25.11.2022
Kategorie: Ekonomika

Jak BlackRock ovládl svět (2. díl)

Sdílejte článek:

SLOVANKA

BlackRock a Vanguard jsou vlastníky 90% světových korporací. Každý z nás svým dílem nechává těmto „světovládcům“ vydělat. Tyto společnosti ovládly všechny obory činnosti a ti, kdo za těmito investičními giganty ve skutečnosti stojí, stále zůstávají utajeni v pozadí.

V případě BlackRocku víme, že v jeho čele stojí Larry Fink, ovšem to je jen podobně jako Gates, Schwab či Soros postava vystrčená do popředí, za níž se teprve skrývají skuteční vládci světa.

Pokud jste četli 1. část série Jak BlackRock ovládl svět, tak víte, jak se BlackRock z obskurní investiční firmy stal v 80. letech jedním z nejmocnějších světových správců bohatství po globální finanční krizi v letech 2007-2008. Dozvěděli jste se také, jak generální ředitel BlackRock Larry Fink rychle zúročil obrovské bohatství společnosti – s aktivy ve správě přes 10 bilionů dolarů a postavením jednoho ze tří největších institucionálních investorů v téměř každé společnosti z Fortune 500 – k získání politické moci.

Ale Fink a jeho přisluhovači neměli zájem získat moc jen kvůli ní samotné. Ne, pokud chcete získat moc, musíte ji využít. Otázka tedy zní: Jak tuto nově nalezenou politickou moc využili?

Nikdo informovaný již dnes nevěří pohádkám o tom, že Covid-19 byl o viru. Ve skutečnosti měla údajná pandemie posloužit jiným  cílům. O jaké cíle jde?

Na tuto otázku je samozřejmě mnoho odpovědí. Covid posloužil k mnoha účelům a každý z různých hráčů na velké šachovnici na něm vydělal svým vlastním způsobem. Ale jednou z nejdůležitějších – a také jednou z nejvíce přehlížených – odpovědí je, že v podvodu šlo také v podstatě o finanční převrat. A celý tento převrat připravil (uhodli jste) BlackRock.

Minulý týden jsme zakončili naši malou lekci historie v roce 2019, nesmírně důležitém roce pro převzetí planety společností BlackRock.

V lednu toho roku se Joe Biden  doplazil do kanceláře Larryho Finka na Wall Street, aby hledal požehnání finančního titána pro jeho prezidentské volby. „Jsem tu, abych vám pomohl,“ odpověděl údajně Fink.

Dne 22. srpna téhož roku byl Larry Fink zvolen do správní rady Světového ekonomického fóra, organizace, která podle WEF „slouží jako strážce poslání a hodnot Světového ekonomického fóra“.

Byla to však další událost, která se konala 22. srpna 2019, která dnes přitahuje naši pozornost. Jak se ukázalo, 22. srpen byl nejen datem, kdy Fink získal své globalistické vyznamenání ve správní radě WEF, ale také datem, kdy finanční převrat (později mylně nazvaný „pandemie“) skutečně začal.

Abychom však pochopili, co se toho dne stalo, potřebujeme nejprve porozumět struktuře amerického měnového systému. Ve skutečnosti existují v bankovním systému dva typy peněz: „bankovní peníze“ – peníze, které vy i já používáme k transakcím v reálné ekonomice – a „rezervní peníze“ – peníze, které banky ukládají u Federálního rezervního systému.  Tyto dva typy peněz obíhají ve dvou samostatných peněžních okruzích, někdy označovaných jako maloobchodní (bankovní peníze) a velkoobchodní (rezervní peníze).

Jádrem systému dvou okruhů však je, že historicky Federální rezervní systém nikdy nebyl schopen „tisknout peníze“ v tom smyslu, jak tomu lidé běžně rozumějí. Je schopen vytvořit rezervní peníze pro banky, které je mohou uložit u FEDu, aby splnily své kapitálové požadavky. Čím více rezerv mají zaparkovaných u FEDu, tím více bankovních peněz mohou vytvořit a půjčit reálné ekonomice.

