17.11.2022
Kategorie: Historie

Václave Havle, takhle jsme to nechtěli …

Sdílejte článek:

TOMÁŠ TYL

Koukám kolem sebe a že by teda bylo co slavit … O Hrad bojuje agent, rozvědčík a neomarxistka, na opačném kopečku z Kramářovy vily vysílá signály politolog, který je člověkem roku a světovým lídrem, i když bez osobního schválení Lejnovou po sobě nespláchne ani lejno, pod kopečkem ve Strakovce sedí tlupa egomaniaků – nástěnkář s pytlem na mrtvoly, posedlá válečnice, majitelka penzionu a vysoké školy (oboje zavřené), rozpočtář, který je vysmátý s platem 200 tisíc měsíčně, ale ta podobná částka na tři roky je prý pro matky moc, další je ministr deindustrializace a pak je tam ještě pár ministrů, o kterých jsme za celý rok nic neslyšeli a Pán Bůh za to zaplať, protože když Bek jednou promluvil, vylezlo z něj heslo “Evropa jako úkol”. Rok práce, úplně mozoly na mozku… 


Chtěli jsme do Evropy. Na Západ. Hm. Teď tam jsme. Vyrábíme jim elektřinu, kterou nám draze prodávají a salutujeme u každé blbiny, která vyleze z Brusele. Zleva Alžbětko, zprava Tymiánek. Veřejnoprávním médiím vládne kroužek levičáků se speciálním výcvikem. 5x ročně se omlouváme Němcům a já pořád nemůžu na mapě najít to Nacisticko. Když jste za komoušů v práci řekli, co si myslíte, tak jste skončili v kotelně. Dneska neskončíte ani v kotelně, ale rovnou na dlažbě nebo v base. Aspoň jsme se jako děti nemusely bát války – dnes se už děti zase ptají rodičů “a proč válčíme?!”.

Takže jo – 17. listopad ano, ale VÁCLAVE HAVLE, TAKHLE JSME TO NECHTĚLI!

 

Tomáš Tyl

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (29 votes, average: 4,86 out of 5)
Loading...
127 komentářů

Napsat komentář: proruské pitomio Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)