14.12.2021
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Brusel znemožnil členským státům splnit povinnost, kterou jim ukládá právo EU

Sdílejte článek:

IVAN DAVID

DAVIDAbsurdita jménem reforma Společné zemědělské politiky právě vrcholí. Do 31. 12. 2021 mají ministerstva zemědělství členských států odevzdat Evropské komisi návrhy národních strategických plánů. Tak jim to stanoví nařízení o financování řízení a kontrole Společné zemědělské politiky, jehož jsem byl v průběhu projednávání stínovým zpravodajem za frakci Identita a demokracie (ID). Prováděcí nařízení, v nichž Komise stanoví členským státům požadavky, které mají do národních strategických plánů zapracovat, však nebudou hotová dříve než v průběhu února 2022. Pokud do té doby Komise nepředstaví stroj času, jimž by se platební agentury někdy v roce 2022 mohly vrátit do prosince 2021 nastane paradoxní situace. Komise bude postihovat členské státy za to, že nedodaly včas dokument, jehož vypracování jim znemožnila svojí liknavostí a arogancí sama Komise, protože nevydala včas prováděcích předpisy podle nichž se má strategický plán vypracovat.


V červnu letošního roku, když ještě probíhala jednání mezi europarlamentem a Radou, jsem na základě dohody koordinátorů předložil návrh na prodloužení přechodného období o rok do konce roku 2023. S tím, že se o rok – do konce roku 2022 – posune i lhůta pro vypracování a předložení národních strategických plánů. Takto jsme byli dohodnuti se zástupci ostatních frakcí, protože Komise už na jaře přiznávala, že na vypracování prováděcích nařízení potřebuje nejméně 1 rok. Jen v případě nařízení o financování řízení a kontrole Společné zemědělské politiky si Komise nechala udělit 100 zmocnění ke stanovení podrobností k povinnostem stanoveným v nařízení formou prováděcích předpisů. K nařízení,kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV) – zkráceně označovaném nařízení o strategickém plánu – má Komise vydat více než 2 stovky prováděcích předpisů. Další 50 „komisních vyhlášek“ má být vydáno k nařízení o organizaci společného trhu. Za rok by se to teoreticky dalo stihnout, pokud by Komise vydala každá den – včetně sobot, nedělí a svátků – nejméně jeden prováděcí předpis.

Na rozdíl od ministerských vyhlášek, které jsou řešeny pouze v Legislativní radě vlády, musí být prováděcí předpisy Komise zvláštní formou schváleny v europarlamentu a Radě. Prováděcí předpisy se dělí na 2 druhy – na implementační a delegované a akty. Implementační akty jsou projednávány v Radě. O návrhu se jedná tak dlouho – včetně možnosti předkládat pozměňovací návrhy – až se návrh Komise podaří upravit do podoby, s níž souhlasí kvalifikovaná většina. Tedy nejméně 60% členských států reprezentujících v součtu nejméně 60% obyvatel.

Delegovaný akt je je prostřednictvím zpravodaje avizován Zemědělskému výboru, který může plénu ve lhůtě 60 dnů navrhnout, aby jej hlasováním suspendovala. EP však nemá možnost delegovaný akt upravovat cestou pozměňovacích návrhů. Může jej pouze svým hlasováním jako celek zneplatnit. Do zdůvodnění si europoslanci mohou napsat, co konkrétně se jim na delegovaném aktu nelíbí. Záleží však na Komisi, za při tvorbě náhrady zamítnutého předpisu připomínky zohlední, nebo zda riskne, že jí bude nástupce opět „sestřelen“.

Každému europoslanci bylo v létě jasné, že tímto tempem není reálné včas schválit všechny potřebné předpisy. Můj pozměňovací návrh, který byl předjednán napříč frakcemi a vložen do návrhu nekonfliktního nařízení o zemědělské statistice, však jeden z pracovníků sekretariátu nezařadil do sešitu pozměňovacích návrhů a jako „nesouvisející“ jej hodil do koše. I když takovou pravomoc podle Jednacího řádu EP žádný z úředníků nemá a mohl by to udělat pouze předseda výboru. Za něco podobného by v české Sněmovně zaměstnanec výboru dostal okamžitou výpověď pro závažné porušení pracovní kázně. Bruselskému eurokratovi se nestalo vůbec nic. Udělal to totiž na žádost Komise v době parlamentních prázdnin. A jeho chování dodatečně po dohodě s Komisí „přikryly“ frakce Zelených, Socialisté a komunistická Levice.