Propast mezi rezervními penězi vytvořenými Fedem a bankovními penězi vytvořenými bankami působí jako jistič, a tak záplava rezervních peněz vytvořených FEDem v důsledku celosvětové finanční krize v roce 2008 nevedla k prudkému nárůstu vkladů komerčních bank.

To vše se ale před třemi lety změnilo. V době podvodných záchranných opatření v roce 2020 množství bankovních vkladů v komerčních bankách v USA – číslo, které nikdy nekorelovalo s celkovým množstvím rezerv držených ve FEDu – náhle vzrostlo v tandemu s FEDem.

Něco se stalo mezi záchranou z roku 2008 a záchranou v roce 2020. Zatímco přílivová vlna rezervních aktiv, která se rozpoutala za účelem kapitalizace bank v dřívějším záchranném programu, si cestu do „reálné“ ekonomiky nenašla, peníze na záchranu v roce 2020 si cestu našly.

Tak, co se stalo? BlackRock se stal, tohle se stalo.

15. srpna 2019 zveřejnil BlackRock zprávu s typicky nudným názvem „Jak se vypořádat s dalším poklesem: Od nekonvenční měnové politiky k bezprecedentní koordinaci politik“. I když se novinám nepodařilo upoutat pozornost široké veřejnosti, dostaly se do některých titulků ve finančních médiích, a co je důležitější, zaujaly zástupy centrálních bankéřů, kteří 22. srpna 2019 – přesně v den, kdy byl Fink jmenován do představenstva WEF – vyrazili na výroční obchodní sympozium v ​​Jackson Hole ve Wyomingu.

Tématem sympozia v roce 2019, které sdružuje centrální bankéře, politiky, ekonomy a akademiky, aby diskutovali o ekonomických otázkách a možnostech politiky, byly „Výzvy pro měnovou politiku“ a článek BlackRock, který byl zveřejněn týden před akcí, byl pečlivě vytvořen tak, aby nastavit parametry pro tuto diskusi.

Není žádným překvapením, že zpráva zaujala centrální bankéře. Ostatně návrh BlackRocku měl rodokmen. Ze čtyř spoluautorů zprávy byli tři sami bývalí centrální bankéři: Philipp Hildebrand, bývalý prezident Švýcarské národní banky, Stanley Fischer, bývalý viceprezident Federálního rezervního systému a bývalý guvernér Bank of Israel, a Jean Boivin, bývalý viceguvernér Bank of Canada.

Zpráva začíná konstatováním dilematu, kterému centrální bankéři čelili v roce 2019. Po letech kvantitativního uvolňování (QE) a politiky nulových úrokových sazeb (ZIRP) a dokonce i kdysi nemyslitelné politiky negativních úrokových sazeb (NIRP) došel banksterům prostor pro manévrování. Jak poznamenává BlackRock:

Současný prostor globálních centrálních bank pro měnovou politiku je omezený a nebude stačit k reakci na významný, natož dramatický pokles. Konvenční a nekonvenční měnová politika funguje především prostřednictvím stimulačního efektu nižších krátkodobých a dlouhodobých úrokových sazeb. Tento kanál je téměř vyčerpán: třetina vládních dluhopisů a dluhopisů investičního stupně na rozvinutém trhu nyní přináší záporné výnosy a výnosy globálních dluhopisů se blíží svému potenciálnímu dnu. Další podpora nemůže přijít z klesajících úrokových sazeb.

