Vládní manipulace v kampani s deštníkem

Premiér Petr Fiala se v týdnu takto vyjádřil na twitteru: „Nebudeme zvyšovat daně, považujeme to za špatné. Je dobré, když mají lidé a firmy víc peněz. Zvyšováním daní sebereme lidem víc peněz, stát je pak spotřebuje, rozpustí a přerozdělí je jinak. Pro společnost, ekonomiku i stát je lepší, když peníze mají k dispozici lidé a firmy.“ Závazkem nezvyšování daní asi mnohé potěšil. Copak se ale dá při vývoji inflace mluvit o tom, že lidé a firmy mají víc peněz, tedy reálně, nikoli nominálně?

Premiér Fiala má v těchto výrocích naprostou pravdu, troufám si odhadnout, že někde velmi dobře ocitoval nějakého ekonomického poradce, já bych to totiž podepsala a skoro jako bych slyšela ozvěnu mých vlastních slov.

Při vysoké inflaci, která dosahuje vyšší výše, než jakým tempem rostou příjmy spotřebitelů, samozřejmě nelze mluvit o tom, že lidé mají víc peněz; naopak jich mají méně. Nicméně Fiala zcela očividně nemluvil o tom, že by lidé měli víc peněz obecně, nýbrž o tom, že pokud lidem peníze necháme a nepřerozdělíme je zvýšením daní, víc jim zůstane ve srovnání se situací, kdy peníze přerozdělené jsou.

A navíc – vysokou inflaci máme právě proto, že předešlé vlády příliš přerozdělovaly, tedy příliš vybíraly na daních a příliš vydávaly do ekonomiky – tím Babišova vláda napumpovala do ekonomiky tolik peněz, že došlo k vyšší inflaci než v jinak srovnatelných zemích.

Inflace v dubnu stoupla na 14,2 % z březnových 12,7 %. Vláda s ní bojuje tak, že spustila nový web, takzvaný „Deštník proti drahotě“. Nejde ovšem o novou pomoc, ale souhrn toho, co už platí nebo co dříve vláda avizovala. Navíc dle opozice polovina „deštníku“ je zvýšení důchodů, které ale vyplývá ze zákona a zvýšit by ho tak musela jakákoli vláda. Co si o ochraně tímto deštníkem před silným lijákem drahoty myslíte? Je k něčemu?

Ta hesla uvedená na webu „Deštník proti drahotě“ jsou do značné míry manipulativní. Tak třeba „4,2 miliardy Kč na snížení spotřební daně na pohonné hmoty od června do září“. To je jedno z těchto hesel. Jak jako 4,2 miliardy na snížení daně? Vždyť ta věta je sémanticky úplně chybně. To jako že stát musí vydat 4,2 miliardy na nějaké řízení o snížení daně? Takhle to přece není. Je to tak, že stát nevybere od lidí 4,2 miliardy a nepřerozdělí je. Správně tedy mělo být řečeno: necháme vám o 4,2 miliardy víc. Nebo: obereme vás o 4,2 miliardy méně, než vás stát dříve plánoval obrat.

V podstatě mnoho z daných opatření je proinflační, inflaci ještě víc pohání. Mně tam chybí větší snižování spotřebních daní a dalších daní prodražujících energie či pohonné hmoty, to by mělo skutečný efekt.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza doporučuje zaměstnancům, aby si v souvislosti s inflací nebáli říct o vyšší mzdu. Podle něj chybí firmám stovky tisíc lidí. A udržet si kvalitní zaměstnance je pro podniky klíčové. Je to od bývalého náměstka ministra financí a bývalého sociálního demokrata ta správná rada?

Tomáš Prouza radí jako odborář, nikoliv jako podnikatel. Podniky jsou na pokraji únosného s tím, jak jim rostou náklady. Taky by se mohlo snadno stát, že tak dlouho bude prudit zaměstnanec podle Prouzovy rady se zvýšením mzdy, až dostane výpověď.