V červenci 2021 došlo mezi delegacemi europarlamentu a Rady k dohodě o kompromisních změnách všech tří reformních nařízení. Když byl v září odhalen problém s mým nezařazeným pozměňovákem prosadily si probruselské frakce, že problém „necháme plavat“, protože „se to snad nějak stihne“. V té době jsme neměli k dispozici finální texty reformních nařízení, které až do 18. 11. 2021 „drhli čističi“ z právních služeb EP a Rady, kteří z kompromisních textů odstraňovali pasáže, které byly v rozporu s jinými nařízeními.

Už v září nám sdělili, že finální texty všech tří nařízení Evropského parlamentu a Rady budou hotové v listopadu, kdy o nich budeme moci hlasovat na plénu v závěrečném hlasování. A následně ministři na Radě. Komise mohla začít prováděcí nařízení psát teprve až pos chválení reformních nařízení v EP a Radě.

Tehdy jsem kolegům připomněl, že od poloviny listopadu do konce roku nemá Komise podle vlastního vyjádření šanci všechny prováděcí předpisy ani napsat. Natož je projednat a Radou a s námi. Takže bychom měli najít jiný způsob, jak přechodné období pomocí pozměňovacího návrhu prodloužit, a dát Komisi i členským státům dost času na práci. Proti mému návrhu se ostře vymezil holandský místopředseda Komise pro Zelený úděl Frans Timmermans (na obrázku) s tím, že by to vedlo k nepřijatelnému odložení plnění klimatických ambicí. Na moji žádost do protokolu z jednání výboru slíbil, že to Komise stihne, i když je lhůta k vydání prováděcích předpisů velmi ambiciózní.

U nás má slovo „ambiciózní“ naprosto jiný význam než v Bruselu. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku se ještě od minulého režimu traduje pořekadlo: „ambiciózní blbec je horší než třídní nepřítel“. Většině našich občanů se ve spojení se slovem „ambiciózní“ vybaví někdo, kdo své cíle prosazuje „i přes mrtvoly“. Místopředseda Timmermans je krystalickou ukázkou takové osobnosti. V bruselštině je slovo „ambiciózní“ jedním z nejpoužívanějších slov. Je používáno jako náhrada za jakékoli kladně vnímané adjektivum.

A nyní se zemědělci v praxi mohou přesvědčit, jak to s přehnanou ambiciózností dopadá. Z více než tří set prováděcích předpisů, které mají začít platit před tím, než členské státy zpracují a předloží ke schválení své národní strategické plány, byly europarlamentu v písemné podobě předloženy pouhé 2 návrhy delegovaných aktů, a Radě pouhých 15 návrhů implementačních aktů. Ani jeden z nich nebude vyhlášen v Úředním věstníku EU během prosince a do konce roku nezačne platit. Komise oba spoluzákonodárce požádala, abychom se před řádným termínem vzdali jakýchkoli připomínek, a schválili její návrhy tak jak jsou. Což by jí umožnilo je vyhlásit.

Většina států však má závažné výhrady k textům předloženým Radě i europoslancům. Zemědělský výbor i Rada žádost Komise o zkrácené řízení minulý týden odmítli. Zemědělský výbor EP proto bude až 10. 1. 2022 jednat o námitkách, které prostřednictvím svých europoslanců členské státy předloží k Nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady o další požadavky na určité typy intervencí specifikované členskými státy v jejich strategických plánech SZP na období 2023 až 2027 podle uvedeného nařízení, jakož i pravidla pro poměr pro dobrý zemědělský a ekologický stav (GAEC) standard 1 a k jejím přílohám, a k Nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) o pravidlech týkajících se platebních agentur a jiných subjektů, finančního řízení, schvalování účtů, jistot a používání eura a jejím přílohám. Na plénum budou předloženy návrhy k jejich suspendování nejdříve ve třetím týdnu ledna. Nebo také až ve třetím týdnu února 2022. Teprve poté bude moci Komise vydat opravené verze a kolečko připomínek se bude moci roztočit znovu. A točit se bude tak dlouho dokud Komise připomínkám nevyhoví.