Jediný jiný způsob, jak by rádoby centrální plánovači mohli dostat peníze do ekonomiky (daňové výdaje pod dohledem legislativy), byl také v případě ekonomického kolapsu odsouzen k neúspěchu:

Fiskální politika může podpořit ekonomickou aktivitu, aniž by se spoléhala na nižší úrokové sazby – a po celém světě existuje dobrý důvod pro výdaje na infrastrukturu, vzdělávání a obnovitelné zdroje energie, aby se podpořil potenciální růst. Současné prostředí nízkých úrokových sazeb také vytváří větší fiskální prostor. Fiskální politika však obvykle není dostatečně flexibilní a existují limity toho, čeho může dosáhnout sama. S rekordně vysokým globálním dluhem by větší fiskální stimuly mohly tlačit úrokové sazby výše nebo podnítit očekávání budoucí fiskální konsolidace, což by podkopalo a možná i zrušilo jejich stimulační účinky.

Jaká tedy byla odpověď BlackRock na tento hlavolam? Samozřejmě – Velký reset!

Ne, ne velký reset Klause Schwaba. Další druh „velkého resetu“. Resetování „přímo“.

Když je měnová politika vyčerpána a samotná fiskální politika nestačí, je zapotřebí bezprecedentní reakce. Tato reakce bude pravděpodobně zahrnovat „přímou akci“: přímá akce znamená, že centrální banka najde způsoby, jak dát peníze centrální banky přímo do rukou veřejných a soukromých věřitelů. Přímá tvorba peněz, kterou lze organizovat mnoha způsoby, funguje následovně: 1) obcházení kanálu úrokových sazeb, když jsou tyto tradiční nástroje centrální banky vyčerpány, a 2) prosazování koordinace politik tak, aby fiskální expanze nevedla k vyrovnání.

Autoři návrhu BlackRock zdůrazňují, že jim nejde o to, aby lidem na jejich účty prostě bez rozdílu sypali peníze. Jak poukázal spoluautor zprávy Phillip Hildebrand ve svém vystoupení na Bloombergu v den vydání listu, nejde o Bernankeho nápad „peníze z vrtulníku“. Nebyla to ani – jak zdůraznil spoluautor zprávy Jean Boivin ve svém vystoupení v podcastu BlackRock o této myšlence v lednu 2020 – verze moderní monetární teorie (MMT), kde vláda jednoduše tiskne bankovní peníze k utrácení.

Ne, měl to být proces, při kterém budou vytvořena speciální zařízení – která nazývali „stálá nouzová fiskální zařízení“ (SEFF) – za účelem nasměrování bankovních peněz přímo na obchodní účty různých veřejných nebo soukromých subjektů. Na tyto SEFF by dohlíželi sami centrální bankéři, takže by se toky dvou peněžních okruhů křížily způsobem, který se nikdy předtím nestal.

Jakákoli další opatření na podporu hospodářského růstu musí jít nad rámec úrokového kanálu a být „přímá“, tj. když centrální banka připisuje peníze přímo na soukromé nebo veřejné účty. Tak či onak to bude znamenat utrácení dotací – a takové opatření by bylo v první řadě spíše fiskální než peněžní. Toho lze dosáhnout přímo prostřednictvím fiskální politiky nebo přidáním nástroje, který je svou povahou fiskální, do souboru nástrojů měnové politiky, jako je např.  usnadnění úvěru nákupem akcií. To znamená, že účinný stimul by vyžadoval koordinaci mezi měnovou a fiskální politikou – ať už implicitní nebo explicitní. 

Dobře, pojďme to shrnout. 15. srpna 2019 představil BlackRock návrh vyzývající centrální banky, aby v případě příštího poklesu zavedly zcela nový způsob injekce peněz přímo do ekonomiky. Poté, 22. srpna 2019, se světoví centrální bankéři sešli ve Wyomingu na své výroční akci, aby diskutovali právě o těchto myšlenkách.

Poslouchali centrální bankéři BlackRock?

Pamatujete si, jak se vklady komerčních bank poprvé pohybovaly synchronizovaně s rozvahou FEDu? No, podívejme se na to znovu, ano?

