svobodného, demokratického a úctou k diverzitě (různosti)  žijícího Západu…

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (53 votes, average: 4,87 out of 5)
Loading...
106 komentářů

Napsat komentář: Jiří Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)