Prezident republiky Miloš Zeman jmenoval novým guvernérem ČNB Aleše Michla. V té souvislosti uvedl, že ho zvolil kvůli jeho kritickému postoji ke zvyšování sazeb v době vysoké inflace. Co si lze od nového guvernéra v čele centrální banky slibovat? A co říkáte tomu, že krátce nato začala ČNB mimořádně intervenovat za silnější korunu, což někteří ekonomové komentovali, že tak vlastně intervenuje proti svému nadcházejícímu guvernérovi?

Ano, to je přesné. ČNB intervenovala proti budoucímu guvernérovi. To je tak trochu bizár. Vysvětlím vám to: Máme několik více či méně účinných nástrojů, jak ovlivňovat inflaci a jak proti ní bojovat. Žádný z těch nástrojů není účinný stoprocentně, každý z nich je schopen inflaci spíš jenom brzdit. Řekněme, že bez těchto nástrojů by inflace byla ještě vyšší, než jaká je. Jedním z těch nástrojů jsou vyšší úrokové sazby, druhým nástrojem je silný kurz koruny. Přitom jedno souvisí s druhým: čím vyšší máme úrokové sazby, tím máme silnější kurz koruny, takže obojí proti inflaci působí současně.

Aleš Michl je dlouhodobě proti vysokým úrokovým sazbám, tedy vlastně je pro vyšší inflaci. Jakmile tedy vešlo ve známost, že se stane guvernérem, znamenalo to nižší úrokové sazby, a ty zase znamenaly jednak vyšší inflaci, jednak ale i slabší korunu. Takže koruna oslabila. A tím hned začala působit na vyšší dovozní ceny a tedy na růst inflace… Takže ČNB musela zasáhnout – v podstatě proti guvernérovi.

Evropská centrální banka, která už šest let nepřetržitě drží úrokové sazby na nule, nejspíš od letošního léta začne s jejich pozvolným navyšováním. Alespoň několik jejích představitelů dalo najevo, že je tomu kvůli rychlému růstu inflace nakloněno. Jaký efekt a jak rychle může zvýšení sazeb přinést, pokud by měla být tato očekávání naplněna?

Je to úplně analogické jako u nás – efekt prakticky nebude vidět, spíš jde o to, že inflaci to bude brzdit. Inflace neporoste tak rychle, jak by rostla, kdyby růstu úrokových sazeb nebylo. Převodní mechanismus mezi zvýšením úrokových sazeb a efektem na inflaci je ale minimálně šest měsíců. Takže je to opravdu s křížkem po funuse.

Zhoršující se ekonomická situace mění konzervativní přístup Čechů k financím, a ti se snaží své úspory „zachránit“. Nemovitosti jsou vhodné pro investory s větším množstvím naspořených peněz, akcie vyžadují alespoň trochu se orientovat na trhu s cennými papíry. Za jednoduchou investici je považováno zlato. Pro koho je vhodná? V jaké podobě? V hotovosti, nebo si do zlata spořit? Jaké rady byste měla pro ty, kdo o ní nyní vážně uvažují?

Zlato je vhodné prakticky pro každého, kdo nechce nebo nemůže investovat do nemovitostí, a současně chce ochránit majetek před inflací. Když za mnou přijde klient, že chce investovat do zlata, a tím ochránit peníze před inflací, vždy s ním nejprve rozeberu, co je jeho hlavním úmyslem. Jde mu víc o uchování majetku na delší dobu? Pořešení dědictví? Spoření na důchod? Nebo se bojí nějaké měnové reformy, kolapsu ekonomiky, a chce mít pohotovostní rezervu „pro každý případ“? Odtud pak podle jeho úmyslů klientovi doporučím třeba investiční mince, nebo zlaté slitky. Nedá se říct, že jedno je lepší, nebo horší, spíš obojí má maličko jiné vlastnosti.

Pokud jde o spoření zlata, já upřednostňuji koupit – a převzít. Je to bezpečnější varianta než spoření do drahých kovů. Navíc nemůže dojít k tomu, že spoříte, spoříte… mezitím vám cena zlata ujíždí stále výš, a vy se v podstatě nemůžete „dospořit“ k vašemu prvnímu nákupu a pořád nic nemáte v ruce.