Korelace mezi rozvahou Fedu a vklady komerčních bank je jasným znamením „přímého“ pokusu o záchranu ve stylu BlackRock – nezačalo to v březnu 2020. Ve skutečnosti to bylo září 2019 – měsíce předtím, než byl plánován podvod Billa Gatese. Náhle jsme mohli vidět, jak si tisk peněz Federálního rezervního systému razí cestu přímo do maloobchodního peněžního cyklu.

Jinými slovy, necelý měsíc poté, co BlackRock navrhl tento revoluční nový typ fiskální intervence, začaly centrální banky tuto myšlenku realizovat. Going Direct Reset – lépe chápaný jako finanční převrat – začal.

Tato přímá intervence však byla později zrušena dalším úskokem FEDu, jak uvalit ještě více vládního dluhu na střadatele, ale to je jiný příběh. Jde o to, že pečeť na láhvi „přímého resetu“ byla porušena a netrvalo dlouho a centrální bankéři měli dokonalou záminku, aby celou láhev nacpali veřejnosti do krku. To, co nám bylo prodáno jako „pandemie“, byla ve skutečnosti jen výmluva, ve finančním měřítku, pro FED, aby mohl pumpovat biliony dolarů přímo do ekonomiky v absolutně bezprecedentním měřítku.

Příběh o tom, jak byl tento přímý reset implementován během záchranných programů v roce 2020, je fascinující. Ale co z toho má BlackRock, ptáte se? Když přišel čas rozhodnout, kdo bude pověřen řízením podvodné pomoci, hádejte, na koho se FED obrátil? Pokud jste tipovali BlackRock, pak máte (bohužel) pravdu!

Ano, v březnu 2020 Federální rezervní systém najal BlackRock, aby řídil tři samostatné záchranné programy: jeho komerční program cenných papírů zajištěných hypotékami, nákupy nově vydaných podnikových dluhopisů a nákupy stávajících dluhopisů investičního stupně a úvěrových ETF.

Tato pomoc samozřejmě nebyla jen další záminkou pro BlackRock, aby získal přístup do státní pokladny a přidělil finanční prostředky společnostem ve svém vlastním portfoliu, i když tomu tak rozhodně bylo.

A nebyla to jen další nouzová situace, která nechala předsedu Federálního rezervního systému Larryho Finka na rychlé volbě – nejen kvůli hromadění nevyžádaných smluv na BlackRock, ale také kvůli správě vlastního portfolia.

Pro BlackRock to byla také vhodná záminka, aby zachránil jedno ze svých nejcennějších aktiv: iShares, sbírku burzovně obchodovaných fondů (ETF), kterou získal od Barclays v roce 2009 za 13,5 miliardy dolarů, které do roku 2020 vzrostly na 9 bilionů dolarů.

Jak ve svém článku zdůrazňují Pam a Russ Martensovi, kteří se BlackRockem léta zabývali na svém blogu Wall Street On Parade, BlackRock zachraňuje své ETF s penězi FEDu a daňových poplatníků:

BlackRock získává povolení od FEDu k nákupu vlastních ETF podnikových dluhopisů v rámci programu FEDu na podporu trhu podnikových dluhopisů. Podle pondělní zprávy magazínu Institutional Investor BlackRock nakoupil jménem FEDu „1,58 miliardy dolarů v investičním a vysoce výnosném ETF od 12. do 19. května, přičemž fondy iShares společnosti BlackRock braly 48 procent z celkové hodnoty.“

Žádné výběrové řízení a nákup vlastních výrobků, co by na tom mohlo být špatného? Aby to bylo ještě více pobuřující, stimulační balíček známý jako CARES Act vyčlenil 454 miliard dolarů z peněz daňových poplatníků na absorbování ztrát ze záchranných programů FEDu. Na absorbování ztrát z programů nákupu podnikových dluhopisů řízených společností BlackRock bylo vyčleněno celkem 75 miliard dolarů. Schopnost BlackRock nakupovat vlastní fondy obchodované na burze znamená, že daňoví poplatníci platí za ztráty, které by jinak utrpěla společnost miliardáře Larryho Finka a investoři.