Podle konzultací na úrovni koordinátorů frakcí je jasné, že připomínek bude předložena dlouhá řada. Komise totiž v případě obou návrhů porušuje článek 2 nařízení o strategickém plánu, který ji ukládá, že po členských státech může vymáhat plnění pouze těch požadavků, které jsou stanoveny v obecně závazných právních předpisech jako jsou směrnice a nařízení Evropského parlamentu a Rady. Komise chce vydíráním přimět členské státy, aby přinutily své zemědělce snížit výrobu potravin ještě více, než předpokládá reforma Společné zemědělské politiky. V prováděcích nařízeních chce Komise pod záminkou boje proti CO2 v rámci Zeleného údělu zemědělcům ztížit hospodaření na polích ještě hůře, než o jak to bylo dohodnuto v Trialogu mezi europarlamentem a Radou. Strategický plán totiž není vůbec o tom, kolik čeho se má pěstovat a jakých zvířat chovat, aby bylo dost potravin pro občany členských států. Hlavním cílem tohoto dokumentu má být předložení opatření, které mají snížit emise oxidu uhličitého. I když všichni vědí, že polní plodiny pohltí mnohonásobně více CO2, než ho zemědělci vyprodukují traktory a kombajny.

Většina členských států navrhla opatření, která by skutečně snížila emise a pomohla životnímu prostředí. Namátkou lze uvést návrh na zavedení systému vracení lahví od vína pomocí zálohování lahví, které dnes už úspěšně funguje u piva. Lahve od vína jsou dnes házeny do sběrných kontejnerů, kde se mění na střepy. Ty jsou při velké spotřebě energie ve sklářských pecích znovu přetavovány na lahve. Komise však toto opatření neuznává jako dostatečně proklimatické, přestože by v praxi pomohlo hodně šetřit přírodní zdroje. Místo toho požaduje, aby členské státy omezily zemědělcům možnosti hnojení a ochrany rostlin ještě více, než stanoví reformní nařízení. I když ušetřená nafta z traktorů představuje několik setin úspory energií na tavbu skla. A i když menší hnojení a ochrana rostlin znamená jejich horší růst, a tím i méně pohlceného CO2.

Před výborovým jednáním jsem se u pracovníků Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF), který je naší platební agenturou, a u expertů Ministerstva zemědělství, kteří o prováděcích předpisech jednají s Komisí, ptal na průběh jednání v Radě o návrzích implementačních aktů. Potvrdili mi, že Komise vydírá členské státy, když v návrzích připravovaných prováděcích předpisů požaduje plnění dodatečných a nadrámcových požadavků, které nebyly součástí projednávání reformy Společné zemědělské politiky EU, a které přinesou dodatečnou administrativní zátěž na straně zemědělců i národních úřadů. Na toto riziko jsem upozorňoval již když jsem podával pozměňovací návrh, který by znemožnil Komisi požadovat po členských státech a jejich zemědělcích nesmysly napsané ve Strategii Z farmy na vidličku a Biodiverzita 2030, které nejsou obecně závaznými předpisy a spoluzákonodárci je nemohli měnit formou pozměňovacích návrhů.

Během jednání o prováděcích předpisech se naplno ukazuje, co je skutečným cílem reformy Společné zemědělské politiky EU. Že Komisi ve skutečnosti nejde o žádnou ochranu životního prostředí, ale jen o to, snížit za každou ceny výrobu potravin v EU a tím otevřít prostor pro dovoz potravin a zemědělských komodit ze třetích zemí.

 

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (18 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Zlatej Fremr…

    LUBOMÍR VYLÍČIL Jak to dopadlo s kandidaturou Roberta Fremra na ústavního soudce, už asi všichni vědí. Ale pocit úlevy,