Když byla oznámena dohoda FEDu s BlackRockem o správě programu nákupu ETF, pokusili se v New York Times zakrýt podvod poukazem na to, že dohoda podepsaná FEDem zajišťuje, že BlackRock „nevydělá více než 7,75 milionu dolarů ročně. hlavní dluhopisové portfolio, které bude spravovat,“ a že společnost „bude mít rovněž zakázáno účtovat poplatky za prodej dluhopisů zajištěných burzovně obchodovaných fondů, segmentu trhu, který dokázala vydělat.“

Ale to je samozřejmě  (a nepochybně záměrně) lež.

Jak uvedl The Wall Street Journal v září 2020, tržby společnosti BlackRock se ve druhém čtvrtletí roku 2020 zvýšily o 11,5 % na 261 milionů USD, což je způsobeno nárůstem ETF spravovaných společností BlackRock o 34 miliard USD. Jak ve zprávě poznamenal Bharat Ramamurti, člen kongresového panelu, který dohlíží na covidové stimulační programy FEDu, základní podvod spáchaný BlackRockem není zrovna raketová věda.

I když se BlackRock vzdá svých poplatků za nákupy provedené FEDem, skutečnost, že je společnost spojena s tímto programem, znamená, že do fondů BlackRock se budou hrnout další investoři. BlackRock z těchto přítoků samozřejmě dostává poplatky. Závěr je tedy takový, že je to pro BlackRock velmi lukrativní.

Čísla mluví sama za sebe. Poté, co BlackRock získal povolení zachraňovat své vlastní fondy obchodované na burze pomocí nově vytvořených peněz „going direct“ FEDu, iShares znovu vzrostly a v minulém roce překonaly 3 biliony dolarů spravovaných aktiv.

Nebyl to však jen FED, kdo rozvinul červený koberec pro BlackRock, aby provedl samotný záchranný plán, který vymyslel. Banksteři z celého světa se snažili najmout BlackRock, aby řídil jejich tržní intervence.

V dubnu 2020 Bank of Canada oznámila, že (kdo jiný?) najímá BlackRock’s Financial Markets Advisory (FMA), aby řídila svůj vlastní program nákupu firemních dluhopisů v hodnotě 10 miliard dolarů. V květnu 2020 švédská centrální banka Riksbank také angažovala BlackRock jako externího konzultanta, aby provedl „analýzu švédského trhu podnikových dluhopisů a posouzení možných návrhových možností pro potenciální program nákupu podnikových dluhopisů“.

Jak jsme viděli v 1. části tohoto vyšetřování, globální finanční krize umístila BlackRock na mapu, vytvořila dominanci společnosti na světové scéně a katapultovala Larryho Finka do řad legendy Wall Street. S „přímým resetem“ 2020 však BlackRock skutečně ovládl celou planetu. BlackRock nyní diktoval intervence centrální banky a poté jednal ve všech možných rolích a v přímém rozporu s pravidly o střetu zájmů, vystupoval jako poradce, manažer, kupující, prodávající a investor jak pro FED, tak pro banky, korporace, penzijní fondy a další.

BlackRock tak upevnil svou pozici společnosti, která vlastní svět.

Ale znovu vyvstává stejná  otázka: Čeho chce BlackRock touto silou dosáhnout? čeho je schopen? A jaké jsou cíle Finka a jeho spolubojovníků?

BlackRock se nyní snaží utvářet samotnou společnost podle své vůle a ovlivňovat přitom chod civilizace. Ale o tom až v příštím díle…

 

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (7 votes, average: 4,86 out of 5)
Loading...
10 komentářů

Napsat komentář: Ladislav Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)